Na Chvíli ✓

two

Je to tady. Sraz na který se těším. Beru svoji černou sportovní tašku a obouvám černé tenisky. Začne mi zvonit mobil, což znamená, že Sofie je tady. Rychle za sebou zabouchnu dveře a seběhnu schody.

,,Ahoj." Obejmu Sof, která byla opřená o svoje bílé bmw.

,,Ahoj." Objetí mi opětovala. Svoji tašku jsem dala do kufru a sedla si na místo spolujezdce, Sofie nastartovala. Dlouho netrvalo a my míjely značku, která ukazovala, kde končí Pardubice.

Po deseti minutové cestě jsme zastavovali na plácku u chaty, který byl vysypaný štěrkem. Z kufru jsem si vzala svoji zmiňovanou tašku a se Sof jsme se vydali směrem k chatě.

Byla to velká chata, ale ve vnitř působila ještě větší. Vystoupaly jsme po schodech do našeho společného pokoje, kde jsme si odložily věci a vydaly se zpátky dolů, kde byli ostatní. Někteří z nich se změnili k nepoznání.

Zaujal mě vysoký kluk. Díky jeho specifické výšce jsem poznala, že jde o Dominika. Vlasy má kratší a na obličeji mu přibyli tetování, stejně jako pavučina na krku. Jediné, co zůstalo stejné, tak byli oči, které stále připomínaly dva oříšky.

,,Sandro?" Zjevil se nečekaně přede mnou.

,,Ahoj, Dominiku." Najednou se objevím v jeho objetí, jsem proti němu maličká.

,,Skoro jsem tě nepoznal." Nepřijde mi, že jsem prošla nějakou změnou. Možná jen to, že mé tmavě hnědé vlasy, které kdysi sahali po lopatky, teď sahají po pas.

Všichni jsem se přesunuli na velký gauč, kde jsme si začali povídat, co se s námi po gymplu dělo dál.

,,No a teď vlastně tetuju." Dopověděla jsem svou myšlenku.

,,Co ty, Dominiku?" Chci vědět, jak to s ním teď je a nejsem nejspíš jediná.

,,Sen se mi splnil. Hudbu dělám a baví mě to."

Po dvouhodinovém povídání o životě jsem se šla se Sof převléct. Vzala jsem si na sebe černé tepláky a šedou mikinu. Sešla jsem schody a šla ven, kde se moji spolužáci snažili rozdělat oheň. Po pár minutách se to povedlo.

Sedli jsme si okolo na dřevěné lavičky. Pili jsme a vzpomínali. Dlouho jsem se takhle nebavila. Dostala jsem chuť na cigaretu, takže jsem vstala a šla si zapálit.

Šla jsem kousek dál od ostatních. Chata byla na kopci a v dálce šly vidět Pardubice.

,,Co tu děláš?" Ozval se za mnou hlas.

,,To, co jsi tu přišel dělat ty." Usmála jsem se, protože jsem periferně viděla, jak vytahuje krabku.

,,Fajn, dostala jsi mě." Uchechtl se. Nedopalek jsem zašlápla a ruce dala do kapes své mikiny.

,,Takže, ty fakt tetuješ? Vzpomínám si, jak jsi před pár lety povídala, že půjdeš na výšku." Zasmál se.

,,Stává se, teď já. Ty fakt děláš hudbu?"

,,Jo, tak nějak." Vyfoukne nikotinový kouř a nedopalek típne stejně jako já.

,,Dominiku, Sandro, co tady děláte?" Chytla mě okolo ramen opilá Sofie.

,,To je jedno, pojďte za náma." Nestihla jsem odpovědět, ani na její předešlou větu a už nás táhla zpátky.

Myslela jsem si, že toho Dominik řekne víc aspoň mě, nevadí.

.
.
.
⚠️ Chyby ⚠️

Nevím, co sem napsat, takže užívejte večera. 💁🏻‍♀️

501 slov ✨