• FOUR •

979 26 2
                                    

"Uh," chytnu se za hlavu, která bolestivě pulzuje a zvednu se opatrně do sedu. Udělat jediný prudký pohyb asi mi ta hlava praskne.
Co se včera do prdele stalo? Mám jen jedno velké černé okno. Je to jako kdybych včera s Johnem odešla a záhadně se vrátila domů. Jo to zní blbě a když už se bavíme o tom, co je blbě.. mě rozhodně je.

Vstanu z postele a doslova vyrazím dveře do koupelny. Pozornost ihned zaměřím na záchod, který jsem snad nikdy v životě neviděla radši.

Potom, co si nejspíš vybleju celý žaludek, se opřu o zeď vedle a otřu si pusu. Musím uznat, že poslední dobou se mi zdají dost divný sny. Například dneska.

"Ach bože." Šeptnu a podepřu si rukou hlavu, protože se zdá najednou hrozně těžká. Jen doufám, že mě včera neviděla matka. To by bylo celkem v hajzlu, ale neříkám že už to teď celkem není.

Donutím se vstát a dokonce i osprchovat. Sprcha mě docela nakopne a uvolní. Umyju si rovnou i vlasy a hned potom si vyčistím zuby, protože ta pachuť v mé puse je pěkně nechutná.

S ručníkem kolem těla vyjdu z koupelny. V pokoji si ze skříně vyndám nějaké legíny a volné tričko, oboje si na sebe vzápětí obleču. Ještě vlhké vlasy si trošku usuším ručníkem, který nakonec pověsím na topení v koupelně.

Načapu samu sebe, že stojím a dívám se do blba na postel. Tam jsem přeci včera nechávala tu knížku, nebo ne? To jsem až takový dement.

Vzdám to a kvůli suchu v ústech se vydám dolů.

V kuchyni nikdo, nevím jestli mám říct na štěstí, není. Vyndám si jeden prášek na hlavu a do skleničky si naliju čistou vodu. Jakmile prášek zapiju a zjistím, že jen z pomyšlení na jídlo se mi zase zvedá kufr, rozhodnu se celý den proležet v posteli a nikam nechodit. Lepší by to asi ani být nemohlo.

Ve dveřích se však pomalu srazím s Harrym, který vypadá, že nejspíš právě vstal. Zamračí se na mě a jen kolem mě projde. Ok, co jsem jemu udělala?

"Dobré ráno." Otočím se zpět na něj, nádající mu na jevo, že mě jeho ignorace vůbec nezajmá. Střelí po mě nepříjemným pohledem a zabručí něco na zpět.
Protočím nad jeho chováním oči a bez jediného slova se vydám zase zpět k sobě do pokoje.

Co Harrymu přelítlo přes nos? Nikdy se tak nechoval. A proč to vlastně řeším? Je to můj nevlastní otec. Nic víc nic míň. Jen mě štve, že se ke mě chová jako bych tam vůbec nebyla. Že by ho naštvalo, že jsem se včera vrátila nejspíš pozdě a pod vlivem alkoholu? V kolik jsem se vlastně včera vrátila? Bože! Jak já nesnáším tyhle rána plná nevědomosti.

________

Jo Jo zlato, kdyby si se neopila a nebyla taková piča, tak tě právě nemusí bolet hlava. Já jako člověk, který měl za celý svůj život jen jednu skleničku s vínem a džusem a dokáže se opít i po kole - vím o čem mluvím xd

~Ann

My fucking DaddyKde žijí příběhy. Začni objevovat