Roommate - L. S.

7. Kapitola

Louis

Probudil jsem se uprostřed noci a k mému údivu zjistil, že ležím ve své posteli pod dekou, která voněla jako Harry. Jemně jsem se pousmál a více se pod ní schoval.

****

Ráno mě probudila příjemná vůně linouci se z kuchyně. Šel jsem ještě zabalený v dece a na schodech malém uklouzl, ale naštěstí jsem to ustál.
Zastavil jsem se, když jsem ho viděl a slyšel jak si tančí a zpívá nějaké písničky, které byly samozřejmě o sexu. On totiž nic jiného neposlouchá.

Musím uznat že jeho taneční kreace jsou podivné, ale zábava byla. Vypl jsem mu zvuk na telce, takže se hned otočil směrem ke mně.

"No to je dost, že jsi vstal" pronesl otráveným tónem

"Nech toho..." ruply nervy po tom, co jsem si vzpomněl na včerejšek "je to vše tvoje vina a ještě mě za to seřveš? To snad nemyslíš vážně?!Kvůli tobě jsem nejspíš nemocný a je mi zima a to všechno jen proto, že prostě nemůžeš chvíli být tím člověkem, se kterým se dá taky probírat normální věci a ne neustále dělat pičoviny"

Chvíli se na mě díval překvapeným pohlem, asi nečekal, že bych si mohl někdy dovolit zvednout hlas. Pak už jen dodal "Sněz si snídani, než to bude studené" a odešel

On mi připravil snídani? Tak teď se cítím špatně. Palačinky! Mé oblíbené s nutellou. Začal jsem cítím provinilost. Je sice pravda, že mě nechal mrznout, ale taky mě odnesl do postele,což mi připomíná, že mě SVLÉKAL, když jsem se probudil jen v boxerkach. Pak mě přikryl JEHO dekou a teď mi udělal snídani. Měl bych se mu jít omluvit....

...Hned jak ty palačinky dojim

Byly vážně luxusní.

Tak jo. 3...2....1...a klepu.

Z pokoje se ozvalo jen slabé "dále" šel poznat jeho nezájem v hlase

"Ja se ti chci omluvit Harry. Neměl jsem se tak moc rozčilit. Jinak děkuji za tu deku, tady ji máš a děkuji že jsi mě donesl nahoru a hlavně za snídani" podal jsem mu modro zelenou deku a sklopil pohled

Celou dobu se na mě ani nepodíval, tak jsem raději odešel.

To on se vždy chová jak kokot, ale teď se cítím spíš já jako ten špatný.