Němý ochránce

Kapitola jedenáctá- Račte vstoupit

Bylo pátek toho týdne, den vernisáže Táta a syn. Byla jsem ve svém pokoji, kde jsem se oblékala do červeného trika a koupené černé sukně. Své černé vlasy jsem měla sčesané do dvou rybích copů, které mi byly Žanetčinou pomocí připevněné k hlavě pinetkami a tvořily z mých kadeří věnec. Opatrně, ať se mi ta nádhera nerozpadne., rozkázala jsem si během oblékání. Když jsem se oblékla, přistoupila jsem k zrcadlu, kde jsem se prohlížela. Uznávala jsem, že mi to velmi sluší. Vypadala jsem jako opravdová mladá dáma, která se chystala na výstavu mladého talentovaného malíře, jenž se jí líbil. Dívala jsem se do svého odrazu sama. Pak ale ke mně někdo přišel, ten někdo byl k mému překvapení Vítek. Nechápala jsem, jak a proč byl se mnou v ten moment, ve který měl být už na své výstavě a vítat první hosty. Nechápala jsem také, proč mne objímá zezadu a hladí mne po tváři svými jemnými dlaněmi. Z tváře se jeho ruky přesunuly na mou hruď. Jeho dlouhé prsty mne hladily nad ňadry skryté červenou krajkou, která byla ozdobou červeného trika s odhalenými rameny. Krajka zakryla jen počátek hrudníku, moje prsa byly samozřejmě pod trikem. Tam se však mne nedotknul, za což jsem byla fakt ráda. Nesnesla bych, kdyby se z malíře vyklubal úchyl, co si chce se mnou užít. 
Jeho ruky se přesunuly z hrudi na má ramena. Do té chvíle jsem na něho koukala pouze přes odraz v zrcadle. Otočila jsem se k němu, očima jsem mu říkala: Co tady děláš? Proč se mne dotýkáš? Vítek na mé otázky položené očima neodpověděl, jak by také mohl, když je němý. Vlastně jednu odpověď mi dal. Své rty trochu přišpulil a směřoval k nimi k těm mým. Mohli bychom se tak poprvé políbit. Mohli ale nepolíbili, protože to byla pouze krátká představa. 

Ten krásný blud o prvním polibku mezi mnou a malířem v mé fantazii se rozplynul zavoláním Žanetky. ,,Esmeraldo, co to děláš?" Uvědomila jsem si v té chvíli, že jsem se milostně zasnila a jelikož jsem byla při tom přistižená, cítila jsem za to velikou trapnost. Sice bych se za to nemusela stydět, protože milostnými představami trpí většina dívek v dorosteneckém věku, ale byla jsem při tom přistižená, což jsem považovala za skandální. 
,,Zasnila jsem se." přiznala jsem se férově. 
,,Ó a nad čím?" pronesla nepříjemně ona. ,,Nad tím, že někoho opícháš?" Nelíbilo se jí, že jsem ten den jela na výstavu se spolužačkou. Žanda už od školky byla na mne hodně upnutá, vždycky nesla nelibě, že jsem měla dalšího blízkého člověka. Mojí nejlepší kamarádku Lenku ještě jakžtakž skousla, ale jiné lidi nese nelibě. Na venek to vypadá jako normální sesterská ochrana před zrádci- které jsem v životě potkávala často, ale byla to jen velká závislost na mne. Toto byla jediná věc, jež jsem tátovi dávala za pravdu. 
,,Proč bych se měla s někým vyspat?" zeptala jsem se nechápavě. Ne vážně, proč bych se měla dneska večer s někým vyspat? 
,,No, já jen, že na stole v obýváku je pár kondomů." vysvětlilo mi dvojče. 
,,Fakt, jo?" nevěřila jsem tomu. Abych si zjistila pravdu, šla jsem do obývacího pokoje a opravdu. Na stole bylo šest prezervativů. První věc, která mne napadla byla: Máma má nového partnera? Přistoupila jsem k mámě sedící v křesle zrovna píšící si nějakou zprávu. ,,Mami?" 
,,Ano, Esmínko?" pohlédla na mne. Málem vykulila oči, když mne viděla oblečenou na vernisáž. ,,No ne, tobě to sluší, zlatíčko." vyslovila se. ,,Ten outfit je skutečný hezký. Nádhera. A ten účes." zněla slova chvály, při kterých mne ona po nich pohladila.
,,Děkuji." řekla jsem polichoceně. ,,Hele, ty děláš konkurz na náhradního otce?" tázala jsem se odlehčeně. Máma z okouzleného pohledu hodila překvapený, z kterého jsem poznala, že můj dotaz chápe. 
,,Proč bych měla dělat konkurz na otčíma pro tebe a Žandu? Víš dobře, že po zkušenosti s tátou jsem na chlapy zanevřela." odpověděla mi. 
,,Takže ty kondomy pro tebe nejsou." pochopila jsem. 
,,No, pro mne ne. Ale pro tebe ano." Byla jsem v šoku z toho, že mi matka koupila ochranu na pohlavní styk. A ještě, že mi to řekla s takovým klidem.
„A proč jsi mi je koupila?" vyzvídala jsem.
„Podívej, sice si mi dala čestné slovo, že vrátíš do devět večer, ale to poměrně dlouhá doba, během které se toho dá stihnout hodně. Myslím tím i náhodný sex." dala se do vysvětlování.
„Ty si myslíš, že se tam s někým vyspím?" ptala jsem se dál.
„Byla bych radši, kdyby sis svou nevinnost nechala pro toho pravého. Však vím, že na takových vernisážích potkáš někoho zajímavého, kdo tě okouzlí na tolik, že s ním budeš chtít strávit noc. A jelikož nechci být v čtyřiceti osmi letech babičkou, rozhodla jsem se, že se o to postarám." odpověděla mi. Vstala ze křesla a ze stolu mi ty kondomy podala. 
,,Kdo si vezme šprcku, vyhne se tak děcku." zaveršovala matka žertovně a vulgárně.
,,A nedostane filcku." dodala Žanetka ve dveřích. Já jsem to ponechala bez komentáře, protože bych se k nim připojila také sprostou mluvou, kterou já nesnáším. Prezervativy jsem si vzala do dlaně a z dlaně je vložila do kabelky, kde byly vedle rtěnky balíčku kapesníků, telefonu, vstupenky a mojí peněženky s penězi od babičky Mariky a maminky. Určitě je nevyužiji., pomyslela jsem si rázně. Tím jsem myslela kondomy, ne peníze. Prachy budu určitě potřebovat  na pozvání Vítka na drink. Samozřejmě nealkoholický.