Z pohledu Kate:Ráno jsem se vzbudila velmi brzy. Hermiona už byla taky vzhůru. ,,Dobré ráno." Usmála jsem se na ni. ,,Dobré." Odpověděla mi Hermiona a usmála se na mě. Vzala jsem si kartáček a šla jsem si vyčistit zuby. Vlasy jsem si stáhla do drdolu. V pokoji jsem si oblékla uniformu a hábit. Do tašky jsem si dala učebnici přeměn, brk, inkoust a pergamen.
Spolu s Hermionou jsme šli do Velké síně na snídani. Sedli jsem si zády k oknu. Měla jsem dokonalý výhled na zmijozelský stůl. Mezi hlavami s tmavými vlasy jsem si všimla vysokého blonďáka. Ty vlasy mi do Zmijozelu neseděly. Když si Hermiona všimla mého výrazu dodala:,,Ten blonďák do Zmijozelu skutečně patří. Je víc než jen krví rozený zmijozelčan."
,,Jak se jmenuje?" Zeptala jsem se. ,,Draco Malfoy. A věř mi, Nebelvír z celého srdce nenávidí."
,,Proč?" Musela jsem se zeptat. Proč by někdo někoho nenáviděl jen proto, že chodí do Nebelvíru? ,,Zastává názor, že kouzelníci by měli být jen z čistě kouzelnických rodin a do školy by se neměli přijímat studenti z mudlovských rodin. A proto, že Nebelvír se skládá alespoň z jedné čtvrtiny z dětí mudlů Nebelvír víc než nenávidí." Ten kluk se mi už od začátku nelíbil. V očích měl nenávist a zlost.
Když jsme vycházeli z Velké síně, zastavil nás posměšný hlas. ,,Grangerová!" Vykřikl někdo na Hermionu. Obě jsme se prudce ototčily. ,,Co chceš Malfoy?" Vyštěkla na něj. ,,Jak se opovažuješ na mě mluvit takovým nevděčným tónem, ty špinavá mudlovská šmejdko?"
Z pohledu Harryho:
Ráno jsem musel Rona z postele doslova tahat. ,,Rone dělej! Nebo příjdeme pozdě na první hodinu. Vylez z té postele!" Cloumal jsem s ním. ,,Vždyť já už lezu." Prohodil Ron otráveně. Teprve až za deset minut se rozhodl vylézt z postele. ,,Rone, sakra co v té koupelně tak dlouho děláš?" Zakřičel jsem na něj, když byl už čtvrt hodiny v koupelně. Vešel jsem dovnitř a uviděl jsem Rona jak spí opřený o zeď. Nabral jsem si do ruk studenou vodu a celou jsem na něj vylil. ,,Zatraceně. Co děláš?" Lekl se Ron. ,,Co by? Probouzím tě." Za pět minut byl Ron oblečený a umytý. Konečně jsme se mohli vydat na snídani.
Když jsme sešli ze sedmého patra před vchod do Velké síně, všiml jsem si Malfoye, jak křičí na Hermionu s tou novou holkou. ,,Jak se opovažuješ na mě mluvit takovým nevděčným tónem, ty špinavá mudlovská šmejdko." Řval Malfoy.
,,Nech je na pokoji, Malfoy!" Zvedl jsem ruku s hůlkou. ,,Ale, ale. Potter."
,,Řekl jsem, nech je na pokoji!"
,,Proč? Co se trochu pobavit." Malfoy se zašklebil a namířil svoji hůlku na tu novou dívku. ,,Expelliarmus!" Řekl jsem a Malfoyova hůlka vyletěla z ruky. Za chvilku se pro ni natáhl a znovu s ní namířil na Hermionu. ,,Harry říkal, abys je nechal na pokoji." Procedil Ron mezi zuby a zamířil na Malfoye hůlku. Když si Malfoy konečně uvědomil, že on je sám, tak se otočil a odešel.
Z pohledu Kate:
,,Děkuju." Řekla jsem, když Malfoy odešel. ,,Nemáš za co." Řekl Harry a mile se na mě usmál. Cítila jsem, jak se začínám červenat. Odvrátila jsem pohled. ,,Půjdeme do třídy?" Prolomila Hermiona ticho. Všichni tři jsme přikývli.

ČTEŠ
Harry Potter-trochu jinak
FanfictionHarry jede do Bradavic už po šesté. Hned při slavnostní večeři konané na začátku školního roku si všimne dívky, kterou v Bradavicích nikdy neviděl. Dívka se Harrymu zalíbí a on se rozhodne získat si její srdce. Dokáže to? Nebo se mu dívka bude vyhýb...