Na Chvíli ✓

twenty three

Dnes má Dominik narozeniny, což znamená, že se spát asi nejde, protože byt bude plný lidí, co přijdou oslavovat. Netušila jsem, co mu koupit, ale naštěstí mi pomohl Kuba. Nakonec jsme vybrali nějaké boty, co by se mu mohli líbit a několik flašek alkoholu, kterého tady budou hromady.

,,No a dneska vlastně budeme slavit." Řeknu vše Sof, s kterou sedím v kavárně.

,,Jo, pamatuju si na svoje 27. narozeniny. Celý byt byl k nepoznání a nejlepší bylo, když mi další den přišli nečekaně přát rodiče. Všude byly flašky a lidi." Na začátku tohoto roku, opravdu Sofie takhle slavila. Měla jsem tehdy pomalovaný obličej, takže se tvářili velmi zvláštně. Podívala jsem se tehdy do zrcadla a zjistila, že uprostřed mého čela byl kosočtverec s čárkou uvnitř.

,,Podle mě další den ráno budeme potřebovat ibalginy." Zasměju se a usrknu si ze své kávy.

-

,,Tak zase někdy, ahoj." Obejme mě a já vystoupím z auta. Opět vidím, jak bílé bmw mizí v dálce. Taky bych chtěla auto. Stoupám schody do bytu, potkám Tomáše, který někam odchází.

,,Ahoj."

,,Čau." Odpoví mi a sbíhá schody dolů. Jen myknu rameny a pokračuju do bytu.

,,Kam Tomáš zase jde?" Zeptám se Dominika, který se válí na gauči a někomu píše.

,,Šel koupit chlast." Mobil položí na stůl a posadí se.

,,Bude tady hodně lidí." Jen kývnu, že to chápu a jdu do svého pokoje se převléct.

,,Máme ještě čas, co kdybychom si pustili film?" Křičím do útrob bytu, aby mě slyšel.

,,Mám lepší nápad." Obtočí své ruce okolo mého pasu.

-

,,Hej, kde jste?" Uslyším Tomáše.

,,Ty tašky jsou celkem těžké!" Křičí dál.

,,Asi bychom se měli jít obléct." Řeknu šeptem.

,,Nemusíme nic." Přitáhne si mě blíž k sobě.

,,Měli bychom mu jít pomoct." Vstanu a jdu se obléct. Dominik si něco zamumlá. Myslím, že to byly nadávky. Jdu pomoct Tomášovi vyndat alkohol z tašek. Nik za námi brzy přijde a pomůže nám to tady nachystat. Poté opět otvírám dveře a objímám kluky.

,,Ahoj." Obejmu všechny. Byt se začne plnit nejrůznějšími lidmi. Některé ani neznám. Až přijde většina, tak mu předáme dárky.

-

Celou dobu sedím Dominikovi na klíně a se všemi si povídám. Nejsem tady jediná holka, za což jsem ráda, ale taky jsem tady potkala ty holky, co jsou tady jen pro lepší atmosféru. Ty holky mě propalují celou dobu pohledem. Jdu na záchod, protože už to snad nevydržím. U záchodů potkám jednu z nich.

,,Podvede tě, jako s každou." Řekne a mezitím potáhne z cigarety.

Měla pravdu, podvedl jsi mě, ale ne s jednou z nich. Byla, je a bude lepší než já. Vždycky byla důležitější.

Dělám jakože jsem ji neslyšela a pokračuju v cestě. Po vykonání své potřeby si umyju ruce, prohlédnu v zrcadle a odcházím zpátky. Opět si sedám na jeho klín, s tím rozdílem, že teď si povídám s Danem, který sedí vedle něj.

,,Dej si." Natahuje ke mně Pepa ruku s jointem. Vezmu si ho tedy, potáhnu a vrátím mu ho zpátky. Jsem celkem unavená, ale nechci jít ještě spát, proto do sebe kopnu panáka, který byl na stolku.

Celou noc se jen pilo. Nepamatuju si ani jak nebo kde jsem usnula, ale vím, že až se probudím, tak mě bude bolet hlava.

.
.
.
⚠️ Chyby ⚠️

Asi mám zase chuť psát. Což je podle mě dobře. Můžeme tedy očekávat kapitoly. ✨

A kdo ještě nezaregistroval, tak na profilu je nový příběh, takže si ho můžete jít přečíst.🔥

567 slov ✨