27.

244 12 2
                                    

Cestou domů jsem měla plnou hlavu vysokého, hnědovlasého kluka. Pořád jsem nad ním musela uvažovat a nemohla jsem ho dostat z hlavy. Dokonce jsem se častokrát nad tím vším usmála. Když jsem se však přibližovala k našemu domu, spatřila jsem mámu na zahradě. Takže jsem šla rovnou za ní.

Když jsem se k ní přibližovala, zjistila jsem, že zase dělá něco s květinami. Někdy jsem se sama sebe ptala, proč nedělá něco s květinami. Třeba proč si neotevřely květinářství nebo tak něco. A proč se stala zrovna zdravotní sestrou. Ale nikdy jsem se jí na to nezeptala. Po chvíli si mě všimla a usmála se na mě. Já ji úsměv okamžitě opětovala.

,,Ahoj." řekla jsem ji, když jsem přicházela k ní a sedla si na židli vedle zahradního stolku.

,,Ahoj, sluníčko. Jaká byla škola?" zeptala se mě a přitom klečela na trávě a dělala něco s hlínou.

,,Jo, byla fajn." řekla jsem a zvedla se ze židle a zamířila přímo k ní. Rozhodla jsem se, že ji pomůžu. Takže jsem se akorát domů zaběhla rychle převléct, ať se neušpiním a přiběhla jsem zpět na zahradu. Nasadila jsem si už jen rukavice a pustila se do toho.

,,Chtěla jsi vždycky být zdravotní sestrou?" zeptala jsem se jí během toho všeho a ona se na mě otočila. Posadila se na trávu a usmála se na mě.

,,Ano i ne. Chtěla jsem být spíš květinářkou, ale to by mě moc neuživilo. Takže jsem šla na zdravotní sestru. A květiny jsem nechala jen jako koníček." řekla a usmála se na mě. Já si také sedla na trávu a usmála se na ni.

,,Máš dnes nějaké plány?" zeptala se po chvíli mě. O žádných plánech jsem nevěděla, takže jsem zakývala hlavou a máma jen přikývla. V tom jsme se obě pustily zpět do práce.

Celkově nám to zabralo asi dvě hodiny, ale mohly jsme to mít mnohem dříve hotové, jenomže jsme se u toho pořád bavily a smály se. Takhle dobře jsem se s mámou nebavila hodně dlouho. Takže to bylo všechno fajn.

Přišly jsme domů a obě hned zamířily do kuchyně, abychom si nalily sklenici vody.

,,Přemýšlela jsi nad tou brigádou v té kavárně?" zeptala se mě a podívala se na mě. Nad tím jen moc nepřemýšlela, ale brigádu jsem opravdu nutně potřebovala. Takže jsem se rozhodla, že bych tam jít přece jen mohla.

,,Jo, klidně na tu brigádu půjdu." řekla jsem ji a máma se celá rozzářila. Možná to pro ni znamená, že se s Billym bude vídat mnohem častěji. Ale byla jsem ráda, že má z toho radost.

,,To je skvělé! Půjdu to hned zavolat Billymj, ať s tebou teda počítá." řekla a usmála se na mě. Přišla ke mně a dala mi pusu na čelo. Potom okamžitě zmizela někde v domě.

Po chvilce jsem se rozhodla, že se půjdu osprchovat, protože jsem z té práce na zahradě byla celá zpocená. Takže jsem zamířila do koupelny.

Přišla jsem do koupelny, svlékla ze sebe všechno to zpocené oblečení a vlezla do sprchy.  Sprcha byla příjemná a osvěžující. Cítila jsem se mnohem lépe.

Když jsem vylezla ze sprchy, okamžitě jsem své tělo zabalila do ručníku. Vlasy jsem si nejprve osušila a potom ne smotala do ručníku a šla už směrem do pokoje.

Zamířila jsem rovnou ke skříni, abych se oblékla. Jenomže v tom jsem zjistila, že mi zvoní telefon. Pomalu jsem došla ke stolu, kde telefon ležel a věděla jsem, že je to stoprocentně Sandra a má zas nějaké drby, které mi musí nutně říct. Ale zarazila jsem se, když jsem zjistila, že displeji její jméno není.

,,Ahoj." řekl Liam, když jsem hovor zvedla a polkla jsem. Nejspíš to musel slyšet, protože se uchechtl.

,,Ahoj." řekla jsem mu a nastalo hrobové ticho.

,,Vyrušil jsem tě?" zeptal se mě a já zakývala hlavou. Samozřejmě sama pro sebe.

 ,,Ne, v pořádku. Právě jsem vylezla ze sprchy a šla jsem se jen převlíknout." řekla jsem a Liam ztichl.

,,Tak ze sprchy jo?" řekl a přitom se smál. Věděla jsem moc dobře, jaký obličej u toho teď musí dělat.

,,Nech toho!" řekla jsem a zasmála se přitom. Liam se hned taky rozesmál.

,,Jo, dobře." řekl a oba jsem znovu ztichli.

,,Co budeš ještě dneska dělat?" zeptal se po chvilce mlčení a já zapřemýšlela.

,,Nejspíš se budu učit." řekla jsem mu a Liam se v telefonu uchechtl.

,,Co bys taky jiného dělala, že jo." řekl a já se usmála. Měl pravdu, ale bylo to pro mé dobro. Nastalo ticho a ani jeden nepromluvil. Vůbec jsem netušila co říct, protože jsem se bála, že bych to vše mohla nějak pokazit.

,,Tak se teda uvidíme ve škole." řekl po chvilce ticha a já si pro sebe přikývla. Nechtěla jsem zavěsit, chtěla jsem si s ním povídat. Ale nevěděla jsem, jak to má on.

,,Dobře." řekla jsem.

,,Tak zatím."

,,Zatím." řekla jsem a poté zavěsila. Na místě jsem pořád stála a přemýšlela. Sama sebe jsem se ptala, proč mi volal. Ale byla jsem moc ráda, že si na mě vzpomněl a zavolal mi. Na tom místě jsem stála ještě dalších 10 minut a bloudila ve svých myšlenkách.

Zbytek dne jsem se učila do školy a dívala se s mámou v obývacím pokoji na televizi. A nadešla středa. S Adamem a Sandrou jsme se sešli znovu až před školou.

První hodinu jsme měli dějepis a celá hodina byla fajn. Hodina skončila a já vyšla ze třídy a měla namířeno ke své skříňce. V tom jsem ucítila, že mě někdy chtěl kolem ramen. Viděla jsem vedle sebe známé nohy a podívala se směrem nahoru, abych se ujistila, že je to opravdu on.

,,Ahoj." řekl Liam a usmál se na mě.

,,Ahoj." odpověděla jsem mu a on se usmál. Když jsme procházeli chodbou, všichni se na nás otáčeli a bylo mi to docela nepříjemné. Vždyť spolu přece nechodíme. Nebo ano? Myslí si to on? Asi se ho na to budu muset zeptat, ale nevím jak. Už teď jsem věděla, že to bude trapné.

Přišli jsme k mé skříňce a Liam se opřel znovu o vedlejší skříňku, jako vždycky.

,,Potřebuješ něco?" zeptal jsem se ho a dívala se přitom do své skříňky. Liam se jen usmál.

,,Čekám na tebe." řekl a já se na něj prudce otočila.

,,Přece jdeme do toho akvária. Nezapomněla jsi na to, doufám." řekl Liam. Popravdě jsem nad tím nijak neuvažovala, takže mi to úplně vypadlo z hlavy.

,,Jasně, že jsem nezapomněla." řekla jsem mu a otočila se zpátky ke skříňce. Doufala jsem, že mi uvěří, ale moc jsem tomu nedávala.

,,Dobře, počkám na tebe u auta." řekl a pak už jen odešel. Já se na něj dívala do té doby, než zašel za roh. Potom jsem se podívala do skříňky a zhluboka se nadechla. Uklidnila jsem se, zamkla svou skříňku a šla směrem k hlavnímu vchodu.
  
Před školou jsem spatřila černý Mustang a Liama, který se o něj opírá. Znovu jsem se zhluboka nadechla a šla směrem k němu.

  



I love YOUKde žijí příběhy. Začni objevovat