Harry Potter-trochu jinak

Rodina?

Z pohledu Kate:

Usedla jsem do jednoho křesla a Ron do druhého. Chvíli jsme jen tak mlčky seděli. Ani muže ani ženu jsem neznala, ale vypadalo to, že Ron ano. Žena se na něj usmívala. Ron vypadal, jako by to u ní viděl každý den. Až teď jsem si všimla rudých vlasů, které měla žena i muž. Hlavou mi blesklo, jestli s Ronem nejsou příbuzní. ,,Pane Weasley, zejdete prosím pro své bratry?" Zeptala se profesorka McGonagallová. Ron přikývl, stoupl si z křesla a odešel z kabinetu.

,,Slečno, víte, proč jste tady?" Zeptala se profesorka mě. Zavrtěla jsem hlavou. ,,Tak se vás musím zeptat na jednu otázku."

,,Klidně." Souhlasila jsem. ,,Víte, že lidé, u kterých jste bydlela nejsou vaši rodiče?"

,,Ano, vím. " Celých patnáct let jsem žila u svých adoptivních rodičů. Byli na mě hodní a měli mě rádi, ale nikdy mi neřekli, kdo jsou mí biologičtí rodiče, i když o nich věděli. Celých patnáct let jsem chtěla vědět, jaké mám kořeny. Chtěla jsem vědět, kde jsem žila svůj první rok života. Chtěla jsem vědět, proč mě dali k adopci. Hlavou mi začaly běhat otázky, na které jsem se svých adoptivních rodičů ptala den co den, do té doby, než mi přišel dopis z Bradavic.

,,Slečno! Slečno! Jste v pořádku?" Úplně jsem zapomněla, kde jsem. ,,A...ano, jen jsem se zamyslela." Mírně jsem se usmála a začala jsem se červenat. Profesorka McGonagallová se usmála a vrátila se k nějakému zapisování.

Z pohledu Harryho:

Seděl jsem ve společenské místnosti a sledoval jsem malý plamínek v krbu. Přemýšlel jsem o Kate. Zajímalo mě kde je, co dělá nebo s kým je. Ráno jsem ji viděl odcházet s Ronem. Bylo mi jasné, že ji volal některý z profesorů. Najednou Ron vtrhl do společenské místnosti. Bez Kate. Kde zůstala? Stalo se jí něco? Ron vyběhl po schodech nahoru a za chvíli scházel dolů. V patách mu byl Fred, George i Percy. Vyšli ven ze společenské místnosti. Sledoval jsem, jak se za nimi pomalu uzavírá tajný vchod.

Vstal jsem z křesla a vyšel jsem ven. Bál jsem se, že se Kate něco stalo, a proto jse ji šel hledat. Bloudil jsem chodbami. Nahlížel do všech dveří a místností. Ptal se snad každého, kterého jsem potkal, jestli Kate neviděli. Najednou jsem do někoho narazil. ,,Harry. Tady jsi." Řekla Hermiona s nadšením v hlase. ,,Nevíš, kde je Kate?" Zeptal jsem se. ,,Vím, a proto potřebuji, aby jsi šel se mnou."

,,, Hermiono, kde je?" Zeptal jsem se. ,,Neboj, je v pořádku. Pojď." Hermiona mě chytla za zápěstí a odvedla mě zpět do společenské místnosti.

Z pohledu Kate:

Za pár minut se Ron vrátil zpět. Za ním šel zbytek Weasleovic rodin. ,,Ahoj mami." Řekli Fred s Georgem zaráz. Tak teď mi to bylo jasné. Jsou to jejich rodiče, ale proč jsou tady?

,,Kate máme pro vás jednu zprávu." Ozvala se znovu profesorka McGonagallová. ,,Jakou?" Zeptala jsem se opatrně. ,,Tady paní Weasleová a pan Weasley jsou vaši biologičtí rodiče." Nevěřila jsem svým uším. To nemůže být pravda. ,,Jste si jistá?" Zeptala jsem se. Profesorka jen s klidem přikývla.

,,Kate, já vím, že to možná zní divně, ale věř mi. Věř nám." Přišla ke mně paní Wasleová. Mírně jsem přikývla. ,,Já jsem z toho jen zmatená. Celý život jsem vás toužila poznat a teď, když tady přede mnou stojíte, tak jsem ráda, ale zároveň jsem zmatená. Hlavou se mi honí tolik otázek."
,,Na všechny ti samozřejmě ráda odpovím." Řekla paní Wasleová s úsměvem. ,,Mami počkej, to je Kate? Ta Kate, která s námi rok žila?" Zeptal se Ron. Úplně jsem na ně zapomněla. ,,Ano Rone, TA Kate."

Konečně jsem poznala své pravé rodiče. Nemohla jsem tomu uvěřit. Já jsem Weasleová.

Moc se omlouvám, že jste na další kapitolu museli tak dlouho čekat. Slibuju, že další kapitolu přidám co nejdřív. Jinak děkuju za všechny vote a komenty.