Harry Potter-trochu jinak

Je po všem

Z pohledu Kate:

Smrtijedi začali ustupovat a jeden po druhém mizet. Všichni jsme vyběhli ven. Harry stál na nádvoří a před ním hromádka prachu. Pán zla byl poražen! Byla jsem tak nadšená. Harry je v pořádku. Chtěla jsem se za ním rozeběhnout a silně ho obejmout a políbit, ale najednou se skácel k zemi. ,,Harry!" Přiběhla jsem k němu. Ztratil vědomí. ,,Musí na ošetřovnu." Za mnou stál profesor Brumbál, který se před chvílí vrátil z Londýna.

Hagrid se pro něj ohnul. Vzal Harryho do náruče a odnesl ho do ošetřovny. Jako poslušný pejsek jsem šla za ním. Hrad byl zničený, ale některé části byly bitvy ušetřeny. Stejně tak na tom byla ošetřovna. Byla neporušená. Hagrid položil Harryho na jedno lehátko. ,,Pro boha!" Madam Pomfreyová k nám hned přiběhla.

Začala mu čistit rány a obvazovat je. ,,Nechcete s něčím pomoct?" Zeptala jsem se po chvíli. ,,Pokud tě to nebude otravovat." Madam Pomfreyová se na mě usmála a já jsem jí úsměv oplatila. ,,Alespoň budu něco dělat a nebudu myslet na to nejhorší." Popadla jsem mokrý hadřík a začala jsem Harrymu smývat prach a nečistoty z tváří a rukou. Madam Pomfreyová přinesla dezinfekci a začala čistit hlubší rány.

,,Pojď mi pomoct, tohle se bude muset zašít." Podívala jsem se na Harryho pravou paži. Na rameni měl, stejně jako Seamus, hlubokou ránu. Přikývla jsem a dělala jsem vše podle jejích pokynů. Pomohla jsem jí vyčistit ránu, vydezinfikovat a umrtvit paži. Madam Pomfreyová si navlékla nit do jehly a začala zašívat ránu.

Z nějakého důvodu jsem držela Harryho ruku po celou dobu zašívání. ,,Bude v pořádku?" Madam Pomfreyová přikývla. ,,Bude, a pokud tady chvilku zůstane, tak nebude mít jizvu." Na konci stehů udělala uzlík. ,,Hotovo." Řekla si spíš pro sebe. ,,Jestli chceš, můžeš tady zůstat." Usmála se na mě a odcupitala někam do zadní části místnosti.

Chvíli jsem seděla na židličce a hladila jsem Harryho ruku. Chvílemi mi po tváři steklo pár slz, které jsem si hned setřela. Najednou se místnost začala naplňovat zraněnými. Na postel vedle Harryho Hagrid položil Seamuse a postel z druhé strany obsadil Fred. Otočila jsem hlavu ke svému bratrovi. ,,Co se ti stalo?"

,,Nic, jen jsem se praštil do hlavy." Hned, co to dořekl, za ním přišla madam Pomfreyová a zavázala mu hlavu obvazem. Seamusova rána se také musela zašít. Nebyl na tom ale tak špatně jako Harry.

Podívala jsem se oknem ven. Brumbál a McGonagallová pomocí kouzel opravovali hrad a profesor Kratiknot s pomocí jeho kouzelných formulí uklidil celé nádvoří a tipuji, že i celý hrad. Slunce začalo zapadat.

Seděla jsem u Harryho celou noc. Zaregistrovala jsem, že sebou párkrát škubl. To bylo dobré znamení. Bude v pořádku a v nejbližší době se probudí. Měla jsem pravdu. Bylo krátce po svítání, když Harryho ruka uchopila tu mou.

,,Kate?" Oči měl stále zavřené a jeho hlas byl slabý. ,,Jsem tady. Odpočívej." Harry otevřel jedno oko a hned druhé. Zářivě jsem se na něj usmála.

Z pohledu Harryho:

Začínal jsem se probouzet. Na levé ruce jsem ucítil něčí dotek. Uchopil jsem ruku viníka. Hned jsem poznal, kdo to je. ,,Kate?" Zeptal jsem se jen pro jistotu. ,,Jsem tady. Odpočívej." Řekla mi, abych odpočíval, ale já ji musel vidět. Musel jsem vědět, že je v pořádku, že se jí nic nestalo. Pomalu jsem otevřel oči. Zářivě se na mě usmívala.

Obličej se mi zkřivil bolestí. Pravou rukou mi projela pulzující bolest a rameno mě příšerně pálilo. Obrátil jsem hlavu tak, abych viděl, co se stalo. Ruku jsem měl ovázanou. ,,Kate, co se stalo?" Svůj zrak jsem zaměřil zpět na ni. ,,Měl jsi tam hlubokou ránu. Madam Pomfreyová ti ji musela zašít."

Přikývl jsem. Kate sklopila zrak. Poznal jsem, že brečela. Pevně jsem ji stiskl ruku. ,,Je mi to líto, Harry." Promluvila tak tiše, že jsem měl co dělat, abych jí rozuměl. ,,Za co se mi omlouváš? Ty jsi nic neudělala." Pokusila se o úsměv. Levou rukou jsem se zapřel do matrace a trochu jsem se posadil.

Byl jsem kousek od jejího obličeje. Na nic jsem nečekal. Uchopil jsem její tvář a dlouze ji políbil. ,,Nechci vás rušit, ale někdo by chtěl spát. Jenomže vy vysíláte, tolik sladké energie, až jsem se probudil." Odtáhl jsem od Kate a podíval jsem se na viníka, kvůli kterému jsem se musel odlepit od těch jejích rtů.

Na vedlejší posteli ležel Fred s ovázanou hlavou. Hodil jsem po něm vražedný pohled. ,,Uklidni se, kámo." Kate se mírně uchechtla. Nakonec jsem to nevydržel a začal jsem se smát Fredovu výrazu. Ten se ke mně a ke Kate za chvíli přidal a všichni tři jsme se hlasitě smáli. ,,Ticho! Tady jste na ošetřovně."

Ve dveřích stála madam Pomfreyová a házela po nás přísné pohledy. Všichni tři jsme okamžitě zmlkli. Madam Pomfreyová byla milá žena, ale pokud někdo na ošetřovně dělal nepořádek, neznala mezí.