Hold Me, Please

Kapitola 15

Baylee

Skoro celou noc jsem nemohla spát, neustále jsem se jen převalovala a zakazovala si jít za Benem. Měla jsem neskutečné nutkání se zvednout a jít za ním do pokoje. Jakmile bylo sedm hodin ráno, už jsem to nevydržela a vylezla z postele. Rozhodným krokem jsem se vydala ze svého pokoje k tomu jeho. Už jsem měla ruku nataženou, že zaklepu, když v tom se dveře otevřely. Vykulila jsem oči, když do mě málem narazila ta holka se kterou se bavil předtím, než šel za mnou.

"Uhm, ahoj," stydlivě se usmála, jen jsem zvedla ruku na pozdrav. "Mohla bys pak tohle dát Carterovi?" Nervózně se na mě podívala a podala mi nějaký lísteček. Carterovi? Kdo je sakra Carter? Uhh... No to snad už nemyslí vážně. Jen jsem přikývla, načež se usmála a obešla mě, rychle sebíhajíc schody. Nevěřila jsem vlastním očím. Takže včera se mnou nic neměl, i když já chtěla, naštval se na mě za to, že jsem chtěla, aby následně sbalil jinou holku s kterou by se vyspal?

Ha, logiko, kde jsi?

Nevěřícně jsem hleděla na jeho postel, kde ležel a ještě spal. To snad není možný. Naštvaně jsem zavrčela a vydala se dolů po schodech. To jsem ovšem neměla dělat, protože jsem se naštvala ještě víc.

"Adriane!" zaječela jsem rozzuřeně na celý dům a seběhla dolů. Vyhybajíc se nepořádku na zemi jsem vešla do kuchyně. Vložila jsem si hlavu do dlaní, několikrát se zhluboka nadechla a následně se opatrně vydala ke kávovaru, abych si uvařila kafe. Posadila jsem se na barovou židli, kterou jsem předtím vydrhla - pro jistotu. Pár minut jsem počkala, než se ti dva dobelhali dolů.

"Bože, mně je špatně," zaskučel Adrian a hned si nalil šálek kávy.

"Hm, to máš blbý," zavrčela jsem.

"Co se děje?" Nechápavě se na mě ten blbec podíval, když se posadil naproti mně, ten druhý blbec ho napodobil.

"Co se děje?" zasmála jsem se. "Tohle ti přijde jako nic?" rozpřáhla jsem rukama.

"Bay-"

"Zapomeňte, že to budu uklízet! Vy jste si uspořádali párty, abyste si zašukali, je to váš bordel! Odmítám ho uklízet. Půjdu teď ven a až se vrátím, nechci tady vidět jedinou plechovku, jediný kelímek, jediné cigáro." Nakrčila jsem nos, když jsem si všimla, co leží vedle mě na zemi. "A rozhodně se tady nebudou válet žádné použité kondomy," zaječela jsem rozzuřeně. Oba dva na mě hleděli s povytaženým obočím, přičemž Adrian potichu kňučel a držel se za hlavu.

"Ještě bych se vrátil k té pasáží," odkašlal si blbec jedna, "jak jako, abychom si zašukali?" musela jsem se zasmát. Zvedla jsem se a hodila před blbce dva papírek.

"Tohle ti mám předat, Cartere," sykla jsem a na slovo Carter dala velký důraz.

"Co to je?" naklonil se blbec jedna a zvědavě hleděl na lístek.

"To mi dala Carterova přítelkyně, když se plížila z jeho pokoje, abych mu to předala," zavrčela jsem vztekle, bez toho aniž bych mu věnovala jediný pohled. Sledovala jsem Adriana, jak si schoval hlavu do dlaní a začal se hlasitě smát.

"Ty vole, zase jsi hrál tu svojí hru s falešnou identitou, já se z tebe poseru," zachechtal se. "Tak co, jaká-"

"Dobrý, u toho já být nemusím," zavrčela jsem a vztekle se vydala zpět do svého pokoje. Nachystala jsem se a po cestě zpět dolů zavolala Cristině.

"Ano?" ozvalo se po chvíli.

"Nemáš teď čas? Potřebuju vypadnout," zavrčela jsem skrz zaťaté zuby. Chvíli bylo ticho.