agresivní Koťátko

10.

Kiri si přeze mě nejprve hodil nohu a jelikož jsem ležel na zádech tak si na mě lehnul celej i přezto že je větší než já.

,,Hej tohle jsme si nedomlzvyli!"  Pokusil jsem ho ze sebe shodit, ale na to byl moc těžkej.

,,Hej Kiri slez ze mě!!" křikl jsem na něj i když úplně zbytecně páč Kiri už pravidelně oddechoval.

Ještě chvilku jsem ho ze sebe snažil dostat nebo ho probudit než jsem to vzdal a pokusil jsem se usnout taky.  Po chvíli jsem se začal jsem se pod jeho váhou dusit.

,,KIRIIIIII SLEZ ZE MĚ DUSÍŠ MĚ!!!!!!" zařval jsem přez celí dům a to už se probudil.

,,promiň" řekl jednoduše a slezl ze mě.

Stále ale na mé hrudi měl položenou hlavu a přehozenou přeze mě nohu. Už nemělo cenu cokoliv dělat protože jsem vyzkoušel snad všechno a jelikož už zase spal tak jsem ho nemohl ani poprosit aby ze mě slezl úplně.

Chvíli jsem koukal do stropu než jsem se nevydal do říše snů.

Vzbudil jsem se okolo čtvrté odpoledne. Kiri vedle mě nebyl tak jsem vstal a šel se po něm podívat. Seděl na gauči v obýváku a s někým volal. Sedl jsem si vedle něho.

Kiri se už jen rozloučil a položil telefon.

,,Kdo to byl?" zeptal jsem se a zvědavě se na něj podíval.

,,Sero pořád nemůže najít Kaminariho prej byl i u všech holek který k nim chodili a stejně ho nenašel Začíná o něj mít strach což u Sera není zvykem." 

,,A jak ti je?" zeptal jsem se.

,,Už fajn jen mě malinko bolí hlava." usmál se.

,,Podle mého sis toho měl protrpět víc, ale aspoň mi budeš dělat jídlo." hned jak jsem to dořekl se ozval zvonek.

Vstal jsem a šel otevřít. Ve dveřích stál ožralej Kaminari. To se Vážná musí všichni opijet.

,,Už bylo na čase aby ses ukázal tvůl miláček o tebe má strach." chytl jsem ho za ruku a zatáhl dovnitř.

On si bezeslova zul boty a rozešel se do obýváku.

,,Kaminari kde jsi doháje byl Sero o tebe má strach." ozval se hned Kiri a posadil ho na gauč.

,,Proč jsi se neukázal?" zeptal se a já si sedl vedle nich.

,,Se Serem jsem se pohádal hned co přišel domů." zamumlal.

,,Vy máte opravdu zajímaví vztah." povzdech si kiri.

,,Jdu zavolat Serovi že jsi v pohodě a nesnaš se mi to rozmluvit."

Zvedl se a odešel i s mobilem.

Kaminary mi spadl do klína a usnul. Hned jsem ho zase zvednul a hlavu mu položil na druhou stranu. Kiri po chvíli přišel.

,,Sero tu bude každou chvíli." usmál se a podíval se na Kaminariho který zabíral zbytek gauče.

,,A kam si mám sednout já?" zeptal se.

,,můžeš na zem." zasmál jsem se.

,,Fajn." sedl si mezi mé nohy na podlahu.

,,Na podlaze je místa dost proč si nesedneš někam jinam?"

,,Protože nechci." opřel si hlavu a moje koleno.

Za chvíli se rozrazili dveře a v nich stál Se to.

,,Neumíš klepat?" zeptal jsem se otráveně.

,,Ne." přišel ke spícímu Kaminarimu a klekl si na zem.

,,je totálně na mol říkal něco že jste se pohádali ale to bylo vše co z něj vypadlo." řekl kiri.

,,Je pravda že jsme se malinko pohádali ale nic extra jen jsem mu řekl aby mi zvedal telefon. Protože jsem přišel domů a on tam nebyl tak jsem mu zavolal ale nezvedal to. Mám pocit že už připitej byl protože se na mě rozkřikl že se k němu chovám jak k pěti letému spratkovy. Nesedí mi to na něj takže nějaký ten alkohol už v sobě měl." začal vysvětlovat a mezitím hladil Kaminariho ve vlasech.

,,No nic tak mi zase půjdeme ať vás neobtěžujem." zvedl se a chtěl vzít Kamanariho do náruče ale Kiri ho zastavil.

,,Počkej! Neobtěžujete nás nech ho se vyspat můžete se tu zdržet." usmál se a Sero přikývl.