Death it began

28) Útěk

(Minulost v cele)

S plánem, který Alison vymyslela jsem nesouhlasil,ale co jsem mohl dělat, vymluvit jsem se jí to pokoušel, ale marně, vždy měla svou hlavu. Nezbývalo mi než souhlasit....

Otevřely se dveře od cely a dovnitř vešel muž. Alisnino tělo bylo ochablé a třáslo se. Přišel v dost nevhodnou  dobu, protože Alison nevypadala, jako by byla připravená provést ,,náš" plán. Neobtěžoval se jí dát ani uspávací injekci, protože Alison nevypadal, že by se měla v blízké době vzpouzet. Podepřel ji tedy a odvedl, nebo spíš odnesl z cely. Najednou jsem uviděl, jak se Alison zatnuly doposud uvolněné svaly a zastavila se v ,,chůzi". Muže to dost překvapilo a toho Alison využila. Strčila do něj, takovou silou, že se zátylkem uhodil o polici, která byla na zdi a omdlel. Co to mělo být? Pomyslel jsem si v tu chvíli. Takovou sílu nemůže mít snad nikdo... Nikdo kdo je člověk...

Všiml jsem si, že Alison prohledává toho muže. Po chvíli našla klíče od mé cely. Přešla k zámku na mích mřížích a odemkla ho. Podívali jsme se na sebe. 

,,První část plánu je splněna..." řek jsem.

,,Musíme odtud co nejdřív vypadnout...říkal jsi, že nám ta doktorka pomůže, nikde ji však nevidím."

,,Možná přijde..." nestihl jsem to ani doříct, protože mě přerušil doktorky hlas.

,,Jsem tu, moc se omlouvám za zdržení... pojďte za mnou," řekla. Vedla nás chodbami. Neměl jsem tušení kam. Byl jsem však rád, že se konečně odtud dostaneme. Přiložila kartu k senzoru u dveří. Výtah vyjel do pátého patra a tam zastavil. Bylo tam několik dveří. Doktorka nás odvedla ke třetím dveřím od výtahu. Rychle jsme všichni zalezli dovnitř. Oddechl jsem si.To nejhorší máme za sebou. 

,,Proč to tam nikdo nehlídal?" Vypálila Alison hned první otázku na doktorku.

,,Všichni jsou na nějaké radě,"odpověděla klidně doktorka.

,,A  co bude s vámi, nebudou vás z našeho útěku podezřívat?"

,,Samozřejmě že budou, proto mám v plánu utéct stejně jako vy. To teď ale není důležité." Podala mi batoh, který byl nacpaný všemožnými věcmi.

,,Je tam vše co potřebujete, oblečení a jídlo na tři dny," doktorka nám pokynula abychom šli za ní. Pomohl jsem jí odsunout stůl pod kterým byl ,,tajný" vchod.

,,Co to...." začala Alison, ale doktorka ji přerušila.

,,Tohle je odpadní roura, házely se tudy odpadky. Nikdo o tom pravděpodobně neví..."

,,Děkujeme za vše, řekl jsem."

,,Nemáte za co," odpověděla nám, pomalu jsem se sesunul do té odpadní šachty a poté jsem jel jak na tobogánu dolů až do chvíle kdy jsem spadl do kontejneru s odpadky. Za mnou spadla Alison. Vyškrábali jsme se ven a utíkali co nám síly stačily pryč z tohohle místa....

**************************

(O den později)

 Byl to úžasný pocit. Po třech letech  jsem se vyspal v pohodlné posteli mimo celu. Alison už byla na nohou. Odhadoval jsem, že v kuchyni a odhadoval jsem správně. Stála u sporáku a dělala nám vajíčka k snídani. Musel jsem se usmát. Takhle jsem ji neznal. Vzpomněl jsem si na naše první setkání. Byla tak rozrušená a nic nechápala.... Nejvíc jsem na ní obdivoval to jak byla odvážná. Nepatřila k těm holkám, které by se sesypaly.... Miloval jsem na ní všechno. 

Po chvíli se otočila a vzápětí se mě lekla,protože mě neslyšela přicházet.

,,Musíš se tu plížit jako duch?" Zeptala se naoko naštvaně a položila přede mě talíř.

,,Jak se cítíš?" Zeptal jsem se ustaraně.

,,Bylo mi i líp, ale jinak v celku dobře."

,,Moc mě mrzí, že jsem nezakročil dřív, kdybych jednal hned nemuselo se tohle stát."

,,Ne.... neobviňuj se z toho, Demetri je šílenec. To on za to může, chtěl mít svou pomstu tak ji má."

,,Alison, nenecháme ho nad námi zvítězit...."

,,Myslím že už zvítězil," řekla a posadila se naproti mě ke stolu. Vzala do ruky vidličku a vložila si první kus snídaně do úst. Já se napil pomerančového džusu.

,,Co chceš dneska dělat?" Zeptal jsem se jí.

,,Cokoli, hlavně se flákat. Už mě nebaví myslet a přemýšlet o Demetrim."

,,Ven bych raději nechodil, jsme pořád blízko Demetriho doupěte, co takhle si zahrát karty."

,,Proč ne. Na škole jsem v nich byla dobrá."

,,lepší než já rozhodně ne. Měli bychom o něco hrát."

,,A o co?"

**************

,,Jak to myslíte, že utekli," řekl jsem rozzuřeně. Konečně se mi začalo dařit a oni je nechají jen tak proklouznout.

,,Nemohla se ani postavit, myslel jsem si, že injekci nepotřebuje."

,,A to tě dokázala přeprat nějaká holka."

,,Měla neuvěřitelnou sílu. To jak do mě strčila... Nic podobného jsem ještě neviděl." Zamyslel jsem se. To muselo znamenat jediné.... opravdu to funguje.

,,Najděte je a přiveďte je. Podruhé už mě nezklamete...."

*************

,,Nemůžu uvěřit, že s tebou hraju svlíkací pokr," řekla jsem.

,,Proč? vzdáváš se?"

,,Nikdy. Řekla jsem a vyložila karty."

Justinovi zmizel úsměv z tváře. ,,Tak to je .... moc dobré.... ale tohle je lepší." Řekl a na tváři se mu objevil úsměv a já naopak protáhla tvář v naštvaný víraz.

,,Sakra." Zaklela jsem. Seděla jsem před ním jen ve spodním prádle. Justin shodil karty z postele a přiblížil se ke mě. Začal mě líbat.

,,O tohle jsme se nevsázeli."

Zasmál se mi na rtech. ,,To je bonus." 

Začal mi stahovat ramínko od podprsenky a začal mě líbat na rameni. Rozepnul mi podprsenku a někam za nás ji odhodil. Své horké rty zaměřil na můj krk a poté na prsa. Přetáhla jsem mu tričko přes hlavu a přimáčkla blíž k sobě. Odlepil své rty od těch mích a začal si prohlížet mé tělo, což se mi nelíbilo a začala ho znovu líbat. On se však znovu odtáhl a dotkl se prsty mé jizvy na břichu.

,,Co to děláš," zeptala jsem se zmateně.

,,Nechci aby ses styděla za své jizvy..."

,,Jsou hnusné."

,,Ne říkají mi, že jsi silná. Ten hajzl za to co ti dělal zaplatí přísahám," řekl přejel znovu prsty po mé jizvě a pak mě znovu začal líbat na krk a na rty.

Začala jsem mu rozepínat pásek u kalhot a pak mu je stahovat. Justin mi s tím pomohl. Dotkla jsem se jeho nahé hrudi a políbila ho na ni.

,,Miluji tě," řekla jsem a on se mi zadíval do očí. 

,,Já tebe víc," řekl a znovu mě políbil..... Nakonec jsme oba skončili nahý... (asi si umíte představit co se dělo dál)