33.

174 11 2
                                    

Celou noc se mi spalo úžasně a ani jednou jsem se neprobudila. Když jsem se však konečně ráno probudila, zjistila jsem, že mě Liam objímá pořád stejně tak, jako když jsem usnula. Byl to krásný pocit se takhle probudit a byla jsem ráda, že jsem ho znovu mohla cítit. Stejně jsem chtěla nutně vědět, co za pocit to vlastně je. Doufala jsem, že se tyhle rána a budou čím dál víc opakovat.

Liam mě objímal rukou kolem ramen a já mu znovu kreslila kolečka na jeho hrudi a hladila ho. Pomalu jsem se podívala na něj a všimla si, že pořád ještě spí. Byl to hezký pocit vidět ho znovu tak uvolněného. Usmála jsem se na něj a všimla si, že mu jeho koutky cukly.

,,Nemusíš se kochat mou krásou." řekl a přitom měl zavřené oči. Já si uvědomila, že to asi všechno cítil a že je asi vzhůru delší dobu.

,,Promiň." řekla jsem potichu a pomalu sundala svou ruku z jeho hrudi. Jenomže Liam mou ruku chytil a položil mi ji znovu na jeho hruď.

,,Nevadí mi to, v klidu." řekl a pořád měl zavřené oči. Já se na něj celou dobu dívala a po chvíli oči konečně otevřel a já znovu hleděla do kaštanově hnědých očí s troškou zelené. Ale opravdu jen trošku.

,,Dobře." řekla jsem a přikývla. Liam se na mě usmál a já mu úsměv okamžitě oplatila. Potom mě Liam sevřel trošku víc do objetí, až jsem vykřikla a Liam se nahlas zasmál, takže jsem se k němu přidala taky.

Teď jsme se ocitli tak, že jsme leželi přímo naproti sobě a hleděli si navzájem přímo do očí. Svou dlaň zvedl přímo k mému obličeji a jako obvykle mě pohladil po obličeji. Na prst si namotal pramen mých hned hnědých vlasů a po chvíli mi jej zastrčil za ucho.

Když se ke mně ale přibližoval, pochopila jsem, co chce udělat. Líbat se po ránu, mi přišlo strašně nechutné a sama jsem z toho měla divný pocit. Takže když už byl skoro u mých rtů, vzala jsem peřinu a natáhla si ji přímo až k obličeji tak, abych na něj ale stále viděla.

Liam se na mě podíval s povytažením obočím a pak se rozesmál.

,,Co je?" zamumlala jsem z pod peřiny a doufala, že mě slyšel.

,,Proč dáváš tu peřinu před obličej?" zeptal se mě a přitom se pořád smál. Nevím, co mu na tom připadalo vtipného.

,,Je mi to nepříjemné." Liamův úsměv pomalu poklesl.

,,Myslím líbání po ránu. Je to nechutné." dodala jsem a Liam se usmál a zachechtal se. Přetočil se na záda, zhluboka se nadechl a poté vydechl. Chvíli tam tak ležel a díval se na strop. Po nějaké době se otočil směrem ke mně. Já měla pořád u obličeje peřinu a hleděla na něj. Liam se znovu usmál, vstal z postele a šel směrem k psacímu stolu. Na sobě měl jen kraťasy a celou cestu jsem ho pozorovala. Všimla si každičkého detailu na jeho těle. Každičkého centimetru jeho kůže. Každého svalu. Prostě všeho. 

Z toho všeho mě však probral pohled Liama, když se otočil směrem k posteli. V ruce něco držel, ale neměla jsem vůbec ponětí, co to bylo. Liam popošel pomalu k posteli a přitom se díval dolů. Lehl si znovu ke mně a díval se mi přímo do očí. Položil přede mě svou ruku a já už konečně zjistila, co v ruce držel. Byly to mentolové žvýkačky.

,,A tohle tě k tomu přiměje?" zeptal se a já se nemohla ubránit k úsměvu. Bylo hezké, jak moc to chce. Liam se usmál taky. Moc se mi do toho nechtělo, ale řekla jsem si, že proč ne. Takže se Liam okamžitě usmál, vzal si žvýkačku a tu druhou jsem si chtěla vzít, jenomže mi ji přiložil k puse a já si ji hned vzala.

Po chvíli jsem v ústech konečně cítila svěží dech máty a bylo to příjemné. Opravdu mi bylo nepříjemné a připadalo mi nechutné být mezi lidmi takhle po ránu. 

S Liamem jsem se na sebe dívali a sem tam si něco řekli, když v tom se ke mně nahnul a pohlédl přímo do očí. Byl tak blízko, že jsem cítila jeho dech, který byl - překvapivě - po mentolu.

V tom jsem ucítila, že své rty přitiskl k těm mým. Byl to něžný polibek, který mi chyběl a také jsem ho potřebovala. Polibek jsem mu okamžitě opětovala a Liam se přitom usmál. Já se usmála také. Své ruce mi dal kolem pasu a poté mě hladil po zádech. Já své ruce položila na jeho krk a hladila ho. Znovu jsem cítila příjemný pocit, který jsem cítila jen s Liamem. Ten pocit byl nádherný a líbil se mi, i když jsem nevěděla, co za pocit to přesně je.

Takhle to trvalo asi dalších deset minut. Po těch deseti minutách jsme se konečně od sebe odtáhli a pohlédli si přímo do očí. Liam mě pohladil po tváři a usmál se.

,,Máš nádherné modré oči, víš to?" zeptal se a já se na něj usmála. Modré oči jsem měla po mámě. 

,,V kolik tě mám odvézt domů?" zeptal se Liam a přitom mě pořád hladil po obličeji.

,,Asi bych už za chvíli jela. Potřebuju ještě někam zajít." řekla jsem a Liamův úsměv poklesl. Naklonila jsem se k němu, vzala jeho obličej do dlaní a políbila ho na rty. 

,,Moc jsem si to užila. A moc ti děkuju." Liam se konečně pousmál a ještě jednou mě políbil na rty.

Potom jsme se konečně společně oblékli a nachystali k odjezdu. Před tím, než jsme chtěli opustit jeho pokoj, pouklízela jsem tam trochu, protože jsem nemohla odejít z jeho pokoje, aniž by tam nebylo uklizeno. Liam nad tím jen protočil oči a pak už jsme mohli jít.

Cestou dolů jsme potkali jen jeho mámu a Liam ji naštěstí řekl, že jsem neměla, kde přespat, tak jsem přespala u Liama. Moc mě to sice nepotěšilo, co si vymyslel, ale řekla jsem si, že je to vlastně jedno. Hlavní bylo, že se paní Sparksová už na nic nevyptávala.

Před domem stál Liamův černý Mustang, do kterého jsme spolu hned nasedli. Liam poté nastartoval auto a rozjeli jsme se přímo k našemu domu.

I love YOUKde žijí příběhy. Začni objevovat