My fucking Daddy

• THREE •

Nevědomky jsem si zkousla ret a můj tep musel určitě pulzoval rychleji, jakmile jsem stále pokračovala ve čtení té samé knížky.

.. koukal jsem se na Lenu od jejího klína. Jak si zkousávala ret, jak mě dychtivě pozorovala. Věděl jsem, co se jí honí hlavou a chtěl jsem její myšlenky zrealizovat.
Nahnul jsem se ještě blíž k jejímu klínu, lačnící po mém jazyku. Než se naděla, jazykem se dotknu jejího malého naběhlého klitorysu a delikátně jí olíznu celou plochou jazyka. Uslyším její tichoučké zasténání rozléhající se v malé místnosti. Svůj pohyb zopakuju, než jí začnu doslova šukat jazykem, ke kterému po chvíli přidám i svůj prostředníček. Zasouvám a vysouvám ho z ní stále rychleji a hlouběji. Cítím jak se její tenoučké stěny stahují kolem mého prostředníčku, který jí tak nemilosrdně prstí - protože moje malá holčička to má ráda tvrdě.
Vzhlédnu k ní a spatřím, jak slastně zaklání hlavu. Její malé dlaně tisknou silně bílé peřiny a sténání jen sílí.
Přidám i další prst a ucítím, jak na ně teče její sladká vlhkost. Ještě jednou jí celou olíznu a-

"Zlato, máš tady nějakého kamaráda." Ozve se ode dveří. Rychle zaklapnu knížku a musím být červená až na prdeli, když spatřím ve dveřích kučeratou hlavu Harryho.
Ježiši! Vždyť já úplně zapoměla na Johna!

Doslova vystřelím z postele a skočím si rychle pro nějaký pytel, do kterého hodím mobil, klíče a nějaké peníze. Přehodím si ho přes záda. Ještě zkontroluju svůj vzhled, ale jakmile uvidím své tepláky a bílí top, ze skříně rychle vytáhnu černé šortky s vysokým pasem a vyměním je za vytahané tepláky.
Prohrábnu si své hnědé vlasy a konečně, spokojená se svým vzhledem, vyjdu z pokoje a zamířím si to dolů.
  V kuchyni ještě potkám Harryho, se kterým se po pár narážkách z jeho strany, jestli chci jít vážně v takovéhlem oblečením s nějakým klukem ven, rozloučíme.

Venku už čeká John a s neurčitým obličejem mě pozoruje jak za sebou zavírám dveře, přecházím k němu a tvářím se jako naprostý andílek.

"Čekal jsem na tebe třicet minut, třicet posraných minut před Spillim a co jsi dělala ty? Nejspíš si zase s někým šukala." Vyprskne nepříjemně, i když sám moc dobře ví, že to co řekl není pravda. Založí ruce na hrudi a pozoruje mě. Já k němu též vzhlížím, ale po jeho slovech se mírně zamračím.

"Tak se omlouvám no! Jsem se malinko začetla." Vydechnu a promnu si frustrovaně spánky. Malinko však zčervenám, když si vzpomenu, co jsem četla.

"No nekecej! Annie nám četla knížku!" Ironicky se uchechtne a já ho uraženě šťouchnu do ramene. Chápu, že nevypadám zrovna na člověka, který čte knihy, ale zdání někdy klame, no ne?

"Debile." Řeknu a rozejdu se napřed, dál od něj.

Za chvíli za sebou uslyším kroky a než se naděju, vedle mě už stojí John s jeho optimistickými zrcadlovkami na očích. Je přesně ten typ kluka, který se stará o vzhled snad víc než holka. A neříkám, že by mi to vadilo - naopak skvěle si v tomto ohledu rozumíme. Nevím, co bych bez něj dělala, je to jediný můj doopravdický kamarád, který se semnou nebaví jen kvůli tomu kdo je můj nevlastní otec. Jak říkám, je můj miláček.

Zavěsím se do něj rukou a zářivě se usměju. Zmateně se na mě podívá, ale nijak se k mému chování nevyjadřuje.

"Co bys beze mě dělala." Povzdychne si hraně vedle mě. Otočím na něj hlavu a rtu ztvaruju do písmene O. Posměšně se na mě dolů podívá. Jakmile zjistí jak se tvářím, jen se sebejistě usměje a obejme moje rameno jako jsem to dělala do teď já. Jak jsem říkala, hodně lidí si myslí, že spolu něco máme, ale pravda je někde úplně jinde.

"No jo, co bych bez tebe asi dělala." Spokojeně se uculím nad tím, jak šťastná v tuhle chvíli jsem a to mi k tomu stačil jen můj kamarád.
Cestou se smějeme hrozně vtipným vtipům a vyprávíme si už dost staré příhody které vznikli naší nešikovností, sice už je opakujeme po milionkrátý, ale nám to nikdy nevadilo. A tak pokračujeme dál, jdeme vedle sebe na jedno místo, nevím jestli bych ho měla nazývat naše, ale jo, je naše.

***

"A prej, a on jakože, koupím ti to a můžeme to spolu vypít na záchodech při výpadu slunce." Zasměju se přiopile společně s Johnem, nad děsně vtipnou storkou z dnešního dne nebo byl večer? Kdo ví.

"Lol a co bylo dál?" Zeptal se nedočkavě a já na něj vykouzlila zářiví úsměv, který by šel vidět i přes tu černo černou tmu, ve které jsme se nacházeli. Dobře, tak byl nejspíš večer.

"Jsem ho poslala do prdele a řekla mu, že až někdy nastane výpad slunce, tak se mi má ozvat, že mu ho nahodím." Vyprskne smíchy a stejně tak já. Myslím, že jsme tak malinko na sračky, ale jenom malinečko.

"Tak zase někdy jindy Rosová." Plácneme si a každý se vydáme jiným směrem. On k sobě domů, já k sobě domů. A jelikož už stojím před svým barákem..

"Čauky rodinko!" Křiknu, když si neomaleně vyzuju i druhou tenisku a k mé nešikovnosti zakopnu. Začnu se hlasitě smát zrovna když do místnosti přijde Harry s naštvaným výrazem a tím můj smích ustane. Vypadá víc jak naštvaně, spíš bych měla říct nasraně?
  Držím v sobě další nával smíchy, který však dlouho v utajení nezůstane. Harry nade mnou jen pokroutí hlavou a protře si kořen nosu. Směju se a musím uznat, že u toho musím vypadat vážně komicky.. ještě takhle na zemi.

"Kde jsi byla?" Zeptá se na rovinu Harry, ale pořád se mi nedívá do očí. Škytnu a pomalu, abych znova nespadla, se postavím na rozviklané nohy. Jak to, že se teď zrovna točí celý svět, nikdy to nedělal?

"Uhm," přejdu k němu krokem, který musí vypadat totálně opile, nejspíš protože jsem právě byla. "šla jsem Voldemordovi nasadit nos, aby konečně mohl cítit jak mě tahle konverzace nebaví." Zachichotám se, jakoby to byl bůh ví jaký vtip, smířená s tím, že si zítra dám schůzku se záchodovou mísou.
Otočím se, s tím že už půjdu do pokoje, ale než se naděju, na mé tělo se tiskne to Harryho. Opřená o zeď, stále vykolejená z této situace, vzhlédnu a spatřím jeho zelenkavé duhovky, které mě sledují s naštvaným výrazem. 

"Tak ještě jednou zlatíčko, kdepak jsi byla, hm?" Pootevřu pusu, abych něco řekla, ale žádné slova z ní nevychází. Pohled mu sjede na moje rty přičemž si olízne ty své.

"Já.." je jediné, co ze sebe dostanu a nepříjemně se ošiju nad náporem Harryho těla na tom mém.
Svými rty se až nebezpečně blízko přiblíží k tím mým, na které teď upírá celou svou pozornost.

Co se to sakra děje?

"Jsem doma!"

Co?

_______

OMF jsem fakt ujetá na vydávání kapitol v jednu ráno.. no super xd mnoho lásky :*

~Ann