What is love-Larry Stylinson

19

"Proč má přijet?" vtrhl jsem mu do pokoje bez zaklepání. On sebou leknutím cukl. "Řekl bych ti to, kdyby se tě to nějak týkalo Stylesi." odpověděl a hodil po mě triko které sebral ze země. "Nepřeju si aby přijel."řekl jsem vážně a Lou na mě mlčky zíral...zíral dokud nevybouchl smíchy. "Co je jako tak vtipného?!" sral mě. Něco mu říkám a on se mi bude smát? "Nezajímá mě co si přeješ nebo ne. Ten dům patří Swiftům ,Taylor o tom ví a nemá s tím problém." řekl a díval se na mě pohledem, jakoby mi říkal něco úplně nezajímavého. "Jasně že s tím Taylor nemá problém, snaží se nás rozeštvat." štěkl jsem po něm. "Tak to už se jí povedlo nemyslíš?" odpověděl a já v jeho očích uviděl znova ten neskutečný smutek. Ano vím jsem kretén, posral jsem to a ublížil jsem mu, ale kdy kurva pochopí, že bez něj nemůžu žít. "Povedlo?" zopakoval jsem po něm. "Jak se na něco takového můžeš zeptat Harolde?" řekl nevěřícně a hleděl mi přímo do očí. "Už se na tebe nedokážu dívat stejně chápeš? Copak si neuvědomuješ co jsi udělal? " viděl jsem na něm, že má co dělat aby se nerozbrečel. "Nechci nikoho jiného než tebe Louisi" pošeptal jsem. "Prosimtě dej pokoj." okřikl mě a otočil se zády. "Na tohle jsi měl myslet, když jsi mě opravdu měl a nestačil jsem ti." vím jak ho tahle slova musí bolet říkat i mě to bolí. "Ty víš, že to tak není." odpověděl jsem a chtěl ho chytit za paži. "A jak to teda je Harolde." zařval a mou ruku odstrčil. "Nikdy to nebylo tak, že bys mi nestačil. Jsi všechno co jsem si kdy přál Louisi. Prostě...prostě jsem měl strach chápeš? Taylor mi říkala, že jestli se na ni vykašlu kvůli tobě oba dva si můžeme sbalit kufry. Taky mi řekla, že ti všechno poví a, že jestli si myslím, že na mě pořád budeš koukat stejně. Vědel jsem, že bys kvůli mně dostal padáka a ještě se dozvěděl, že jsem s ní spal. To...to jsem prostě nedokázal dovolit. Přišel jsi k nám a byl jsi tak neviný. Všechno pro tebe bylo nové a nějakým zázrakem jsi se zamiloval do mě i když jsi věděl co jsem zač. Nechtěl jsem riskovat co by s náma udělalo kdyby jsi zjistil, že jsem se tahal s matkou od rodiny. Nechtěl jsem před tebou být tímhle Harrym, který se samotnému mně hnusí. Tak moc se mi líbila verze sama sebe když jsem byl s tebou...že jsem to prostě nedokázal" dořekl jsem a cítil jak se celý třesu. Řekl jsem to všechno tak, jak jsem opravdu cítil. "Harry" uslyšel jsem a uvědomil si, že dokonce brečím. Lou mi setřel jednu neposednou kapku a zvedl mi bradu tak, abych na něj koukal. "Nikdy bych na tebe nekoukal jinak, jen kvůli tomu co jsi dělal. Zajímala mě jen přítomnost a naše společná budoucnost, ne tvoje minulost." řekl a jestli to měla být slova na uklidněnou tak měla opravdu opačnou funkci. "Jsi tak...jsi prostě dokonalý Lou." vydechl jsem a opřel si hlavu o jeho hruť. Užíval jsem si, že tak intenzivně můžu cítit jeho vůni. "Dokážu pochopit proč jsi to dělal Harry, možná ti dokážu i odpustit, ale prostě nedovedu zapomenout Hazz...Nikdy ti to nezapomenu"