Kapitola 4.

434 55 7
                                    

Levi přišel do kavárny a okamžitě si sedl na židli k baru. V tu dobu byla skoro prázdná, mohlo v ní sedět maximálně pět zákazníků, ale malá návštěvnost Leviho nezajímala. Očima hledal jednu jedinou osobu.

„Dobré ráno. Co vám můžu nabídnout?" zeptala chladně Annie. Jindy by ji Levi dal radu, že by měla být přívětivější, ale dnes to nechal plavat. I kdyby Annie napomenul, ona by si jeho připomínky ani nevšimla. Neměla dnes náladu se s někým bavit. Erwin vyhodil Sashu a na celou kavárnu zůstala s Erenem sama.

„Kde je Eren?" zeptal se napřímo černovlásek.

Kdyby Annie nevěděla, kdo Levi ve skutečnosti je, nic by mu nevyzradila. Ale vzhledem k tomu, že se zajímala o dění ohledně vedení, Levi se stal velmi rychle jejím favoritem. Doufala, že Erwin brzo jako ředitel celé sítě kaváren skončí a místo něj nastoupí Levi. „Měl by tu být každou chvíli."

Ackerman se podíval na hodiny. „Chodí vždycky o půl hodiny později?"

Blondýna přikývla. „Někdy i o něco později. Jinak mu autobusy nejedou."

Levi si pro sebe povzdechl a objednal si černou kávu. Pokukoval po hlavních dveřích a čekal, kdy jimi projde brunet, který mu tolik učaroval.

V hlavě ho opět otravoval ten „rozumný" hlas. Říkal mu, že Eren je omega a on sám je alfa. Neměl by Erena ohrozit tím, že bude často v jeho blízkosti, jen protože se mu líbí. Nezná Erenův cyklus, nemůže vědět, kdy se Eren dostane do říje. Navíc tu byl ještě jeden problém – Eren podle všeho nesnáší alfy. Po tom, co slyšel od Hanji a jiných lidí, jak se Erwin chová, zvlášť k a kvůli Erenovi, vůbec se mladému brunetkovi nediví.

Uběhlo dalších deset minut, které trvaly snad věčnost. Eren nikde. Levi si o něj začínal dělat starosti, jestli se mu třeba něco nestalo. Co když měl autobus nehodu? Nebo co když ho někdo unesl cestou do práce?

„Annie," oslovil číšnici, která se na něj ani nepodívala. Přemýšlela, jak to tu dnes zvládne sama, jestli se Eren neukáže, zvlášť v poledních a odpoledních hodinách, kdy je v kavárně největší nával.

„Hm?" zamručela nevraživě.

„Dej mi číslo na Erena," poprosil ji přísným hlasem.

„Takhle se získávají čísla milenců?"

Levi ji probodl vražedným pohledem. Nechce Erena kvůli sexu a už ho začínalo fakt štvát, že si to všichni mysleli. Chtěl mu být blíž, chtěl ho poznat, obejmout, pozvat na oběd, postarat se o něj... sex nepatřil ani do prvních dvaceti položek na seznamu, co by chtěl Levi s Erenem dělat.

„Dej mi ho, prosím," požádal milejším hlasem. Musel se hodně snažit, aby nezněl spíš víc podrážděně.

„A na co?" pevně se zahleděla do Leviho očí. Atmosféra mezi nimi houstla. Jeden by si myslel, že se na sebe každou chvílí vrhnou.

„Dej mi–"

„Promiň, že jdu pozdě," přiběhl Eren. Už v hlavních dveřích si sundával batoh z ramen a zmizel vzadu v kuchyni. Leviho si ani nevšiml, což černovláska ani trochu nezamrzelo. Tomu se jen ulevilo, že viděl brunetka v pořádku, tudíž už dál nenaléhal na Annie, aby mu dala Erenovo číslo.

„Říkala jsem to," řekla normálním tónem hlasu. Lidi by se běžně při pronesení této věty ještě vítězně uchechtli. Annie do smíchu nebylo.

Levi se zvedl, vzal si svůj šálek s kávou, který položil z druhé strany baru, kde obvykle stáli pouze zaměstnanci kavárny. Proto se Annie trochu podivila nad Leviho chováním, ale nezasáhla.

Kluk z kavárnyKde žijí příběhy. Začni objevovat