Nikka - pravá alfa (TEEN WOLF)

DEUCALION JE TEN ŠPATNÝ???

Věříte na osud? Já jo. Podle mě má každý člověk předurčeno kým nebo čím se má stát a je jedno jestli je hodnej nebo zlej. Každopádně nikdo svůj osud nezná. Někdo ho úmyslně hledá a někdo třeba jako já netuší co se stane dokud mu to nepřiletí přímo před nos. Dnes je úplněk, dnes je ten den kdy se buď můj osud ukáže a nebo to zkrátka všichni přežijeme.

Celou noc jsem nespala, protože až do noci jsme hledali Skota a Stilese. Ovšem bez výsledku. Nemám ani ponětí kde jsou, jestli jsou v pořádku a ten pocit mě ubíjí! Peter pozdě v noci odešel a já přespala u Dereka na gauči, protože u nás doma stejně nikdo nebyl(mamka je v práci a Max spal vedle mě). Vstali jsme hodně brzo a když přišel Peter tak jsem se vydali k veterináři(Budu ho popisovat jako veterináře, myslím že všichni vědí o koho jde). "Můžete nám prosím nějak poradit kde je máme hledat?" "Opravdu nemám tušení, ale vy evidentně nějaké tušení máte ne?" "deucalion!!" "Niko víš kde se máte setkat?" "No ano, původně to mělo být u nemetonu, ale když jsem byla v nemocnici, tak za mnou přišel Aidan a řekl abych tam nechodila a místo toho šla do staré továrny kousek za městem." "A kdy za tebou jako byl?" "Petere myslím že tohle není úplně důležité!" "Takže půjdeš do té továrny?" "Ano když mi to říkal neřekl to všechno ale poznala jsem že mluví pravdu, takže jsem se mu rozhodla věřit." "No dobře." Celé odpoledne jsme se připravovali na večer. Byli jsme u Dereka, ale já si potřebovala pro něco odskočit domů. Šla jsem sama. Když jsem došla domů a našla tu věc, chystala jsem se odejít ale k Derekovi už jsem se nevrátila. Já jsem totiž vyšla z domu a najednou mě někdo chytl, odvlekl a někam mě odvezli. Myslela jsem na nejhorší. Jeli jsme celkem dlouho a já stále nevěděla kde to jsem. Zastavili a potom mi sundali pásku z obličeje. Byl to Deucalion a jeho smečka. "Co o de mě chcete?" "No no no, v klidu. Chceme tvojí pomoc." "Na to jste měly myslet dřív než jste mě unesly." "Unesly,Dopravili jsme tě na místo kam si měla namířeno." Ohlédla jsem se a stály jsme před tou továrnou. "Tak co o de mě chcete?" "Samozřejmě pomstít se Jenifer." "Nechápu co po ní ještě chcete?" "Za zradu se u nás platí." "Za zradu?" "Jo tak Derek ti to neřekl?" "A co mi měl říct?"