Nikka - pravá alfa (TEEN WOLF)

MYSLÍM ŽE TOHLE JSME PODĚLALI

S Peterem jsme byli celou cestu z ticha a když jsme přijeli k Derekovi, tak kluci už nás vyhlíželi. "Stylesi jsou kluci v pořádku?" "Myslím že jsou a co vy?" "Jo dobrý." Všichni jsme šli za Derekem a Skotem. Kluci už byli na nohách a připadali mi v pohodě, za což jsem byla ráda. Objala jsem Skota a zeptala se ho jestli je v pořádku. Všichni jsme se snažili být v pohodě, ale Isaac vypadal že není v pohodě. No nikdo z nás nebyl v pohodě, ale Isaac to jediný dával najevo. "Niko co se vlastně stalo? Já to furt nějak nechápu. A proč si tam najednou musela běžet za nimi?" "No asi vám všem dlužím vysvětlení." Všem jsem vysvětlila jak to bylo s tou dohodou a proč jsme tam s Peterem šli a co jsme se dověděli o Gerárdovi. Všichni byli překvapení že Allison byla svázaná a Skot byl hodně naštvaný. Zítra je pořád škola a tak jsme si o všem promluvili, řádně se rozloučili s Erikou a Boydem a šli postupně domů. Když jsem tam zůstala jenom já a Skot tak jsem zaslechla jak Peter křičí na Dereka kvůli tomu že ho  v poslední domě furt musí zachraňovat. Derek měl pravdu vtom že Peter ho nemusí zachraňovat, dělá to z vlastní vůle, ale Peter mám zase pravdu v tom že si Derek nedává pozor a musíme ho z toho vytáhnout. Jenže tak to ve smečce chodí. Zachraňujeme se navzájem. Všichni mi pomohli když jsem sem přijela a já teď pomohla zase jim. Peter mi pomohl a já dneska zase jemu. Derek šel za Skotem no a já šla za Peterem. "Petere nemusel si na něj tolik křičet, Oba máte pravdu, ale tak to mezi přáteli (a smečkou) chodí. " "Díky že si mi  v lese pomohla." "to nic, vždyť ti to dlužím. No a teď jsme si kvit." On se na mě usmál a ten jeho úsměv mě zahřál na duši. Chvilku jsem si s ním povídala a pak jsme šli se Skotem domů. No doma jsem si hned lehla do postele a přemýšlela. Už mám pouze 22 dní abych se přidala do smečky alf. Rve mi to srdce když pomyslím na to že by všichni umřela a jen proto že jsem se k nim nepřidala.