7. narozeniny

722 34 1
                                    

*z pohledu Klause*

Jak mě mohl Elijah zradit?! Pokud nemůžu věřit jemu tak nikomu. ,,Tak Elijah?" ,,Ano ale neber mu to za zlé, jen chtěl abych věděla pravdu a já to chtěla také." Sáhla mi rukou na obličej a pak odešla. Po pár vteřinách se vzbudila Rebekah a hned po ní Elijah, ostatní ještě spali. Claire se podívala na Freyu a řekla: ,,jaktože si nepamatuju ji?" Tohle byla taková uvolňující otázka oproti té kterou mi kladla před chvílí.

,,Je to naše nejstarší sestra, mysleli jsme si že je mrtvá ale ona byla jen zajatá. Zbytek ti možná poví sama."

A pak tu bylo to nejhorší, začal se probouzet Marcel.

Jen jsem se na něj podíval a bylo mi zle. Když už vstal i Kol a Freya rozhodl jsem se že je nechám o samotě a Claire vemu domů. ,,Chceš doprovodit domů Claire?" Podívala se na mě a já jsem pochopil že chce zůstat s nima, tak jsem šel na vzduch.

*z pohledu Claire*

Chvíli mi trvalo navrácení vzpomínek ale už si pamatuji všechno.

Vím proč Klaus nenávidí Marcela. Ale nevěděla jsem že to je tak silná nenávist že bude trvat sto let. Zítra mám narozeniny, nejspíš si to nikdo z nich nepamatuje ale to je jedno.

Mě by stačilo kdybychom si všichni udělali večeři na velikém prostřeném stole, samozřejmě i s mými bratry. Abychom se bavili, smáli se, nehádali se a taky aby se Klaus s Marcelem usmířili.

Po pár minutách mi bylo blbí že je Klaus venku tak sám tak jsem za ním šla.

,,Proč nejdeš za námi?" ,,Nesnesu být v jedné místnosti s Marcelem," aspoň tohle si mohl odpustit. ,,Nebylo by lepší prostě zakopat válečnou sekeru? Usmířit se?"

Podíval se na mě, nadechl se a souhlasně kývl hlavou. ,,Pro tebe to udělám ale vztah mezi mnou a Marcelem nebude takový jako dřív."

To jsem si samozřejmě uvědomovala ale i tak mi přišlo lepší se o to alespoň pokusit. ,,Tak půjdem dovnitř?" Šel hned za mnou.

*z pohledu Rebeky*

Nevěřila jsem vlastním očím, nevím jak to dokázala ale zkrotila ho.

Viděla jsem Nika jak se aspoň pokouší vycházet s Marcelem, a to nikdy neměl v úmyslu udělat. Vlastně ani nevím proč se s ním nebavil.

,,Je načase abych šla domů." ,,Jestli chceš můžeš tu zůstat." ,,Mám na sobě dva dny stejné oblečení Rebeko." V tom začal mluvit Nik.

,,Dobře jdi domů, ale zítra tě tu očekáváme." Když Claire odešla tak na Nika všichni upřeli svůj zrak. ,,Co na mě tak koukáte?"

,,Řekl si že ji očekáváme? To není tvůj styl mluvení." S úsměvem sklopil zrak a znovu na mě pohlédl. ,,Neříkejte mi že jste to vážně zapoměli, no Rebeko u tebe to chápu ale ostatní? Pokud vám to nedošlo Claire má zítra 163 narozeniny." Elijah se plácl do hlavy a Marcel se jen podíval na zem.

Claire Salvatore ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat