Harry Potter-trochu jinak

Zkoušky

Z pohledu Kate:

Harry chytil moji ruku a spustil:,,Kate, já už dlouho ti chci něco říct, ale zatím jsem k tomu nedostal odvahu až dnes..." Na chvíli se odmlčel a já měla co dělat, abych si všechno dala dohromady. Co mi chtěl už dlouho říct? Ptala jsem se sama sebe. ,,Kate chtěl jsem ti říct, jak dlouho už pozoruju, že se mi líbíš a já doufám, že mě za to, co teď udělám, nezabiješ."

Všimla jsem si, že se koutky jeho úst trochu pozvedly v náznaku úsměvu. A potom se stalo něco, co jsem si už dlouho přála. Harry se naklonil a spojil jeho rty s těmi mými. Byla jsem jako paralizovaná. Vůbec jsem nevnímala své tělo. Jediné, na co jsem se v ten okamžik zaměřovala byly jeho rty na těch mých. Přesunul jeho ruku  na můj pas a posunul mě blíž k němu. Nechtěla jsem, aby to někdy skončilo.

Harry se ode mě odtáhl a na tváři se mu rýsoval jemný úsměv. ,,Kate chtěl jsem se tě zeptat, budeš se mnou chodit." Nemohla jsem uvěřit svým uším. On se mě na to vážně zeptal? Celou tu dobu, co jsem ho znala, jsem chtěla, aby se mi položil tuto otázku. Usmála jsem se na něj. V hlavě se mi neposkládala žádná rozumná věta a tak jsem jen přikývla.

Z pohledu Harryho: 

Kate přikývla na souhlas. Můj úsměv se čím dál tím víc zvětšoval. Nemohl jsem odolat a proto jsem znovu přilepil své rty na ty její. Byly tak jemné. Kate mi zajela rukou  do vlasů. Jednu ruku jsem jí dal okolo pasu a druhá pořád držela její ruku. Byl jsem šťastný, jako malé dítě, když dostane lízátko. Konečně jsem se odvážil jí říct, co k ní cítím a  položit jí tu otázku, kterou jsem si v hlavě opakoval pořád dokola.

Uslyšel jsem něčí kroky, které se pořád přibližovaly. I když nerad, odtáhl jsem se od Kate. Za chvíli k nám přišel Ron s Hermionou. ,,Už jste to slyšeli?" Ptal se Ron. Hermiona si knám přisedla a Ron se postavil před nás. ,,A co jsme měli slyšet?" Zeptal jsem se. ,,Brumbál pro tento rok ruší všechny zkoušky. Řekl nám to před chvílí. Všichni jásali radostí, i když jeden člověk z toho moc nadšený nebyl." Řekl Ron a pohodil hlavou směrem k Hermioně. Hermiona si jen skřížila ruce na prsou. ,,No a co? Každý rok se zkoušky konají, aby profesoři i studenti věděli, na jaké vyukové úrovni jsou. A podle mého to je pěkná nespravedlnost, když se letos zkoušky konat nebudou. Jak máme potom vědět,  jak na tom jsme?"

,,Ale Hermiono no tak." Dal Ron oči v sloup. ,,Mě je úplně jedno na jaké výukové úrovni jsem a myslím, že některým profesorům je taky jedno na jaké úrovni jsou studenti. Chtějí nás jen potrápit. A já osobně jsem rád, že tento rok k tomu nebudou mít příležitost."

,,A víte, proč se ty zkoušky zrušily?" Zeptala se Kate. ,,Brumbál řekl, že k tomu má jeden hlavní a důležitý důvod, ale je to prý tajné, tak nám neřekl o jaký důvod se jedná." Řekla Hermiona. Očima sjela na moji ruku, která pořád držela tu Katiinu. Až teď jsem si uvědomil, že ji pořád držím. Rychle jsem ji pustil. Hermiona se na nás jemně usmála. Už jsem se bál, že to řekne Ronovi, ale neudělala to. Chci to Ronovi říct sám.

Omlouvám se za kratší a nezáživnou kapitolu, ale vzhledem k množství mého volného času, jsem na delší neměla čas. Příští kapitola bude o něco zajímavější a dělší. Jinak díky za všechny vote a komenty. : )