Na Chvíli ✓

thirty one

,,Moc se omlouvám." Neodpovídám, prostě jen dál sedím na místě a pozoruju ho.

,,San, promiň." Chytí moji ruku, ale já ji vysmeknu.

,,Proč jsi včera odešel?!" Křiknu na něj. Jeho obličej se z lítostivého změní na naštvaný.

,,Aha, takže já se přišel omluvit a ty tohle. Sandro, fakt mě nebavíš."

,,Dominiku, mě to taky nebaví. Ty věčné hádky a tom, jak se neukážeš nějakou dobu doma, nebereš mi mobil a já nevím jestli jsi v pořádku." Nechci být pořád ta, která bude jediná cítit vinu. Zíráme tomu druhému do očí. V těch jeho jde vidět naštvanost.

,,Promiň, slibuju, že to zkusím napravit." Najednou mě silně obejme, jako kdybych měla někam odejít.

Ale já odešla.

,,Takže, co budeme dneska dělat?" Zeptá se.

,,Nikde jsme spolu dlouho nebyli." Zvednu pohled, abych na něj viděla.

,,Kam chceš v takové zimě? Je skoro únor."

,,Tak nikam nemusíme, můžeme být tady."

,,Napadá mě, co bychom mohli podniknout."

,,Dominiku." Zamračím se, když mi dojde, kam tím míří.

,,Ano?" Mezitím se mi dostává pod tričko. Já se tedy vzdávám a začínám spolupracovat.

-

,,Miluju tě." Tohle jsem už dlouho od Dominika neslyšela.

,,Já tebe taky." Odpovím mu a prsty obkresluju jeho tetování.

,,Nechceš zase někdy jet k našim?" Zeptám se ho, protože máma by ho zase ráda viděla.

,,Jo, můžeme. Tento týden?"

,,Třeba." Vymanila jsem se z jeho objetí a chtěla se jít obléct. Byla jsem, ale zastavena.

,,Hej, kam jdeš?" Přitáhne si mě zpátky.

,,Obléct se." Stáhne si mě pod sebe a začne mi líbat krk a přesouval se níž.

,,Dominiku, stop."

,,Co je zas?" Řekne nepříjemně.

,,Slyšela jsem bouchnutí dveří. Určitě se vrátil Tomáš."

,,To je jedno."

-

,,Mám hlad." Řeknu, když típnu cigaretu.

,,Můžeme něco objednat." Taky tu svou típne a otevře balkonové dveře, abychom mohli jít dovnitř. Na chodbě potkáme Tomáše.

,,Příště víc potichu, děkuju." Řekne svoji poznámku a zmizí v pokoji. Mezitím jdeme do obýváku, kde si Dominik sedne na gauč a já jdu do kuchyně.

,,Jídlo tady bude za dvacet minut." Oznámím mu, když dokončím objednávku. Společně se začneme dívat na film, na který jsme se začali měsíc zpátky.

,,Jsem rád, že tě mám." Přitáhne si mě k sobě.

,,Já jsem za tebe taky ráda." Tahle chvíle nám dlouho nevydrží, protože se ozve zvuk zvonku.

,,Tady jsou ty dvě stovky." Podám klukovi peníze a on mi předá krabici pizzy. Čekám jestli odejde nebo mezi dveřma bude stát do zítřka.

,,Děje se něco?" Zeptám se ho.

,,No, chci se zeptat, jestli by jsi mi nedala instagram." Podrbe se na zátylku.

,,Nedala." Objeví se vedle mě Dominik a na toho kluka se sarkasticky usměje.

,,Ehm, no tak já půjdu." S tímto rychle zmizí.

,,Chtěl jen instagram." Podívám se na Dominika.

,,Jen instagram." Prstama naznačí uvozovky, vezme krabici a odejde do obýváku. Čekala jsem, že bude naštavný, ale nebyl. Seděl na gauči a sledoval film.

,,Chceš?" Jen kývnu a ukousnu si z jeho trojúhelníčku.

Celý den jsme strávili spolu. Chtěla bych, aby to takhle bylo častěji.

Láska a hněv jsou sourozenci vášně. Ona to bere vážně...

.
.
.
⚠️ Chyby ⚠️

Že by se Dominik polepšil? Uvidíme, jestli mu to vydrží... 👀

516 slov ✨