agresivní Koťátko

23.

Podíval jsem se na hodiny a ty ukazovali něco po druhé ráno. Vstal jsem a šel se podívat do obýváku.

Když jsem tam přišel vyděl jsem zapnutou telku a Kiriho ležícího na gauči.

Usmál jsem se a přehodil přes něj deku. Sedl jsem si před gauč a pozoroval ho.

To nebyl dobrý nápad. Po chvíli sezení a pozorování jeho spící tváře jsem usnul.

,,Katsuki..?" vzbudil mě kiriho hlas.

Zvedl jsem hlavu kterou jsem měl položenou na gauči a podíval se na něj.

,,Hmm.." zamručel jsem rozespale.

,,Co tu děláš?" zeptal se nechápavě.

,,Usnul jsi na gauči tak jsem tě přikryl a zahleděl se do tvé spící tváře." zamumlal jsem.

,,Huh..!?"

,,Huh..!!?" já mu to vážně řekl k*rva.

,,T-teda usnul jsi n-na g-gauči...a já si šel p-pro pití tak jsem tě přikryl a....a nějak asi usnul." zabrblal jsem.

,,To nezakecáš." zasmál se.

,,No nic měli bychom vyrazit do školy nebo to nestihneme." zvedl se z gauče a šel se převléct.

,,J-jasně...." chvíli jsem zůstal na místě a pak šel udělat snídani.

Po snídani jsem navštívil koupelnu. Po raní hygieně jsem se převlékl, vzal si batoh a společně s Kirim vyrazil do školy.

,,Katsukiiiii!!!!!" zavolala na mě Uraraka když jsem si sedl do lavice.

,,Co je." přiběhla k mé lavici a opřela se o ní.

,,Nechceš s námi dneska zajít nakupovat." zeptala se nadšeně.

,,V kolik?" podíval jsem se na ní.

,,Něco kolem třetí." v očích jí zajiskřilo.

,,Okey."  nadšeně odešla za ostatníma holkama a všechno jim to hned vyžvanila.

Po skončení poslední hodiny jsem se vydal ke skříňkám a následně ven kde tak jako každého den čekal Kiri.

,,Můžeme vyrazit?" zeptal se s úsměvem.

,,Jop." odkýval jsem mu to a vyrazil směrem domů.

,,Jo holky mě pozvali nakupovat." oznámil jsem mu v půlce cesty.

,,Nebyl jsi s nima včera?" zeptal se a podíval se na mě.

,,To sice ano, ale nemůžu jen tak odkopnout kamarádky." usmál jsem se.

,,K-kamarádky...?" zeptal se nechápavě.

,,Co se tak divýš? Nejsi snad rád že jsem si našel kamarády?"

,,To neříkám." řelk a kouknul se pro změnu před sebe.

,,Tak vidíš."

Za chvíli jsme dorazili domů a já se šel rovnou převléct.

,,Já jdu abych to stihnul!" zavolal jsem na něj když jsem stál u dveří.

,,Jo tak si to užij." rozloučil jsem se s ním nazpět a vyšel z baráku.

Po delší době jsem dorazil do parku kde jsme měli sraz.

,,Ahoj Katsuki!!" zavolala na mě Uraraka.

,,Čau." odpověděl jsem.

,,A hurá do nákupáku uděláme si dámskou jízdu!!!" vykřikla s nadšením Ashido.

,,Já nejsem holka." napomenul jsem ji.