prolog

5.7K 123 12
                                    

První den školy a já si dovolím přijít pozdě, jako vždycky. Ani na základce to nebyla výjimka. Zvonek dávno zazvonil a já běžím chodbou pardubického gymnázia.

,,Dobrý den." Vtrhnu do třídy.

,,Dobrý den, slečno." Podívala se na mě s naštavným výrazem profesorka.

,,Benešová." Řeknu udýchaně.

,,Slečno Benešová, uvědomujete si, že je deset minut po zvonění?" Podívá se na hodinky na své ruce.

Rozhlédnu se po třídě. Zaujme mě kluk, který mě pozoruje s úšklebkem na tváři.

,,Ano, uvědomuji." Odpovím ji a dívám se na toho kluka. Jeho vlasy jsou tmavě hnědé barvy a jeho oči připomínají dva oříšky.

,,Vidím, že vás zaujal pan Citta, posaďte se tedy k němu." Řekne a listuje v knize, kterou drží v ruce.

,,Dominik." Řekne.

,,Sandra." Řeknu mu na oplátku svoje jméno.

Na Chvíli ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat