Nikka - pravá alfa (TEEN WOLF)

PETER HLÍDÁ MAXE

Ráno jsem vstala a šla připravit Maxe k Peterovi. Vysvětlila jsem mu že by neměl zlobit, protože Peter není úplně ten typ na hlídání dětí. Slíbil mi že nebude zlobit a jeli jsme k Peterovi. "Ahoj Petere, hele naposledy se ptám, vážně ho chceš hlídat?" "Jo, ale jen dneska že jo?" "Jo tak Petere to je Max." "Ahoj Petere já jsem Max." "Čau já jsem Peter." "Hele já už pospíchám do školy, tak vás tu nechám a díky Petere po škole si pro něj přijdu." "Hele já ho přivedu k vám domů." "Tak díky ahoj." "Čau." Šla jsem do školy a před školou na mě čekal Skot se Stilesem. "Odvedla si ho k Peterovi?" "JO odvedla." "A myslíš že to Peter zvládne?" "Jo já mu věřím!" Šli jsme do třídy. Peter se mezitím snažil aby mu nepukli nervy, protože Max ho hodně zlobil. "Maxy Nika ti řekla aby si nezlobil a ty si jí to slíbil, tak proč to porušuješ?" "No, protože se mi chce." "Na to že ti je sedm tak si dost velkej hajzlík." "To řeknu mamince!" "Prcku mě je jedno komu to řekneš, prostě mě budeš poslouchat nebo to dopadne hodně špatně!" Max se ho lekl a začal poslouchat. "Petere a nechceš si se mnou něco zahrát?" "No a na co?" "Na schovávanou?" "No tady se nemáš kam schovat takže tě rychle najdu." "To ne ne mě nikdy nenajdeš." "To se uvidí, tak se běž schovat." Peter začal počítat a Max se běžel schovat. Dlouho nevěděl kam a pak objevil něco jako sklep. Schoval se a čekal na Petera. Peter pořád nešel a tak se rozhodl že se tam porozhlédne. Byl tam jenom bordel, ale potom narazil na něco co nečekal. Viděl tam železa, řetězy a různé pasti. Nejdřív se lekl, ale pak si řekl že to bude něco na zvířata a nechal to být. Přemýšlel jestli se Petera na to zeptá ale bál se že mu vynadá. Peter samozřejmě věděl kde je díky vylepšeným smyslům, ale nechal ho trošku čekat.  Chvíli ještě čekal a pak na Maxe bafnul. Max se lekl a zařval. "A mám tě pidižvíku!" "Ale trvalo ti to dlouho." "No jo prosím tě." Potom spolu ještě hráli a pak už byl čas jít domů. Já už přišla ze školy a šla do pokoje, protože dneska bylo hodně závěrečných testů a já je těžce zvládla. Za chvíli zazvonil Peter a přivedl Maxe. "Ahoj díky že si ho pohlídal, já toho dneska měla moc." "Za málo, já myslím že si to i užil. Že jo Maxy?" "Jo hráli jsme na schovávanou a on mě nemohl najít." "Neposlouchej ho jen se mi nechtělo hledat." Zasmála jsem se. "Maxy a nezlobil si?" "Ne." "Vážně?" "No možná trochu." "Já si to myslela. Petere co za to chceš?" "Nic prosím tě já jsem rád že jsem pomohl." "Děkuju." Objala jsem ho a pak se rozloučila a vzala Maxe dovnitř. "Tak Maxy máš hlad?" "Ne Peter mě vzal na pizzu." Trochu jsem se překvapila ale byla jsem ráda za to že Petera mám. "Tak si běž hrát do pokoje." "A můžu jít za Skotem?" "Můžeš ale nejdřív se ho zeptej." "Dobře." Skot mu to dovolil a já už pak slyšela jenom smích. Jsem moc ráda že si spolu rozumí. No a já jdu dělat úkoly.