Nikka - pravá alfa (TEEN WOLF)

NENECHAJÍ MĚ V TOM

Nasedli jsme do auta a jeli. Když jsem vystoupila a rozloučila se, tak jsem mu ještě zamávala a zůstala stát před dveřmi. "Tak jo jdu na to". Zaklepala jsem a mamka mi otevřela. Když mě uviděla zůstala stát. " Ahoj mami" Objala mě a řekla" Ach tolik si mi chyběla, kde se tu bereš?" "No hele to je na delší povídání, půjdeme dovnitř a všechno ti vysvětlím, musíš mi ale slíbit že se nebudeš zlobit?" Všechno jsem jí vysvětlila a ona se na mě usmála a řekla že jsem se snažila chránit své blízké a že to chápe. Usmála jsem se a ona mi nabídla teplou snídani. Souhlasila jsem a tak začala kuchtit. Na snídani přišel i Scott a potom už jsem si šla vybalit. Moc se mi do toho nechtělo, tak jsem si vybalila pouze důležité věci a zbytek dodělám zítra. Vždyť mám na to celý víkend. Celý den jsem jen tak seděla v pokoji a o všem přemýšlela. Na večer mi zavolal Jackson jestli jsem v pohodě, co dělám a také jsme se domluvili ohledně přihlášek do školy. Je skvělé že Jackson se bude znova hlásit na lakros. Mám z něj radost i ze Scotta jelikož je teď kapitán týmu. Lehla jsem si na postel a začala vyplňovat přihlášky. O hodinu později mi paní ředitelka(Lýdiina mamka) odpověděla. Byla moc ráda že jsme zase zpět a v  Pondělí nás prý přivítá. Je moc milá. Bylo už celkem pozdě a tak jsem se převlékla a šla na kutě. Mamka nijak zvlášť nehrotila můj příjezd. Samozřejmě že měla radost, ale když si vyslechla celou pravdu a i to o úplňku, byla ráda že vůbec žiju. Na večer za mnou přišla a řekla že o všem si promluvíme zítra a všechno nějak vyřešíme. Celkem mě dojalo když řekla že mě nikomu nedá. Mám skvělou mámu! později když jsem skoro usínala, přišel za mnou Scott a  Stilles na pokec. Tihle dva si prostě nedají pokoj, ale chtějí mi pomoct a toho si moc vážím. Dlouho do noci jsme si povídali a shodli se že to musíme nějak vyřešit že nechtějí abych se k nim přidala ale nikdo u toho nesmí umřít. Víc už si nepamatuju, protože jsem usnula na Stillesovi. Musel se cítit tak trapně, ještě že jsem spala.

Chci se jenom omluvit, že nedělám odstavce, moc mi nejdou a vždycky na ně zapomenu. Odteď už je budu dělat aby to bylo přehlednější a mohli jste se v tom orientovat.