Claire Salvatore ✔️

13. grimoáry

*z pohledu Klause*

Rebekah přišla domů s úsměvem na tváři a slzami v očích. Vběhla do svého pokoje kde se zamkla. Marcel, ten už konečně musel odjet do New Orleans.

Bohužel, říkal že se vrátí jen co bude moct.
Elijah se přes dveře snažil mluvit s Rebekou, která mu neodpovídala. Po pár minutách vběhla do dveří Claire a běžela za mojí malou sestřičkou.

Ani se na mě nepodívala. Vyhodila od tamtud Elijaha a zaklepala na dveře.

,,Je odemčeno." Slyšel jsem Rebeku jak křičí. Vím že je to neslušné ale sedl jsem si před dveře a odposlouchával všechno co si povídají.

,,Víš Rebeko, máš moc dlouhé jméno. Měla bych ti dát nějakou přezdívku, co takhleee.....Bex?" Došlo mi že si nejspíš budou povídat o nějakých holčičích věcech, tak jsem šel zas zpět ke krbu kde na mě čekala velká láhev červeného vína.

*z pohledu Claire*

Podívala jsem se na Rebeku a už zase jsem je slyšela, ty hlasy. Říkali : 'zabij ji, ZABIJ JI!' začala jsem křičet, stačilo ani ne 10 vteřin a byli u mě všichni z baráku.

Křičela jsem a brečela ale nikdo to nedokázal zastavit.

Zlomila jsem si vaz a už bylo jen ticho. ,,Claire!" Slyšela jsem naposledy křičet Klause a pak jsem "umřela"jako chápeme se. Vzbudila jsem se v Klausovo náruči.

Položil mě na křeslo a šel pro krev. Vystrašená Bex ani na chvilku na jídlo nepomyslela. S Freyou hledali v grimoárech nějaké kouzlo kterým by mě mohli zbavit těch hlasů. Ale za to já jsem měla příšerný hlad a netrpělivě jsem čekala na Klause s krví.

,,Chytej!" Hodil po mě sáček s čerstvou krví, který jsem chytla jednou, jedinou rukou. Zatímco Bex byla čím dál nervóznější, já jsem se hřála u krbu a lila jsem do sebe tu velmi chutnou rudou tekutinu.

*z pohledu Rebeky*

Hledali jsme ve všech matčiných grimoárech ale nenašli jsme nic co by odpovídalo našemu případu. ,,Máš něco Freyo?" ,,Ne nic. Počkat, tady je vytržená stránka."