ten

2.5K 89 2
                                    

Vzbudí mě hluk v bytě. Jsou jen dvě možnosti. Buď se Lukáš vrátil nebo je tady zloděj. Vstanu z postele a jdu do obýváku. Vyskytne se mi pohled na Lukáše, který si dělá jídlo.

,,Dobré ráno." Pozdravím ho.

,,Dobré poledne." Podívám se na hodiny na stěně, které ukazují pár minut po dvanácté.

,,Jaké byly dva týdny v Praze?"

,,Víš, chtěl bych ti něco-"

,,Lukáši!" Ozve se z útrob bytu. On tady někdo je? Ve dveřích se objeví menší blondýnka.

,,Ahoj." Podívá se na mě. Vypadá celkem sympaticky.

,,Ahoj." Odpovím ji.

,,Jo, chtěl jsem ti říct, že tohle je Tina, moje přítelkyně."

,,Jsme spolu krátce." Dodá blondýnka.

,,Tak já udělám něco k obědu, ale první se převléknu." Odejdu do pokoje, kde si vezmu věci a pak přejdu do koupelny, kde si dám sprchu.

-

Lukáš od oběda přehrabuje papíry a něco počítá.

,,Co děláš?" Sednu si naproti něj s ledovou kávou v ruce.

,,Počítám a zjistil jsem, že poslední dobou nemáme tolik zákazníků, to znamená, že nemáme ani peníze. Netuším, jak rozdělit výplatu." Jo, poslední dobou k nám nikdo nechodí.

,,Slyšela jsem, že se otevřelo nové tetovací studio o dvě ulice dál." Lukáš si něco zamumlal. Papíry hodil na stůl a pak jsem slyšela jen bouchnutí dveřma.

,,Co se stalo?" Zeptá se Tina, která sedí v obývaku.

,,Nic."

-

,,Nechci tě vyhazovat, ale chtěl bych byt jen pro sebe." Přijde do mého pokoje Lukáš. Bylo mi jasné proč. Je večer a to znamená, že je chladno, i když je léto. Vzala jsem si tepláky a trochu větší mikinu. Do kapsy jsem si dala cíga, zapalovač, mobil a peníze, pak jsem si obula boty a opustila byt.

Bloudila jsem nočními Pardubicemi. Obloha byla krásně načervenalá. Z kapsy jsem vytáhla krabku, zapalovač a jednu cigaretu jsem si zapálila.

,,Čau." Ruka dotyčného se objevila na mém rameni a já se lekla.

,,Ahoj, Jakube."

,,Snad jsem tě nevyděsil." Ne vůbec, jen jsem málem měla infarkt.

,,Trochu." Típla jsem nedopalek.

,,Co vůbec děláš venku? Někam jdeš?" Celkem mi připomíná Sofii - taková drbna.

,,Lukáš chtěl, abych mu nechala na večer byt. Přivedl si nějakou Tinu a prý spolu chodí." Nemusela jsem mu to říkat, ale ty dva týdny jsem trávila s klukama hodně času a Kubovi věřím.

,,To znám." Zasměje se a zapaluje si cigaretu. Sedneme si na lavičku do parku a ještě si povídáme.

,,Budu muset. Jdeš taky?" Ukázal na igelitku, kterou měl celou dobu u sebe.

,,Jdeme kalit?" Zasměju se.

,,Tak nějak. Pojď, kluci tě rádi uvidí." Ano, údajně jsem jim přirostla k srdci. Jen kývnu, Kuba mě chytí okolo ramen a my jdeme směrem k jeho paneláku.

,,Konečně Jakube! Příště tě pro chlast nepošleme." Uslyším Dominika, který křičí z obýváku.

,,Přivedl jsem hosta." Vešla jsem do dveří, všichni kluci vstali a přišli mě obejmout.

,,Taky vás ráda vidím." Řekla jsem, když mě Toky mačkal v objetí.

,,Dáš si?" Zamává mi Dominik lahví becherovky před obličejem.

,,Jo, dám." Dominik mi flašku předá. Skleničky jsem asi čekat neměla, jak jinak. Napiju se a flašku předám Danovi.

Na dveře začně někdo zběsile bušit.

,,To bude děda." Zasměje se Hasan a Jakub s ním.

,,Děda?" Podívám se na Dominika.

,,Chlap, který bydlí o patro níž. Nemá rád, když se bavíme." Zasměje se. Z chodby slyším pár nadávek a pak jen prásknutí dveřma.

,,Prý si půjde stěžovat."

,,To říká, už dva roky." Řekne Tomáš a opět se všichni zasmějí.

.
.
.
⚠️ Chyby ⚠️

Děkuju za 1k přečtení a 200 hlasů. Miluju vás! ❤️🔥

574 slov ✨

Na Chvíli ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat