Až za mrtváky ✔ (TWD)

17. jdeme pěšky ✓

Je to asi hodina co náš náklaďák minul autobus z věznice. Pro info, jedeme už druhý den. Glenn pořád spí a já se mu ani nedivím. Ta chřipka dala našemu organismu pěkně zabrat. Obzvláště jemu.

Tara se ukázala jako fajn kámoška. I když stála na špatné straně, rozumíme si.

,,Klári?" Uslyším hlas vedle mě a otočím se za ním.

,,Glenne! Jsi vzhůru, konečně," zašklebím se na něj. Pomalu se zvedne a opře se jako já.

,,Kde?" Zeptá se zmateně. Rozhlíží se, kudy to jedeme. S Abem a Rositou se bavím, jen když nám dávají jídlo, nebo se domlouvají kudy pojedou. Chce odvézt Eugena do Washingtonu.  

,,Co posledního si pamatuješ?" Zeptám se nejdřív, abych věděla, na čem jsem.

,,Vyšli jsme z věznice na silnici a pak mám okno." Obdaří mě pohledem alá vysvětli to. A tak se dám do vyprávění: ,,Když jsi ztratil vědomí, tak nás našli Abraham, Rosita a Eugene. Jedou do Washingtonu, protože Eugene je vědec. Pokouší se zjistit co je ten virus zač. Vlastně jsme s nima moc nemluvili. Dávají nám jídlo, ale moc výřeční teda nejsou."

,,Maggie, autobus. Míjeli jsme ho?" Zeptá se panicky. Taky bych ráda věděla, co se stalo Willovi a ostatním. 

,,Autobus jsme minuli asi před hodinou. Všichni v něm byli mrtví. Maggie mezi nimi nebyla. Určitě utekla." Svými slovy jsem si stoprocentně jistá. Doslova jsem donutila Abrahama, aby zastavil. Málem mě zabil pohledem, ale já došla k autobusu a prohlédla každého mrtvého mrtváka zvlášť. Znala jsem je. Všechny do jednoho a teď tam letěli v kaluži krve.

,,Ne, ne, ne, ne," mumlá si pro sebe a  silně zaťuká na sklo do kabiny. ,,Zastav!" Zakřičí. Kupodivu Abe zastaví. Všichni tři slezeme z korby. Abraham s Rositou nás napodobí.

,,Proč zastavujeme?" Zeptá se zrzek. Je jako zrzavý vzteklý kocour, kterému někdo ukradl oblíbenou hračku.

,,Musíme se vrátit," oznámí mu Glenn rozhodně. Nepřipouští námitky.

,,A to jako proč?" Odpoví nepříjemně Abraham. Zabiju ho. Buď já, nebo se o to postará Glenn.

,,Mám tam manželku a ostatní ze skupiny." Tyto slova zrzavce ještě více namíchla. O-ou tady se něco bude dít. Že by nějaký drama?

,,Nebudeme se vracet! A vy tři pojedete s náma." Slétne nás pohledem. A tak se začne Abe hádat s Glennem. Nikdo z nás si nevšimnul, že Eugene vylezl z auta a pozoruje dění. Chová se jako podivín. Totální magor.

Okolo nás se začali shromažďovat mrtváci. Očividně je přivolal zvuk hádky. Někdo najednou začal střílet. To ty dva to konečně vytrhlo z jejich hádky. Když dotyčný dostřílel, šli jsme za ním. Všem nám spadl pohled na prostřelenou nádrž z které kapal benzín. Tleskám Eugene. Právě jsme přišli o dopravu.

Carl:

Už je to druhý den, co jsme utekli z věznice. Judith a ostatní jsou nejspíš mrtví. A co mě štve nejvíc? To že jsem se pohádal s Klárkou a nestihl se jí omluvit. Jsem naštvaný na sebe a nejraději bych něco rozbil. Třeba mozek mrtváka.
Vždyť vlastně měla pravdu. Nikde nejsme v bezpečí.
Zrovna s Michonne jdeme k domu, ve kterém jsme se ubytovali, když uvidíme jak na nás táta mává že musíme pryč, rozběhli jsme se do blízkého lesa. Teď to bude pěkně těžkých pár dní.

Will:

A je to tady zase. Slíbil jsem jí že se už nerozdělíme. Pak si tam nakráčí Guvernér a bum. Je po všem. Doslova. Celá naše skupina je buď mrtvá, nebo ztracená.

Já jsem utekl společně s Maggie, Bobem a Sashou. Cestou jsme potkali autobus z věznice. Všichni v něm byli proměnění. Uštědřili jsme je a propíchali jim mozky.  Glenn s Klárkou tam naštěstí nebyli. Tím mně a Maggie spadl kus kamene ze srdce. Nesou mrtví, prozatím.

Stanovili jsme si jediný cíl: najít ostatní.

Už pár hodin jdeme po kolejích, protože kam vedou koleje? Do města. Možná napadlo i ostatní se jich držet.

,,Hele." Ukáže Maggie na nějákou mapu s označenou trasou do Terminusu. ,,Píše se tu ,pro přeživší' půjdeme tam?" Zeptá se s nadějí v očích. Na mapě je tučně znázorněno, že tam vedou i koleje z okolí. Jsem si jist že toto není jediný plakát.

,,Jo," přikývnu. Lepší plán nemáme.

,,Nechám tu Glennovi a Klárce vzkaz," pousměje se Maggie. Z lesa se jako na zavolanou vynoří jeden mrtvák. Zabije ho a rozřízne břicho. Namočí si v jeho krvi dva prsty a na druhou stranu mapy napíše velkým písmem. ,JDĚTE DO TERMINUSU GLENNE A KLÁRI. WILL A MAGGIE.'

,,Není to dobrý nápad. Co když nás zabijou?" Zeptá se s nesouhlasem v hlase Sasha. Chápu její paranoidní chování, ale opravdu nemáme na výběr.

,,My tam půjdeme," oznámím za mě a Maggie.

,,Já s Bobem půjdeme do tohohle města." Ukáže na mapě celkem velké město. Velké město znamená hodně mrtvaků.

,,Pojďte s námi." Zkusí to s ní Maggie. Sasha ale jen zakroutí hlavou.

,,Tak hodně štěstí," řekne a s Bobem se vydá pryč. My také varazíme dál po kolejích do Terminusu.

...

Po několika minutách dojdeme k velké cihlové budově.

,,Odpočineme si tu," oznámím a sundám si batoh ze zad. Sedneme si do jednoho z aut, aby na nás nemohli chodci a pustíme se do jídla.

,,Sasha se vrátí," řekne s jistotou Maggie.

,,Proč myslíš?" Nadzvednu obočí. Pokrčí rameny zrovna, když oba zaslechneme velkou ránu z budovy kousek od nás. Vylezeme z auta, připravení na boj. Okolo se začínají sbíhat mrtváci. Pěkná horda.

,,Koukej." Ukáže Maggie na ... Sashu? Ona fakt měla pravdu. Přiběhneme jí na pomoc, protože všichni mrtváci šli na ní. Po náročném boji se otočíme na ní.

,,Jdeme s váma." Usměje se.

Klára:

Z náklaďáku jsme vzali všechny zásoby a co nejvíce zbraní. Musíme pěšky. Vydali jsme se tedy do lesa po naší pravici. Po asi půlhodinové cestě jsme narazili na koleje. Koleje rovná se město.

,,Půjdeme po nich?" Zeptá se Abraham. Divím se, že se jen zeptal a nerozkázal to rovnou.

,,Půjdeme," řeknu s Glennem nastejně. V hlavě mu to šrotuje stejně jako mně.

,,Proč? Koleje vedou do města. Tam bude hodně kousáků. Nemůžeme ohrozit Eugena." Zamračí se Rosita. Ta taky dokáže být někdy protivná.

,,Hele, půjdete s náma a neberu námitky. A aby byl Eugene v bezpečí, vezme si můj neprůstřelný oblek. Co vy na to?" Nadzvedne Glenn na Abrahama obočí. Zrzek to chvíli zvažuje.

,,Platí, ale až seženeme auto, tak odjedeme. S váma i bez vás." Přikývneme. Glenn předá Eugenovi neprůstřelný oblek a ten si ho obleče.

Po asi hodině, kdy jdeme po kolejích, narazíme na velký tmavý tunel. Je na něm napsáno: ,,JDĚTE DO TERMINUSU GLENNE A KLÁRY. MAGGIE, SASHA A BOB."

,,Kdybych byl mrtvák tak půjdu tam," řekne Abe, jako kdyby si nápisu vůbec nevšimnul.

,,Maggie šla určitě tudy," odpoví mu na to Glenn zasněně.

,,Obejdeme to." Zkusí to Rosita. Ani mě nehne. Nebudu ztrácet čas.

,,Ne, to nám zabere další den." Zakrotutím hlavou. Abe vyndá mapu a chvíli do ní kouká.

,,S Rositou a Eugenem půjdeme do tohohle města." Ukáže na jedno místo na mapě. ,,Najdeme si tam auto a hurá do Washingtonu," dořekne svůj monolog.

,,Tak hodně štěstí," popřeje jim koreec po mé levici.

,,S kým půjdeš Taro?" Zeptám se jí.

,,S váma," oznámí bez zaváhání. Naposledy kývnu na naše zachránce a vydám se do temnoty tunelu.