5

299 24 0
                                    

To se jako urazil? Co to má kurva znamenat? Tak já se teda hrozně omlouvám, že se s tebou nevyspím hned druhej den co tě znám ty kreténe. "Harolde?!" zařval jsem na něj a vyšel za ním na chodbu. "Co je?" ozvalo se otráveně z vedlejšího pokoje, který byl pravděpodobně jeho. "Jak jako Co je?" zopakoval jsem po něm nechápavě a vešel k němu do místnosti. "Takže když ti řeknu, ne nebudeme spolu píchat hned druhej den co tě znám, tak prostě odejdeš?" zvýšil jsem trochu hlas. "Tak hele prcku. Nevím co máš za problém, ale fajn...tvoje věc. Chtěl jsem si prostě trochu užít, né si tě hned brát. Kdybych se měl zdouhlavě seznamovat s každým než se s ním vyspím, tak jsem ještě panic." zasmál se a já se trochu zarazil, možná jsem i malinko zrudnul. "To si děláš prdel." nadechl se. "Ty jsi panic viď že jo?" zeptal se a začal se smát. "N--ne nejsem."zakoktal jsem. "Nelži" Smál se, vlastně se mi spíš vysmíval. "Tak jsem no. A co jako Harolde, prostě nemám potřebu to dělat kde s kým. Chci aby ten člověk pro mě byl speciální. A jestli ti to přijde tak hrozně vtipné? Fajn." řekl jsem vážně a odešel k sobě. Hodil jsem sebou do postele a do sluchátek si zapl písničky. Chtělo se mi brečet, ale  zakázal jsem si to. Nebudu brečet kvůli takovému namyšlenému, debilnímu ,zkurvenému idiotovi a na důraz mých myšlenek jsem zabořil obličej do polštáře.

"Oběd"zařvala ta kudrnatá palice ze zdola, když bylo něco kolem půl dvanácté. Vážně neochotně jsem vstal. Dolu za ním se mi ani maličko nechtělo, ale hlad byl prostě silnější. Sedl jsem si ke stolu a čekal co nám připravil k jídlu. "Zvládneš si snad nandat ne?" řekl otráveně a sedl si ke stolu jen se svou porcí. Beze slov jsem nad ním prokroutil očima a šel si teda nandat sám. Měli jsme špagety, které prostě miluju. Takže jsedm si nandal pořádnou porci. "Na takového prcka, toho celkem spořádáš." uchechtl se, když jsem si přisedl k němu. Mojí odpovědí byl opravdu nepříjemný pohledl, který mu jasně naznačoval, ať drží hubu. "Lou nechtěl jsem aby se tě to, co jsem ti řekl nahoře nějak dotklo." promluvil po chvilce ticha, ale svůj pohled nezvedl od talíře. Vypadalo to, jakoby se styděl. "Je mi jedno co si o mně myslíš."odpověděl jsem suše a pokračoval v jídle. "To je celkem škoda." řekl a konečně se mi podíval do očí. "Nemyslím si o tobě nic špatného." dodal a nesměle se usmál. Je tak zkurveně sexi. "Možná bychom měli začít odznova Hazz." zasmál jsem se. Prostě se na něj nedovedu zlobit, když se tak uculuje. Nesnaším se za to? Rozhodně! Dokážu si pomoc? Rozhodně ne. "Jako úplně od začátku?" zamyšleně se zeptal a zvedl se ze své židle, aby si mohl sednou na stůl u mého místa. "Ty snad nejsi pro.?" řekl jsem trochu naštvaně. Tak já se tady snažím nás nějak usmířit a zapomenout na to, že vlastně od prvního momentu co jme se viděli se choval jak kretén a ono se mu na tom očividně zase něco nelíbí. "Možná bych začal raději od tohohle." pošeptal a jemně mi slíbl dolní ret. "Když mi to teda dovolíš." usmál se a palcem mě pohladil po tváři. "Harolde, jasně jsem řekl..." tak srašně těžko se mi dýchalo natož mluvilo, když byl tak blízko mých rtů. Celý jsem se třásl a moje srdce odbíjelo jak na poplach. "Shhh" přiložil mi prst na ústa. "Nemusíme spolu spát." pošeptal do ucha, kde mě následně kousíček pod ním začal líbat. Znovu se objevil ten pocit. Ten neskutečně nádherně zmatený pocit. "Harry dost!"

What is love-Larry StylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat