Máslový ležák

775 53 1
                                    

Z pohledu Kate:

Přišli jsme k hospodě U tří košťat. ,,Tady mají ten nejlepší máslový ležák v Prasinkách." Oznámil mi Harry a otevřel dveře do hospody. Sedli jsme si ke stolu pro dva v rohu místnosti. Jen, co jsme si sedli přišel k nám číšník. ,,Dáte si něco?" Zeptal se mile. ,,Dva máslové ležáky, prosím." Objednal Harry a číšník odešel. ,,Jsem rád, že jsi souhlasila." Musela jsem se na něj přestat dívat. Cítila jsem, jak se mi do tváří žene červeň.

Za chvíli nám číšník přinesl dva máslové ležáky. Ještě nikdy jsem ho nepila. Opatrně jsem si cucla a v puse se mi rozlehla báječná chuť. ,,Tak co? Chutná?" Zeptal se Harry. ,,Je to výborné."

,,Jsem rád, že ti chutná." Usmála jsem se na něj. ,,Kate řekni mi něco osobě."

,,A co?"

,,Třeba, co ty a tvoje rodina?"

,,Nevím, co bych ti o ní řekla...bydlím s rodiči v Londýně. Musím říct, že jsem se dost divila, když mi přišel dopis z Bradavic. A co tvoje rodina?"

,,Moje?" Zeptal se. ,,Jo."

,,Bydlím s tetou a strýcem, ale nijak moc dobře se u nich nemám. Proto o prázdninách jezdím k Ronovi. Co dělají tvoji rodiče v mudlovském světě?"

,,Máma pracuje jako zdravitní sestra a táta je doktor."

,,Teď by se Ron ptal, co že to dělají?" Harry se zasmál a já taky. ,,Chci se zeptat, půjdeme dnes na to hřiště?"

,,Jasně." Na tváři se mi rýsoval velký úsměv a všimla jsem si, že Harrymu taky.

Když jsme dopili máslový ležák, šli jsme s Harrym ještě do Medového ráje. ,,Musíš ochutnat nějaké kouzelnické cukroví."

Z pohledu Harryho:

,,Jsem rád, že jsi se mnou šla." Řekl jsem, když jsme šli spolu po cestě zpět k hradu. ,,Moc jsem si to užila." Podívala se na mě svými krásnýma zelenýma očima. Byl jsem rád za každou minutu, kterou jsem s ní mohl strávit. ,,Co si to zítra zopakovat?"

,,Moc ráda." Usmála se a do tváří se jí vehnala červeň. Usmál jsem se na ni. Mohl jsem se utopit v těch jejich zelených očích.

,,Myslím, že bych už měla jít." Řekla Kate, když jsme přišli do nebelvírské společenské místnosti. Přikývl jsem a Kate se na mě mile usmála. ,,Ještě jednou díky."

,,Ne, to já děkuju." Řekl jsem a Kate odešla do dívčích ložnic.



Harry Potter-trochu jinakKde žijí příběhy. Začni objevovat