I love YOU

19.

Vyhledala jsem nejbližší záchody, které jsem našla a vběhla do nich. U umyvad byla skupinka holek a upravovaly si navzájem makeup. Prosmykla jsem se kolem nic, vlezla si do kabinky a zamkla se tam. Sedla jsem si na zavřený záchod. Dech jsem měla zrychlený. Musela jsem se uklidnit a nevěděla jsem, proč se mi tak špatně dýchá. Vždyť jsme se na sebe jen dívali, to je všechno. Zhluboka jsem se nadechla, odemkla dveře a šla směrem k umyvadlu. Ty dívky už byly naštěstí pryč a byla jsem za to opravdu vděčná. Podívala jsem se na sebe do zrcadla, upravila vlasy a šla směrem ke dveřím.

Když jsem vycházela ze záchodů, do někoho jsem vrazila.

,,Promiň já-" zarazila jsem se, protože jsem tyhle tenisky poznávala. Pomalu jsem se dívala směrem nahoru a uvědomila si, že je to Liam. Dech se mi opět zrychlil a srdce mi začalo rychle tlouct.

,,Ahoj." řekla a usmál se na mě.

,,Ahoj." řekla jsem, ale neusmívala jsem se.

Chtěl něco nejspíš říct, jenomže jsem ho předběhla.

,,Už musím jít." řekla jsem a šla směrem pryč.

,,Hej!" zakřičel na mě a mé nohy se zastavily. Potom jsem se pomalu na něj otočila.

,,Angličtina je druhým směrem." řekl a já se pomalu nadechla a vydechla. Potom jsem zamířila kolem něj a šla směrem na angličtinu.

Vešla jsem do třídy, kde jsem měli angličtinu a zamířila ke svému místu. Po chvíli do třídy vešel i Liam a když kolem mě procházel, zasmál se. Já jen protočila panenky a vytáhla z tašky učebnici a dala si ji na stůl. Během hodiny jsem se na Liama ani jednou nepodívala, ale věděla jsem moc dobře, že mě celou hodinu sleduje.

Na obědě na mě už zdálky mávala Sandra s Adamem a u stolu s námi seděl i Thomas s Joshem. Přišla jsem ke stolu a se všemi se pozdravila.

,,Takže kdy je to divadelní představení?" zeptala se Sandra a nabrala si jídlo na vidličku.

,,Za měsíc." odpověděl Josh a Adam se na něj usmál. Bylo mi docela trapné tady sedět jediná, která je nezadaná. Sandra seděla vedle Thomase a Thomas ji objímal kolem ramen a smáli se spolu. Naproti nim seděl Adam s Joshem a taky se spolu smáli a povídali si. A pak jsem tady byla já.

Ze zamyšlení mě vytrhlo, když si někdo sedl přímo naproti mě.

,,Nazdar, kámo!" řekl Thomas a poplácal Liama po zádech. Liam na něj kývl a podíval se přímo na mě.

,,Co tady děláš?" zeptala jsem se ho a napila jsem se vody.

,,Nic, jen si vychutnávám oběd." řekl a nabral si na vidličku jídlo. Já jen protočila panenky.

,,Kdy bude vůbec další zápas, kluci?" zeptala se Sandra a Thomas se na ni otočil. Ale Liam ne, protože se díval se pořád na mě. Nevěděla jsem, co to má znamenat.

,,Nejspíš teď v sobotu, že Liame?" řekl a všichni se otočili na Liama.

,,Jo je." řekl Liam, ale pořád s očima upřenýma na mě.

,,Takže hned po mejdanu?" zeptala se Sandra a Thomas přikývl. Proč ty mejdany pořád někdo pořádá? To se lidi pořád tak nudí a nemají co dělat?

,,Jdeš na něj, Astrid?" zeptal se Liam a díval se pořád na mě, což mě strašně znervóznňovalo. Zmohla jsem se jen na nevím a všichni mě začali přemlouvat.

V tom se u stolu objevila Emily a sedla si hned vedle Liama. Pokaždé, když ho Emily obejmula nebo mu dala pusu, uhnul ji. Připadalo mi to opravdu divné, protože pokaždé se holce věnoval a žádné, neřekl ne.

Nemohla jsem se na to koukat, takže jsem vstala od stolu a se všemi se rozloučila. Podívala jsem se naposledy na Liama a potom na Emily. Ta se na mě usmála a já ji úsměv opětovala. Samozřejmě jsem udělala ten nejfalešnější úsměv, jaký jsem kdy dovedla udělat. Potom jsem už jen šla směrem ke své skříňce.

Když jsem přišla domů, máma byla v práci. Šla jsem si nalít vodu do kuchyně a mé kroky potom vedly směrem do mého pokoje. V pokoji jsem se převlékla do černých legín a bílého trička. Slezla jsem dolů po schodech a rozhodla se, že se podívám na nějaký film nebo seriál.

Lehla jsem si na pohovku, vzala do ruky ovladač, zapla televizi a začala přepínat televizní programy. Zrovna dávali Gilmorova děvčata, takže jsem se rozhodla se na ně podívat.

Dívala jsem se asi deset minut, když v tom jsem uslyšela zvonek. Takže jsem slezla z pohovky a šla otevřít. Když jsem otevřela stál tam Liam. Vytřeštila jsem na něj oči a on se usmál.

,,To mě ani nepozveš dál?" zeptal se a já se vrátila konečně do reality.

,,Jo, pojď." řekla jsem a Liam vešel dovnitř.

,,Proč tady vůbec jsi?" zeptala jsem se ho, ale on mi neodpověděl.

,,Je tady tvoje máma?" zeptal se a já zakývala hlavou. Potom si hned sedl na pohovku a podíval se na mě.

,,Na něco jsem se tě ptala." řekla jsem a zkřížila si ruce na prsou. Liam se tomu akorát zasmál.

,,Nic, chtěl jsem tě jen vidět."

,,Aha, takže kvůli tomu jsi přišel, jo?" zeptala jsem se a on přikývl. Potom hned poplácal na místo vedle sebe, abych si k němu sedla a taky jsem tak udělala.

,,Na co se díváš?" zeptal se a já se na něj podívala.

,,Gilmorova děvčata." řekla jsem a on se uchechtl.

,,Co je? Přijde ti tady něco směšného?" zeptala jsem se a on zavrtěl hlavou.

Dívali jsme se a všimla jsem si, že po mně Liam sem tam pokukuje. Když v tom se mi u seriálu začali zavírat oči a Liam si toho ihned všiml.

,,Pojď, lehni si a klidně si dej svou hlavu na mé nohy." řekl a já se na něj prudce otočila.

,,Neboj, budeš jen ležet, to je všechno." řekl a já přikývla. Lehla jsem si hlavou na jeho nohy a Liam mě ještě přikryl dekou, která ležela vedle pohovky.

Po chvilce jsem ucítila, že mě hladí po vlasech. Bylo to příjemné. Ležet takhle na pohovce a cítit jeho hlazení po mých vlasech. Po pár minutách jsem usla.

Probudila jsem se a podívala se kolem sebe. Ležela jsem u sebe v pokoji a Liam nikde nebyl. Že by už odešel? Podívala jsem se kolik je hodin a zjistila jsem, že je deset hodin večer. To jsem tak dlouho spala? Když jsem pokládala telefon na noční stolek, všimla jsem si lístku, který tam leží. Věděla jsem hned, že je to do Liama a stálo tam Hezky se vyspi;). Musela jsem se nad tím usmát, protože tohle jsem od něj odpravdu nečekala. Ale bylo to od něj moc pěkné.

Po pár minutách jsem znovu usla a zdálo se mi klukovi, který mě hladí po vlasech.