4. Kapitola

72 4 0
                                    

Harry

Skončilo volno a je třeba se vrátit do školy. Nevím, jestli se tam těším, ale jsem pořádně ve stresu. Úplně vidím ty pohledy ostatních. Nesnáším být středem pozornosti, ale změnu účesu to už vážně chtělo!

Niall mě celý týden vyslýchal, co se kluků týče. Pokaždé když jsem měl pocit, že je to vše, přišel s novými otázkami. Fakt nevím, co by ještě chtěl slyšet. Za tu dobu jsem si vzal nejmíň 2x prášek na bolest hlavy!

Louis

Dnes jsem byl ve škole výjimečně dříve. Vstal jsem již v 6 a nemohl usnout. Bylo to asi tím, že jsem celý týden jen ležel a přespal se.

Zrovna jsem psal Zaynovi, jestli už jde, když někdo vešel do naší třídy. Byl strašně sexy a měl jsem pocit, jako bych ho znal.

Po chvíli pozorování mi došlo...

NO TY VOLE! Vždyť je to Styles! Změnil se tak moc, že kdyby s ním nešel Niall, ani bych ho nepoznal.
Čelisti měl výraznější, účes nový, i styl oblékání je jiný... Ale sluší mu to. Počkat cože?! Sluší? Neee.

Zayn

Doběhl jsem do školy tak minutu před zvoněním. Lou už seděl v lavici a očima doslova propaloval díru do jednoho klu- Harryho?!

Už dlouho mám pocit, že nevidím úplně dobře, ale jestli je tohle Styles, tak si musím dojít pro ty brýle.

Když jsem si sedl vedle Louise, musel jsem si do něj rýpnout "Nebolí tě oči?"

"Hmm"

Vůbec mě nevnímá.

Zkusím to jinak. "Líbí se ti holky?"

"Hmm" odpověděl zase. Už mě začíná srát.

"LOUISI!"
"Jee, ty už jsi tady?"
"Očividně" odpověděl jsem otráveně
"Zeptám se ještě jednou... Lou nebolí tě oči?"
"Proč by měly?" zněl překvapeně.

"Já jen, že při tom sledování Harryho jsi ještě ani jednou nemrkl"

Zatvářil se zaskočeně, sám si nejspíš uvědomil, že ho sledoval příliš dlouho.

"Já se nedívám na NĚJ"
"Jo? A koho sleduješ? Naší třídní?"

"Dobře no, dívám se na něj, ale jen kvůli toho, že se nějak změnil"

Myslí si, že nepoznám, když se mu někdo líbí. No nechám ho být. Stejně mě nevnímá, takže to nemá cenu.

Harry

Většina lidí ze třídy mi pochvalili změny. Stres už mě netíží, ale celé vyučování jsem měl pocit, že mě někdo sleduje a nebylo to zrovna příjemné.

*Po škole*

Vyšel jsem ven a bylo zataženo. Myslel jsem, že když to mám domů zhruba kilometr, tak to stihnu bez deště. Omyl. Asi po 200 metrech začala taková bouřka a padat kroupy, že jsem pomalu neviděl na cestu. Samozřejmě jsem neměl deštník, ten byl doma na botníku, kde mu je nejspíš nejlépe. Jako vždy.

Louis

Před školou jsem si všiml, že je strašné počasí a k mému štěstí... Nebo neštěstí pro něj... jsem uviděl Harryho, jak jde v tom dešti domů a nemá deštník. Zee měl ještě hodinu, tak jsem měl času dost.

Doběhl jsem ho a dal nad něj deštník. Musím zdůraznit, že jsem měl ruku nataženou, protože je o dost vyšší než já.

Harry

Neměl jsem u sebe ani sluchátka, takže jsem slyšel, že za mnou někdo běží a tiše doufal, že to není žádný vrah nebo úchyl.

K mému překvapení nade mě někdo dal deštník a když jsem byl připravený říct "děkuji" málem jsem omdlel. Byl to Louis Tomlinson. Není to žádný bad boy nebo tak něco, ale budí velký respekt. Alespoň u mě.

Louis

Všiml jsem si, jak se zlekl, když zjistil, že jsem to já. Nedivím se mu. Kouřím...a to u hodně lidí vyvolává dojem, že jsem asi špatný člověk, nebo tak něco.

"Děkuji" řekl nakonec.
"Co, že si se rozhodl pro změnu?" vážně mě to zajímalo.

Myslím, že byl stále zaskočený z toho, že zrovna já mu pomáhám.

"Nedávno mi bylo 18 a chtěl jsem to udělat tak, abych na ten věk taky vypadal." pousmál se.

Je pravda, že předtím vypadal spíš na 14 než 17, proto taky neměl moc kamarádů, nebo si je prostě nechtěl hledat... Kdo ví.

"Udělal jsi dobře. Líbí se mi tvůj nový styl."

Kurva, co že jsem to řekl? Já to řekl nahlas?!

"Uhm...Díky" začervenal se.

Cestou k jeho bytu jsme mluvili hlavně o jeho změně. Vlastně to nebylo moc daleko, takže jsme nic jiného probrat nestihli.

"Tak tady bydlím... Ještě jednou děkuji"

Vypadá to tu pěkně... Mám to k jeho domu od nás necelé 2 kilometry, ale neměl jsem záminku sem dříve chodit. Možná bude má záminka on.

"Není za co... Tak ve škole"

Celou dobu jsem se usmíval možná až moc... Nemívám důvody mít dobrou náladu nějak často....škola, rodina a tak...

DOMA

Jsem rád, že jsem doma první. Zee by určitě zas vyzvídal, kde jsem byl a pozná na mně když lžu.

Trochu jsem se rozepsala... Nějak mě to chytlo 😂 Doufám, že se Vám to zatím líbí a byla bych ráda za upřímné názory. 💕💕

The CHANGES - LarryKde žijí příběhy. Začni objevovat