Epilog

469 33 4
                                    


Z pohledu Harryho:


Na ošetřovně jsem strávil týden. Hned potom, co mě propustili jsem se šel porozhlédnout po hradě. Nikde nebylo poznat, že se zde odehrála bitva. Společně s Ronem, Hermionou a Kate jsme úspěšně dokončili i poslední ročník.


Všichni jsme si měli vybrat zaměstnání. Já jsem byl pevně rozhodnutý už od prvního ročníku. Stal se ze mě bystrozor. Stejně tak i z Rona. Hermiona s Kate nastoupily do nemocnice U svatého Munga. Asi měsíc po ukončení školy jsem požádal Kate o ruku.


Právě teď stojím před zrcadlem a upravuji si společenský oblek. Nemohl jsem se dočkat dvanácté hodiny. ,,Harry dělej!" Z chodby na mě volal Ron, který už deset minut přešlapoval před pokojem. Zbývalo čtvrt hodiny do začátku svatby. ,,Uklidni se, Rone. Ještě máme patnáct minut." Vyšel jsem z pokoje a spolu s Ronem jsme seběhli po schodech  dolů na zahradu.


Zahrada u domu Weasleových se proměnila v taneční parket. Po krajích parketu byly rozestavěné stoly a vše to bylo skryté pod velkým bílým stanem. ,,Á, Harry. Pojď." Pan Weasley mě chytil za ruku a táhl mě k oltáři. Nad tímhle pohledem jsem se musel usmát.

,,Nervózní?" Vedle mě stál Ron. ,,Trochu." Přikývl jsem. Zahradou se rozezněla hudba. Po koberci ke mě kráčela Kate v nádherných šatech. Byl jsem pevně odhodlán si ji vzít.


Z pohledu Kate:


Od rána se okolo mě točí Hermiona s mámou a chystají mě na můj největší den. Byla jsem nervózní. Stresovala jsem se snad úplně ze všeho. ,,Kate, uklidni se! Vše bude v pořádku." Hermiona se na mě usmívala. Přikývla jsem a silně jsem ji objala.


Bylo něco před dvanáctou, když mi máma dodělávala vlasy. ,,Vypadáš nádherně." Máma se rozbrečela a pevně mě objala. Měla jsem na sobě překrásné svatební šaty. Korzet byl pošitý krajkou a široká sukně končila těsně nad zemí. Kdybych neměla lodičky, tak ji tahám po zemi. Na hlavě jsem měla závoj s malou stříbrnou korunkou.


,,Jdeme?" Přikývla jsem a vyšla jsem ven z pokoje. Vyšly jsem z domu na zahradu. Hosté už byli na svých místech a před kobercem, po kterém jsem měla po chvíli kráčet, mě čekal táta. Hermiona mi podala velkou kytici bílých růží s levandulí a naposledy mě objala. Přišla jsem k tátovi a přijala jsem jeho rámě.


Zahradou se rozezněla hudba. Zhluboka jsem se nadechla a vykročila jsem k Harrrymu, který se na mě zářivě usmíval. Nemohla jsem se dočkat, až si řekneme svoje "ano". Věděla jsem, že nás čeká šťastná budoucnost.


Poslední a kratší kapitola. Doufám, že se vám celá story líbila a budu ráda, když si přečtete i druhý dál, který bude o jejich budoucnosti. Nebude tam však jenom budoucnost Harryho a Kate, ale i Rona a Hermiony. Doufám, že se bude líbit stejně jako ta první. Jinak vám chci poděkovat, za vote a komenty a vůbec za to, že jste to četli. :-)



Harry Potter-trochu jinakKde žijí příběhy. Začni objevovat