What is love-Larry Stylinson

12

Hned jak jsem to dořekl, jsem se začal klepat jako osika. Nemohu uvěřit, že jsem to opravdu řekl nahlas. "Mi..."začal ale hned skončil aby se mohl znova pořádně nadechnout. "Miluješ mě?" zeptal se. Jeho tvář byla naprosto kamená. "Zapomeň na to." odsekl jsem a odešel. Čekal jsem....opravdu jsem čekal, že půjde za mnou a zastaví mě. Řekne mi, že i on miluje mě, ale ne. Sedím na své posteli, hypnotizujíc dveře a nic. Po tom co jsem uslyšel zabouchnutí vhcodových dveří, moje naděje zmizely úplně. Odešel. Odešel po tom co jsem mu vyznal moje city a nechal mě bez jediného slova samozného. Měl jsem držet hubu. Mělo mi být jasný, že se takhle zachová, vždyť je to Harry. Možná mu šlo přesně o tohle. Teď si na svém seznamu může odškrtnout mé jméno a jít dál. Och bože, doufám, že nemá žádný seznam...dost, tyhle myšlenky začínají být zamotanější a zamotanější.

Po zbytek dne jsem byl doma sám. Dokonce v jednom slabším momentu jsem už už málem vytočil Haroldovo číslo, než jsem si to na poslední chvíli rozmyslel. Teď už ležím v posteli, pokoušející se zahnat slzy. "Lulu!?" ozvalo se ze zdola. Harry? řekl jsem si v duchu. Během chvilky se ozvalo bouchání na mé dveře, samozřejmě jako vždy nečekal na mé dále a prostě vešel. "Zrovna jsem šel spát Harolde." řekl jsem zády k němu. "Já,, něčo říct" zablekotal. "Cože?" otočil jsem se a uviděl ho opírat se o stůl. Byl rád, že vůbec stojí, natož aby mluvil. Je ožralej. "Nechal jsi mě tu celej den samotného, zatímco jsi někde chlastal?" vyjel jsem na něj. "Shhhh" řekl a místo mně zakryl pusu sobě. "Přišel jsem ti říct že miluju se" dodal "Tě, miluju tě." opravil se a spokojeně se na mě usmál. "Drž hubu Harolde, nezajímá mě to. Jestli jsi se potřeboval takhle zřídit, abys mi to dokázal říct, tak je asi něco špatně." řekl jsem spíš sám pro sebe, jelikož on nebyl ve stavu aby si uvědomoval co říkám. "Běž si lehnout." řekl jsem mu po chvíli. On jen souhlasně zakýval a rozešel si to směrem k mé posteli. "Myslel jsem jít si lehnout k sobě Harolde." okřikl jsem ho, ale to už bylo zbytečné. S hlavou zabořenou v mých polštářích si to spokojeně oddychoval. "Nesnáším tě." vzdychnul jsem si pro sebe a přikryl ho dekou. Chvíli jsem se rozmýšlel jestli si mám lehnout jinam nebo prostě vedle něj. A víte co....je to moje postel, kvůli němu se jí nevzdám. A ne není to jen výmluva, která mi obhajuje to proč jsem se rozhodl spát vedle něj.

"Lou" uslyšel jsem v dáli ale nevěnoval jsem tomu pozornost, byl jsem ve své říši snů, kde jsem plánoval ještě nějakou chvíli zůstat. "Loui" dobře tohle už nešlo ignorovat, po tom co do mě začal drkat, jsem velmi neochotně otevřel oči. Asi si nikdy nezvyknu na to, jak božsky vypadá po ránu. "Co je" zamumlal jsem otráveně. "Chtěl bych si s tebou promluvit o tom včerejšku." řekl a opřel se zády o zeď. "Stylesi jestli jsi mě vzbudil jen kvůli tomu, že jsem si včera nepromyslel co říkám, tak můžeš být v klidu... to co jsem řekl jsem nemyslel vážně." ano lhal jsem, ale měl jsem po tom všem jinou možnost? Správně ne neměl. "Ehm" zakoktal a upřeně se na mě podíval. " Lžeš." bylo jediné co řekl. "Nech mě bejt" štěkl jsem na něj a chtěl vstát z postele ale on mě zastavil. "Včera jsi mě zarazil Lou. Nečekal jsem to a ano...zachoval jsem se asi nejhůř jak jsem mohl. Ale to co jsem včera řekl....Myslím to vážne. Vím, že si říkáš...Harolde byl jsi ožralej, takhke se přeci láska nevyjadřuje. A ano máš pravdu. Jsem idiot, ale dovol abych to mohl teď napravit. Miluju tě Louisi. To co k tobě cítím je tak neuvěřitelně silné. Když jsem tě poprvé uviděl dole v kuchyni...už tehdy jsi byl tak hubatý." zasmál se. "MIluju na tobě všechno Lou. Tvou prořízlou pusinku, dokonale průzračné studánky, kterýma na mě hledíš, tvůj zvonivý smích. Jsi ta nejnádhernější bytost co znám. Jak navenek tak uvnitř." dořekl a sklonil zrak."Tak moc tě miluju Lou." zašeptal a já to už nevydržel. "Miluju tě." řekl jsem a přisál jsem se mu na rty. "Miluju tě." zopakoval jsem s úsměvem, když jsem se od něj odtáhl abych si ho mohl prohlédnout. Harry se vrátil k opečování mých rtů. Cítil jsem v sobě tolil vzrušení...konečně. Po takové době nemluvení a ignorování, jsem mu zase tak blízko. "Hazz" řekl jsem mezi polibky. "Copak zlatičko." zašeptal udýchaně. "Chci to Harry....já, myslím, že jsem přypravený."

Ano i já si pamatuji, jak jsem psala, že tenhle díl bude dřív. Nebudu se vám vymlouvat. Poslední dobou na psaní nemám vůbec náladu a mám pocit, že to na tom začíná být vidět. Proto vám dneska nebudu slibovat, že další díl vyjde brzy, protože si tím opravdu nejsem jistá. Každopádně následovat by měla nějaka SMUT část, tak se máte aspoň na co těšit :-D Budu moc ráda za nějaký hezký komentářek <3  Moc děkuji za vaši aktivitu<3