Až za mrtváky ✔ (TWD)

18. (ne)vítá vás Terminus ✓

Temnotu tunelu osvětlují dvě baterky. Glennova a Tary.

,,Slyšíte to?" Zašeptám jejich směrem. V dálce je slyšet chrčení. Není ale jasné, jestli se mrtváci  pohybují.

,,Jo, pojďte potichu s připravenými noži," šeptne nazpátek Glenn. Po pár minutách dojdeme ke zřícenému stropu. Jeho pozůstatky zavalují mrtváky. Fajn, takže se nepohybují. 

,,Ten strop není zřícený nějak dlouhou dobu. Budou to maximálně dva dny," oznámím, zatímco svítím na obrovskou díru nahoře. 

,,Přelezeme to," rozhodne Tara. Oba přikývneme, protože jiným způsobem bychom se přes to nedostali.  A tak začneme lézt přes všechny ty trosky. Po několika minutách stojíme před  dvoumetrovým kopcem sutin. To jen tak nepřelezeme. Glenn mě vezme na ramena, abych se podívala, co se za tím schovává.

,,Dámy a pánové, máme problém jménem mrtváci. Je jich tam přes dvcet," řeknu potichu. Glenn mě položí zpět na zem.

,,Do levého rohu hodím světlici. My se musíme dostat přes pravý roh a pak poběžíme dál." Koreec si sundá ze zad batoh a vytáhne z něj světlici. Hodí ji do levého rohu, kam se hned mrtváci začnou hrnout. ,,Jdeme," šeptne. Taru vysadí jako první a hned na to mě. Když naše kamarádka skáče dolů, zaslechnu syknutí.

,,Co se stalo?" Oba seskočíme vedle ní.

,,Zasekla se mi tam noha," oznámí. No to je bomba. Za chvíli světlice přestane hořet a my budeme mít hodně velký problém.

,,Klári, hlídej mrtváky." Glenn se pokouší vyrvat šutr, který vězní Tařinu nohu.  Světlice začala pomalu dohasínat.

,,Chvátněte," syknu k nim. Mrtváci si začali všímat nás tří. Začnu je po jednom zabíjet nožem.

Z ničeho nic se rozsvítí a ozve se střelba. Hned se instinktivně přikrčím a čekám, až ten hluk ustane. 

Přijde k nám Abe s povýšeneckým úšklebkem. ,,Přece by jsme vás tu nenechali umřít," prohodí jen tak mimochodem a pomůže Glennovi odsunout kámen. Sleduji, jak jim Tara děkuje. Glenn se ale upřeně dívá ke světlům auta, se kterým přijel Abe.

,,Maggie," vyhrkne a oba si hned padnou kolem krku. Já zahlédnu tvář, kterou jsem vídala už od narození. 

,,Wille," šeptnu nevěřícně a rozběhnu se k němu. Roztáhne ruce a já na něj skočím tak, že si obmotám ruce i nohy kolem jeho těla. 

,,Jsem strašně rád že žiješ," mumlá mi do vlasů.

,,Mám otázku," ozve se Abraham. ,,Takže tahle Maggie je ta Maggie, co hledal Glenn. A co jste sakra pro sebe vy?" 

,,Bratr a sestra," odpoví mu Rosita s malým úsměvem. Alespoň někdo si všiml naší podobnosti.

,,Měli by jsme jít," ozve se Sasha, která tu k mému překvapení je také. 

,,Souhlasím." vyhrkne hned Bob. A tak se všichni vydáme dál do tunelu. Po asi sto metrech vyjdeme na světlo. Úplně mě oslepí a musím si dát ruku před oči.

,,Kláry, tohle jsem stihla vzít." Maggie mi podá můj luk s plným toulcem. Cítím, jak se mi doslova rozzářily oči.

,,Já tě miluju." Vezmu si to a toulec si hodím na záda. Připadám si hned jistější. 

,,Půjdeme do Terminusu," oznámí Abe. Glenn se na něj nechápavě podívá.

,,My?" Nadzvedne tázavě obočí.

,,Jo tím mylsím mě, Rositu, Eugena a vás cvoky." Ukáže na nás prstem. Jestli jsem já cvok, tak on je růžový jednorožec prdící duhu.

,,Vzhůru po kolejích!" Řekne Tara a dá ruku jako Superman.

,,Ty se radši zklidni." Zasměju se a s Willem ji podepřeme z obou stran. Vyrážíme směr Terminus.

...

  
Začalo se stmívat. Udělali jsme si malý tábor hned vedle kolejí. První hlídku si bere Rosita s Abem. Glenn a Maggie si lehají vedle sebe, stejně jako já s Willem. Brácha má ruce za hlavou a já v kapsách od béžové mikiny, tedy kdysi bývala béžová, teď má na sobě pár fleků od krve mrtváků. S kapucí na hlavě se dívám na hvězdy a přemýšlím. Ano dámy a pánové, já, Klára Blakeová, přemýšlím. 

,,Nad čím tak usilovně dumáš?" zeptá se bratr.

,,Nad ničím." Pořád se dívám na oblohu. Ty hvězdy mi připomínají jednu knihu. 

,,Ale jo, jinak by ses namračila," ušklíbne se, protože ví, že to má vyhraný.

,,Mylsíš že to ostatní přežili?" 

,,Určitě. Proč?" Nakrčí obočí.

,,Před tím než jsem chytla tu chřipku, tak jsem se pohádala s Carlem." Chápavě přikývne a jsem mu vděčná že se na nic neptá. Mrzí mě to. Bylo to poprvé co jsme se pohádali. A teď? Ani nevím jestli žije.

...

Ráno mě vzbudí Sasha, že jdeme dál.

 Asi o tři hodiny později dojdeme k velké cihlové budově, která má v oknech napsáno TERMINUS. Otevřeme bránu a pomalu vejdeme. Jdeme kousek mezi domy když narazíme na paní která griluje maso. Podívá se na nás.

,,Určitě jste ušli dlouhý kus cesty. Tady jste už v bezpečí." Usměje se na nás. Ale něco mi tu nesedí. Kde berou maso? Zvířata potřebují výběh a okolo žádný není. Ale jsem jediná z naší skupiny, která se mračí. Zatahám Willa za zápěstí.

,,Něco tu nejraje," syknu k němu. Ale pak si pamatuju jen tupou ránu do temene hlavy a tmu.

Carl:
Je ráno a my se chystáme pokračovat v cestě do Terminusu. Včera večer nás přepadla malá skupina, ve které byl Daryl. Museli jsme je pozabíjet, což už je taková rutina. 

,,Jdeme?" Zeptá se vedle mě Michonne. Přikývnu a všichni čtyři se dáme po kolejích. Jediný kdo se baví je táta a Daryl. Takže mám dost času na přemýšlení. A to co mi vrtá hlavou je, kde je Klárka. Při té hádce měla vlastně pravdu. A já se jí ani nestihl omluvit. Co když je mrtvá? To by mě užíralo ještě hodně dlouho.

Po několika hodinách docházíme k Terminusu. Táta ani Daryl tomu nevěří, proto pár zbraní zakopeme do lesa. Pak přelezeme plot, protože nechceme jít hlavní bránou. Dojdeme do velké haly, kde je asi deset lidí. Namíříme na ně zbraně.

,,Hou, většinou lidi chodí hlavní bránou, je to hezčí představení," zasměje se neznámý muž. ,,Ale nevadí. Vítám vás v Terminusu. Já jsem Geret. Vedu to tady. Ale aby jsme vás mohli ubytovat, tak musíte odevzdat zbraně." 

Pomalu je skloníme. Vezme si je od nás a pak jdeme v čele s Geretem na nějaký dvůr. Jedna paní mi tam nabízí jídlo, ale já odmítám. Všimnul si že se to tátovi nelíbí. A pak si toho všimnu taky. Jedna holka má Darylovo pončo, které zůstalo ve věznici. Nějaký týpek Glennovu neprůstřelnou kombinézu. 

Najednou táta vezme zbraň Geretovi a všichni čtyři se rozběhneme pryč. Po chvíli dojdeme na větší dvůr, kde nám Geret začne dávat pokyny, ať položíme všechny zbraně na zem, jinak nás odbouchnou. Všichni ho poslechneme. Pak říká ať jde táta k vagónu nedaleko nás. Za ním jde Daryl, pak Michonne a nakonec já. Otevřou nám dveře a my vstoupíme. Za náma hned zavřou a malými škvírami světlo osvětluje lidi uvnitř. Naší skupinu. Usměju se, když pohledem vyhledám Klárku, která mi úsměv oplatí.

,,Tohle je Abe, Rosita, Eugene a Tara. Noví kámoši," řekne Glenn Rickovi a krátce se obejmou. Předstoupí Will a zeptá se: ,,Co je v plánu teď?" Táta se rozhlídne po všech ve vagónu.

,,Budou si připadat hloupě, až zjistí, že tyhle lidi nasrat neměli."

 Nemůžu si nevšimnout úšklebku tvořícího se na Klárky obličeji. Ale ta není jediná kdo se ušklíbl.