Nikka - pravá alfa (TEEN WOLF)

DEREK NĚCO TAJÍ

Jeli jsme teda všichni tři k Derekovi popovídat si o úplňku. Dorazili i ostatní až na holky. Vymysleli jsme plán, který by mohl vyjít, ale pro jistotu už jsem počítala s tím že můj tajný plán bude potřebný. Ještě jsme se domlouvali když tu najednou Derekovi zazvonil telefon. Podíval se na telefon a začal se chovat divně, jakoby se toho telefonátu lekl. "Halo?" "Dereku měli by jsme se sejít a probrat to s tou pravou alfou." "Ne není vhodná chvíle!" "Dereku je to už za dva dny, takže by si měl nebo zase začnu zabíjet!" "Ne, no tak dobře tak se sejdeme za půl hodinky u tebe." "Jo tak zatím." "Čau" Zavěsil a byl takový rozrušený. "Dereku kdo to byl?" "Jen Peter chtěl abych k němu přišel a sdělil mu náš plám, protože nemůže přijít. Proč?" "Jen že jsi docela rozrušený, ale to nic tak my už půjdeme." Odešli jsme od Dereka a já viděla Petera jak jde směrem k Derekovi. Byl v dálce a ani si mě nevšimnul, ale mě vůbec nedošlo že s Derekem právě telefonoval, takže jsme šli prostě domů. Peter šel k Derekovi, ale než tam došel, tak viděl Dereka jak někam odchází. Připadalo mu to divný a tak ho z dálky sledoval a doufal že o něm neví. Sledoval ho až k Jenifer domů. Nemohl uvěřit že se sní Derek schází. Potom odešel zpět, protože k ní domů už samozřejmě nemohl. Co nejrychleji šel zpátky a cestou mi zavolal. "Ahoj Niko potřebuju ti něco říct." "Ahoj, ty jsi s Derekem?" "Ne tak úplně." "Jak to myslíš?" "Sledoval jsem Dereka jak jde k Jenifer domů." "Cože? a proč vždyť si mu volal že si promluvíte." "O to jde. Já jsem mu od včerejška nevolal." "Hele probereme to já za tebou přijdu. Kde jsi?" "Nikam nechoď jsem na cestě k vám." "Dobře." Hrozně mě to rozrušilo, protože jsem myslela že s Jenifer je konec a už se sní nikdo neuvidí. Řekla jsem to Skotovi a společně jsme čekali na Petera. "Čau tak jsem tady." "Ahoj." Max si hrál v pokoji, my si sedli do kuchyně a já Peterovi udělala čaj. "A proč myslíš že tam šel?" "Nevím, doufal jsem že to mi řeknete vy." "No než jsme odešli, tak mu zazvonil telefon a byl u něj takový nervózní a domluvils s někým schůzku." "Takže mu nejspíš volala Jenifer." "Ale co od něj chce?" "Třeba po něm nic nechce." "A tohle zase jako myslíš jak?" "No vzpomeň si. Když měl Derek posledně schůzku s Jenifer, tak se taky choval divně když ses ho zeptala co chtěla. Myslím že Derek moc dobře ví co chtěla a něco před námi tají." "Tomu nevěřím! To by Derek neudělal!" "A máš snad jiné vysvětlení?" "Ne..." Shodli jsme se že se to nejspíš týká úplňku. Náš plán byl že to musíme nějak zjistit, ale Derek na to nesmí přijít. Derek za chvíli volal že jede k nám. Peter se rozhodl vyptávat a my se do toho nemáme plést. Prostě normálka. Nemáme se do toho plést ale stejně jim pak zachraňujeme krky, ale co. Přestala jsem to řešit a čekala na Dereka. Když Derek přišel, tak se Peter začal ptát. "Ahoj, kde jsi byl? Hledal jsem tě a ani tady jsi nebyl." "Em jo já jsem šel k Peterovi, ale on tam nebyl, tak jsem šel k vám." Já jsem se do toho vložila. "Ale vždyť ti volal?" "Niko musím se ti k něčemu přiznat." Doufala jsem že řekne proč byl s Jenifer. "Já jsem jen předstíral že mi volal. Mě totiž není příjemné mluvit o úplňku, když minulý úplněk málem umřela Kora. Zrovna mi volala Kora a tak jsem jí to típnul a dělal že volá Peter. Moc se omlouvám." "To nevadí, ale mohl si to prostě říct." "Já vím..." V duchu jsem Dereka obdivovala za to jakou vymyslel výmluvu. Kdybych totiž nevěděla pravdu, tak bych mu na to skočila. Potom už jsme se o to nebavili a jen tak si povídali o všem možném. Kluci na večer odešli a pak  přišla máma. Máma šla ale hned ležet, protože zítra ráno jde zase do práce. V posteli jsme se Skotem klábosili o tom co si myslíme o Derekovi a Jenifer. Pak jsem usla.