10. jsou pryč ✔

208 15 3
                                    

Mohla by jsem říct že se probudím do krásně slunečného dne. Ale ne. Venku je zataženo. Bože, je tu zombie apokalypsa a já přemýšlím nad počasím.

Vyjdu z Carlovy cely a zjistím, že jsem jediná co spí. Dojdu do vedlejší větší  místnosti, kde jsou všichni ostatní. Rick, Daryl, Maggie, Hershel, Glenn, Carl, Beth, Carol, dva muži ve vězeňských uniformách a malé dítě.
Nikde ale nevidím Lori.

,,Ahoj," přivítá mě Hershel s jednou nohou?! Byla jsem pryč očividně hodně dlouho.

,,Ahoj," odpovím mu.

,,Dneska budeš ještě odpočívat, běž si lehnout," usměje se na mě tím otcovským úsměvem.

,,Nejsem unavená, jsem v pohodě," opáčím. Opravdu nechci ležet.

,,Včera jsi přišla úplně vysílená. Zítra nám pomůžeš, jo?" Zeptá se Rick. Pokouší se vyjednávat a daří se mu to. Přikývnu a jdu zpět do Carlovy cely.

Nepřítomně si sednu na postel. Podívám se před sebe, kde je na stěně zashlá krev. Začala jsem přemýšlet nad tím vším, co se stalo skoro rok zpátky.
Zemřeli mi rodiče, možná i bratr. Nad touhle vzpomínkou mi ukápne slza, kterou hned setřu. Nebudu brečet.
Naučila jsem se střílet a házet s nožema.
Našla jsem skupinu pro kterou nejsem přítěž.
Ztratila jsem Andreu a Michonne. Ty dvě musím najít. Najdu je, ať se děje cokoliv.
Nevím, jak dlouho jsem přemýšlela, nejspíš rekordní dobu, ale vyrušil mě Carl, který si sedl vedle mě.

,,Jak ti je?" Zeptá se se starostí v hlase. Otočím se na něj. I on se změnil. Je ... statnější? Má delší vlasy a vypadá i líp. Dokonce to vypadá, že je i rozumnější.

,,Dobrý," pokusím se o úsměv, ale vyšel z toho maximálně slabý úšklebek.
Po roce to na mě dopadlo. Všechno. Odvrátím pohled, protože se mi do očí derou slzy. Jedna ukápne a k mé smůle si jí Carl všimne. Sedne si blíž a přitáhne si mě do objetí. Své ruce také obmotám kolem jeho těla a pokouším se to zastavit.

,,To bude dobrý," pokouší se mě uklidnit, ale je v tom stejně špatný jako já.

,,Nebude," zašeptám, ,,smrt se vrátit nedá."

,,To vím. Když jsi tu nebyla, máma porodila Judith. Musel jsem jí zabít, aby se neproměnila." Carl se dívá nepřítomně na zeď.

,,To je mi líto," řeknu. Carl si mě přitáhne blíž, jako kdybych byla jediný záchytný bod. Položím mu svoji hlavu na rameno. Chvíli takto v tichu sedíme.

,,Půjdu jim pomoct. Ještě si lehni, donesu ti potom jídlo," usměje se a stoupne si.

,,Kdo jede dneska na výpravu?" Zeptám se.

,,Maggie a Glenn jedou Judith pro sunar," odpoví a odejde ostatním pomoct. Praštím sebou na postel a  zaskučím. Je celkem tvrdá, ale pořád lepší, než spát na zemi, kde jsem spala posledních pár měsíců.

...

Probudí mě prohnutí matrace. Otevřu oči a vyskytne se mi pohled na Carla s jídlem v ruce.

,,Oběd," oznámí a sedne si vedle mě.

,,Díky," také si sednu a začnu jíst.

,,Už je ti líp?"

,,Přemluvil jsem Hershela a tátu, jestli by jsi se mnou mohla alespoň propichovat mrtváky skrz plot. Takže jdeš se mnou ?"

S jídlem v puse mu odpovím: ,,Jasně." Začal se smát mému zamumlání a já málem vyprskla jídlo před sebe.
Když to vše dojím, Carl mi podá pomocnou ruku a vyzvedne mě na nohy. Projdeme vězením až k plotům, za kterými jsou mrtváci. Podá mi nůž a hurá do to!

...

Jsou asi tři hodiny a za náma příjde Rick, ať jdeme místo Carol k bráně. Sedneme si do trávy kousek od brány a hlídáme kdy přijede Glenn s Maggie. Je slyšet jen chrčení mrtváků, kteří se potulují podél plotu.

,,Neměli by tu už být?" Zeptám se ho.

,,Jo, měli. Asi je zdrželi mrtváci," pokrčím rameny.
,,A teď mi řekni, co jsi ten půlrok dělala. A do podrobna."
Nad jeho slovy se uchechtnu a začnu mu vyprávět posledních šest měsíců.
Skončím u toho, jak jsem doběhla před bránu. Než stihnu cokoliv říct, všimnu si mrtváka u plotu, který vypadá jako ... to snad ne!?

,,Michonne?" Zeptám se. Carl se podívá směrem jako já a hned se vyšvihne na nohy.

,,Nechceš mi otevřít?" Zeptá se. Opravdu je to ona. Ale zajímalo by mě, proč má v ruce košík se sunarem. Těm dvoum se muselo něco stát. Vyjdu k bráně ale zastaví mě Carlův hlas: ,,Nemůžeme ji jen tak pustit."

,,Tak jdi pro Ricka. Já jí tam nenechám."
Dojdu k bráně a otevřu ji na škvíru, aby se tam dostala jen Michonne.

,,Díky," řekne s bolestnou grimasou. Nešla přehlídnout krev, která jí tekla z nohy. Všimla jsem si že Carl šel pro Ricka.

,,Co se ti stalo?" Zeptám se.

,,Odvedli nás do toho města. Postarali se o nás a nabídli nám bydlení. Něco mi tam nehrálo, odešla jsem. Jenže ten jejich velitel, říkají mu Guvernér, poslal jeho zástupce aby mě zabil. Trefil se jen do nohy. Nic to není."
A v tu chvíli se sveze na zem.

,,No to víš že to nic není. Hershel ti to ošetří." Ale to už příjde Rick, Daryl a Carl. Daryl na ní namíří nebitou kuší.
Zvednu se a postavím se přímo před Darylovu kuš.

,,Co to děláš?" Zeptá se.

,,Michonne vám nic neudělá," řeknu a kuši odkloním stranou.

,,Ahoj, jsem Rick," ozve se za mnou.
,,Kde jsou Glenn s Maggie?"

,,Slyšela jsem je mluvit o nějáké věznici na východě. Předpokládám že je to tady. Pak přišel jeden hajzl co mě postřelil. Svázal je a odvezl do Woodbury. To je město odkud jsem odešla."

,,Ukážeš nám kde je to město?" Zeptal se už v klidu Daryl.

,,Jo," odpoví. Rick a já jsme ji podepřeli každý z jedný strany a vydali se za Hershelem.

Až za mrtváky ✔ (TWD)Kde žijí příběhy. Začni objevovat