Z pohledu Kate:
Ráno jsem se vzbudila poměrně brzy. Slunce teprve vycházelo a ptáci na stromech se začali probouzet. ,,Jestli to chci stihnout musím vstát." Řekla jsem si potichu, abych se znovu nepoložila do té teplé a měkké postele. Vstala jsem a na nohy jsem si nazula bílé papuče, co mi ležely u postele. Potichu jsem se došourala ke dveřím do koupelny. Otevřela jsem je a nikým nepozorovaná jsem vešla dovnitř.
Stoupla jsem si před zrdcadlo a pořádně jsem se prohlédla. Mé zrzavé vlasy mi trčely do všech stran. Vzala jsem si do ruky můj kartáč a začala jsem si vlasy rozčesávat. Asi po pěti minutách se mi konečně podařilo vlasy zkrotit a řádně rozčesat. Odložila jsem kartáč na vlasy a tentokrát jsem si do ruky vzala kartáček. Vyčistila jsem si zuby a pořádně jsem se opláchla studenou vodou. Potřebovala jsem se nějak probrat.
Potichu jsem otevřela dveře od koupelny a vešla jsem zpět do pokoje. Potichu jsem přišla ke své posteli. Otevřela jsem svůj kufr a vytáhla jsem si z něj tepláky a triko. Převlekla jsem se z pyžama do nachystaných věcí a poskládala jsem ho pod polštář. ,,Ty už jsi vzůru?" Zeptala se mě Hermiona rozespalým hlasem. ,,Jé promiň, já tě vzbudila?" Zeptala jsem se jí šeptem, abych nevzbudila ostatní. ,,Ne, já se normálně vzbudila." Řekla Hermiona stejně potichu a posadila se.
,,Koukám, že jsi už byla v koupelně." Přeměřila si mě pohledem. Slunce už vyšlo nad obzor a tak si mě Hermiona mohla prohlédnout. ,,Jo byla. Nechci ztrácet čas poleháváním v posteli, když je dnes ten ples." Usmála jsem se ,,Těšíš se?" Zeptala se Hermiona. ,,Moc a ty?"
,,Šíleně. Vánoční plesy se v Bradavicích řadí mezi nejlepší." To už klečela u svého ufru a vytahovala z něj věci. Zvedla se a odešla do koupelny. Znovu jsem si klekla ke kufru a vytahovala jsem z něj jednu kosmetickou věcičku za druhou. Když jsem měla svůj kosmetický arzenál vydělaný, zavřela jsem kufr a sedla jsem si na postel.
,,Nepůjdeme na snídani?" Zeptala se Hermiona, když vyšla z ven koupelny. ,,Jo. Mám hlad jako vlk." Usmála jsem se na ni a ona mi úsměv opětovala. Dala si pyžamo pod polštář a přešla ke dveřím. ,, Jdeme?" Přikývla jsem a vstala jsem z postele.
Ve společenské místnosti nikdo nebyl. ,,Asi všichni spí a nebo se připravují na ples s takovým zápalem, že zapomněli na snídani." Zasmály jsme se. Prošli jsem otvorem ve zdi a vešli jsme do chladné chodby. Po stěnách byly rozvěšené obrovské sněhové vločky, baňky a ozdobené chvojí. Nad každými dveřmi viselo jmelí.
,,Jak myslíš, že to tam vypadá?" Zeptala jsem se Hermiony, když jsme stály před velkými dveřmi, které vedly do Velké síně. Otevřely jsme dveře. Po stranách stálo dvanáct velkých smrků, které profesor Kratiknot zrovna zdobil velkými baňkami. Po stěnách viselo ozdobené chvojí a ze stropu viselo několik větviček jmelí. Sedly jsme si s Hermionou k nebelvískému stolu a pustily jsem se do snídaně.
,,Ahoj holky." Pozdravil nás Harry. ,,Ahoj Harry." Oplatily jsme mu pozdrav. ,,Ahoj Rone." Otočily jsme se na Rona, který místo pozdravu dlouze zívl. ,,Pěkné přivítání Rone." Prohodilä Hermiona. ,,Promiň. Je možné, že mě Harry vytáhl z postele?" Zeptal se Ron a všichni jsme se rozesmáli.
Z pohledu Harryho:
Stál jsem před zrcadlem a rovnal jsem si spolčenský hábit. ,,Harry, myslíš, že můžeš vypadat ještě líp?" Zeptal se Ron, který se mezitím snažil zkrotit své rozcucháné vlasy. ,,Moc vtipné Rone. Chci vypadat co nejlépe, když neumím tančit."
,,A co mám potom dělat já?"
,,No já nevím, co se třeba se ten tanec naučit?" Ron se zasmála a já se k němu přidal. ,,Zajímalo by mě, jak budou vypadat holky." Řekl Ron, když si stoupl vedle mě a rukou si žehlil košili. ,,Mě taky." Chvíli jsem se na něj díval. ,,Vážně si myslíš, že to takhle správíš?" Pronesl jsem se smíchem. ,,Musím se o to alespoň pokusit. Víš jak by Hermiona vyváděla, kdyby si všimla, jak moc pokrčenou tu košili mám?" Oba dva jsme se rozesmáli. Ron si oblekl hábit a na krk si nasadil motýlka. ,,Vypadám příšerně." Povzdechl si Ron, když se prohlédl v zrcadle. ,,Náhodou." Podíval jsem se na něj a hodil po něm povzbuzující pohled.
Společně jsme vyšli ven ze společenské místnosti a šli jsme plnými chodbami až před Velkou síň. Hemžilo se to tam stejně oblečenými kluky a dívkami v krásných šatech. Některé měly šaty jen nad kolena, jiné dlouhé až po zem. Některé zvolily úzké šaty, zatímco ostatní variantu šatů se širokými sukněmi.
,,Zajímalo by mě, kde je Hermiona s Kate." Řekl Ron, když jsme scházeli schody. ,,Ahoj Harry, Rone. Kde máte partnerky?" Zeptali se Fred s Georgem, kteří k nám mezitím stihli přijít. ,,Jo to by mě taky zajímalo." Pronesl Ron a podíval se na schody s nadějí, že by se Hermiona s Kate ukázaly.
Z pohledu Kate:
Ples měl začít v osm hodin, a tak jsme se s Hermionou začaly chystat už v pět. Začala jsem obličejem. Zvýraznila jsem si oči řesenkou a linkou. Oční víčka jsem zvýraznila žlutými stíny. Na tváře jsem nanesla jemnou tvářenku. Rty jsem yvýraznila rudou rtěnkou. Vlasy jsem si natočila a spletla do složitého drdolu. Do vlasů jsem posadila černou čelenku. Oblekla jsem si své koupené šaty a na nohy jsem si nasadila černé boty na podpatku. Nasadila jsem si žlutá peříčka, která sloužila jako náušnice a na krk jsem si nasadila žlutý náhrdelník, který připomínal peříčko.
Stoupla jsem si k zrcadlu. Pořádně jsem se prohlédla. Byla jsem se sebou zpokojená. Za chvilku si vedle mě stoupla Hermiona. Měla na sobě svoje oranžové šaty, na nohách oranžové boty na podpatku. Vlasy měla sčesané do podobného drdolu, jako já. Na krku měla oranžový náhrdelník a naušnice měla ve stejném stylu jako náhrdelník. ,,Myslím, že bychom měli jít. Za chvíli je osm hodin." Přikývla jsem a vyšly jsme z pokoje.
Stály jsme u schodů, které vedly ke dveřím do Velké místnosti. Hermiona se na mě otočila a šla ke schodům. Párkrát jsem se pořádně nadechla a vyšla jsem zpoza rohu. Ocitla jsem se před schodami. Všimla jsem si, že se na mě lidé otáčí a něco si šuškají. Opatrně jsem sešla ze schodů. Harry stál pod schody, a když si všiml lidí, kteří se dívají na schody otočil se.
Z pohledu Harryho:
Všichni se dívali ke schodům, co se to sakra děje? Otčil jsem se taky. Nemohl jsem tomu uvěřit. Po schodech scházela Kate v nádherných žlutých šatech, které měly na pase a na horním lemu černou krajku. Byla nádherná. Nemohl jsem z ní spustit oči.
Kate sešla z posledního schodu a přišla ke mně. ,,Vypadáš nádherně." Řekl jsem. Usmála se na mě. ,,Děkuju." Nastavil jsem jí rámě a ona ho přijala. To samé udělal Ron s Hermionou. Společně jsme vešli do Velké síně.
Čtyři kolejní stoly byly pryč. Místo toho se polovina místnosti proměnila v taneční parket, ze kterým bylo podium. Druhou polovinu tvořily kulaté stoly. U každého stolu byly čtyři židličky. ,,Chceš si zatančit?" Zeptal jsem se Kate a ta jen přikývla a usmála se na mě. Odvedl jsem Kate na parket. Začala hrát pomalá hudba. Chytil jsem Kate kolem pasu a ona mi dala ruce kolem krku. Přitáhl jsem si ji blíž a začal se sní pohupovat do rytmu písničky. Šlo mi to kupodivu dobře.
Vnímal jsem jen Kate a hudbu, kterou jsem se nachal unášet. Všechno ostatní jsem přestal vnímat. Písnička skončila, ale hned na ni navázala druhá. Stejně pomalá. ,,Nechceš se jít projít?" Pošeptal jsem jí do ucha. ,,Ráda." Pustil jsem její pas a odvedl ji na upravené školní pozemky.
Všechny stromy byly ozdobené a podél cest byly rozvěšené barevné lampy. Vedl jsem ji cestami až k jedné lavičce. Sedl jsem si a ona si sedla vedle mě. ,,Kate?" Otočila hlavu a podívala se na mě svýma zářivýma očima. Věděl jsem, co jsem chtěl udělat, ale nezmohl jsem se. Znervózněl jsem. "Hoď se do klidu, vzmuž se." Snažil jsem se povzbudit. Řádně jsem se nadechl. Do plic se mi dostal studený vzduch. Bylo to jako ranní sprcha. Chytil jsem její ruku a spustil jsem:,,..."

ČTEŠ
Harry Potter-trochu jinak
FanfictionHarry jede do Bradavic už po šesté. Hned při slavnostní večeři konané na začátku školního roku si všimne dívky, kterou v Bradavicích nikdy neviděl. Dívka se Harrymu zalíbí a on se rozhodne získat si její srdce. Dokáže to? Nebo se mu dívka bude vyhýb...