Matěj tady je čtvrtý den a děkuju všem, že konečně dneska odpoledne odjíždí. Je fajn, ale nechápu jeho styl života. Vlastně ani ten Tomášům a Dominikům. Chodit spát ve tři ráno, vstávat před obědem, pak se zavřít do studia a zase nanovo.
Posledních pár dnů v bytě nikdo není. Tomáš je v kanclu, protože je prý hodně objednávek a Dominik čtyři dny mizí do studia, protože album.
,,Není tady, že?" Sednu si na gauč vedle Matyáše, který se dívá na televizi a čeká na Jakuba.
,,Odešel před hodinou." Nohy dá na konferenční stolek a dál sleduje televizi. No jo, jako doma. Jdu tedy do kuchyně, kde si udělám vajíčka, která sním a poté se jdu převléct.
-
Je okolo oběda a já se chystám jít do Caffetterie, protože se mi nechce vařit. Otevřou se dveře a v nich Dominik.
,,Ahoj." Podívám se na něj.
,,Čau." Jde do svého pokoje a za chvíli se vrací zpátky. Chvíli mě pozoruje.
,,Jdeš?" Zeptá se. Kývnu a společně nasedneme do jeho auta. Po pár minutách zastavujeme u Caffetterie. Oblíbila jsem si to tady. Sedneme si ke stolu a přijde k nám nějaký chlap.
,,Čau." Pozdraví ho Dominik.
,,Čau." Pozdraví i on jeho.
,,San, tohle je Šimon. Šimone, tohle je Sandra." Jen s úsměvem ke mně natáhne ruku, kterou přijmu a potom si vybereme objednávku.
-
,,Děkuju za oběd, ale mohla jsem to zaplatit." Vyjdeme z restaurace.
,,Mohla jsem to zaplatit." Napodobil mě Dominik a já ho praštila loktem.
,,Hoď mě domů." Usmála jsem se a nasedli jsme do auta. Za chvíli jsme byli u paneláku a já vystoupila. Dominik jel do studia.
Dveře od bytu se za mnou zabouchly. V bytě nikdo, takže jsem si vzala notebook a sedla si do obýváku s tím, že opět trochu zapátrám po práci. Našla jsem něco, co nebylo daleko a peníze tam byly dobré. Práce barmanky mě nikdy moc nebavila. Ano, přivydělávala jsem si takhle, když jsem byla mladší. Na číslo jsem okamžitě zavolala a bylo mi slíbené místo. Mám prý přijít v pátek.
Tuhle věc mám z krku, teď si můžu udělat popcorn a podívat se na dobrý film. Moje myšlenky se staly realitou a já spokojeně sledovala televizi.
,,Čau." Tohle není Tomáš ani Dominik.
,,Ahoj?"
,,A k čemu máš tohle?" Ukážu na černou tašku.
,,Tobě to Dominik neřekl?" Záporně zakroutím hlavou.
,,Má toho moc, máš pravdu. Sousedi mě vytopili, pár dnů si tady pobudu." Řekne Kuba.
-
,,Jdu spát, dobrou." Dopiju svoji skleničku, odejdu do koupelny, kde si dám sprchu a přejdu do pokoje, kde si konečně lehnu do své měkké postele.
Z vedlejší místnosti se ozývá hluk, takže nemůžu spát. Převaluju se z boku na bok. Navíc mé myšlenky mi nedají spát. Tolik se toho změnilo. Lukáš je pryč, studio taky a já bydlím u svého kamaráda ze střední. Asi hodinu jsem přemýšlela a nakonec jsem usnula.
Stále jen kamarádi?
.
.
.
⚠️ Chyby ⚠️
Vy jste šílení! Za chvíli dáme 2k přečtení. Děkuju ❤️
No, tak blížíme se tam kam chci. 🔥
Užívejte odpoledne!
498 slov ✨
ČTEŠ
Na Chvíli ✓
Fiksi Penggemar,,Jen na chvíli snít, jenom chvíli s ní. Padali jsme spolu do tmy. Jen na chvíli snít, jenom chvíli s ní. Bylo nám spolu krásně." Sandra se zná s Dominikem od střední školy. Pořádá se třídní sraz a oni se po několika letech opět potkají. Změní se me...
