Oboustranně výhodná dohoda

50.

Lucius právě usrkával svou horkou kávu a prohlížel dnešního Věštce. Zatvářil se otráveně a hodil novinami na druhý konec stolu.
Budu muset vymyslet jiný způsob, jak Harryho přitáhnout k sobě. Dávat mu lektvar byla pošetilost. Bylo jasné, že ho Severus pozná. Nejednodušší by bylo Pottera unést, ale to by u soudu moc neobstálo. Byl by navrácen snoubenci. Ne musím vymyslet lepší plán. Přijít s něčím co bude nevratné...

***

Jakmile se Harry přemístil na Grimmauldovo náměstí. Uvědomil si svou chybu.

Sakra! Včera jsem na to úplně zapomněl.

Když otevřel dveře. Portrét Siriovy matky jako obvykle nadával. Zpoza rohu přišel Remus a hned za ním Sirius.
" Takhle se chodí domů?" spustil Sirius.
" Promiň, včera jsem si vůbec nevzpomněl, že bych vám měl dát vědět," omlouval se Harry.
"Nenamáhej se. Tvůj miláček nám vzkaz poslal," utrousil Sirius.
"Cože?" nechápal Harry.
" Měli jsme o tebe starost. Nejenom, že jsi nepřišel, ale potom co nám vyprávěla naše známá, co se stalo s Malfoyem... Prostě poslali jsme Hedviku, aby tě našla. Severus nám po ní poslal odpověď," vysvětlil Remus mírnějším tónem.
" Co napsal?" zajímal se Harry.
Sirius mu vzkaz naštvaně hodil.
" Co to?" vykulil Harry oči.
" Teda řeknu ti, že jsem si nemyslel, že skočíš prvnímu chlapovi hned do postele. Musel to bejt vážně zrovna Srabus?" řekl Sirius zákeřně. Remus i Harry se na něj zamračili.
" Nemyslím, že by ti do toho vlastně něco bylo. Ale pokud si tohle o mě myslíš, tak mě vážně vůbec neznáš," křikl po něm Harry ublíženě.
" Nemusel si tam přeci zůstávat hned na noc. Copak jsi taková rádodajka?" přisadil si Sirius.
"Ne! Usnul jsem po víně a pro tvoji informaci, ano spal jsem v jeho posteli, ale on byl v obýváku na sedačce. Což muselo být fakt nepohodlné. Nesuď mě, když o tom nic nevíš.... Mimochodem jsem už dospělý, nevím proč se ti mám vubec zpovídat," zuřil Harry jako už dlouho ne.
"Co kdybyste se vy dva uklidnili," snažil se Remus najít východisko z této ošemetné situace.
" Hele aspoň trochu slušnosti bys projevit mohl. Člověk se o tebe bojí a ty jen štěkáš. Ale jedno si pamatuj, dokud tady bydlíš, budeš dodržovat pravidla. Nebudeš si domů chodit jak do holubníku. A je jedno jestli jsi dospělý nebo ne!" řval po něm Sirius nepříčetně.
"Fajn, jak chceš!" vykřikl Harry a běžel do svého pokoje.
"Hej, přestaňte oba!" křikl Remus ale nebylo to nic platné. Oba už zmizeli z místnosti. Remus jen nechápavě kroutil hlavou.
Harry byl také horká hlava, stejně jako Sirius, a dost často jednal zkratkovitě. Rozhodl se, že než se nechat komandovat, raději pojede dřív do Doupěte a později bude bydlet jinde. Začal si balit věci, zatím jen to nejnutnější. Pro zbytek si pošle Dobbyho.
Poté se vydal po schodech dolů, kde potkal Rema.
"Harry, je tohle vážně nutné?" zeptal se muž.
"Já prostě teď musím být chvíli někde jinde, jinak se navzájem zabijem. Pojedu za Ronem a pak se Snapem pryč. Co bude potom uvidím. Třeba oba stihneme vychladnout...," hlesl Harry smutně.
" Je mi to líto, těšil jsem se, že tu budeš déle," povzdechl si Remus.
" To já taky," přikývl Harry a pak se rozloučil.

Ještěže alespoň jeden kmotr je normální.

***

"Doufám že jsi spokojený, Harry si sbalil kufr a odešel," mračil se Remus na svého partnera.
" Však on se vrátí, jako vždycky," ušklíbl se Sirius.
" Tím bych si nebyl tak jistý. Tentokrát jsi ho vážně namíchnul."
" Za všechno stejně může Srabus, nebýt jeho..."
"Tak by teď Harry trpěl v rukou Malfoye, to bys radši?"  připomněl mu.
" Ne samozřejmě, že ne,"
" Tak vidíš. Severuse do toho nepleť. Za tohle můžeš TY! Kdybys hned neříkal, co si myslíš, aniž bys měl cokoli podložené...Já tě sice miluju, ale s tímhle mě vážně dokážeš vytočit do běla. Jedno ti ale garantuju, pokud se Harrymu nepůjdeš osobně omluvit, nepočítej s tím, že ho ještě někdy uvidíš," zakončil Remus a nechal svého milého stát uprostřed pokoje.

***

Harry se s kufrem objevil na prahu Doupěte.

Sakra měl jsem jim dát nějak vědět, že přijdu.

Náhle kolem něj prosvištěl potlouk. Měl co dělat, aby se mu vyhnul.
" Hej Georgi, dávej bacha někdo stojí u domu," volal Fred na své dvojče. Právě hráli Famfrpál. Sletěli dolů a na Harryho spustili na přeskáčku.
" Jé nazdar Harry, nečekali jsme tě tak brzy."
"Tedy ne, že bychom tě neviděli rádi."
" Akorát ti skoro nikdo není."
" Všichni šli do lesa na borůvky."
" Tak já asi počkám," pokrčil Harry rameny a sledoval jak se ti dva baví. Zalitoval, že v tom spěchu si zapomněl vzít své koště.

***

" Jistěže tady můžeš zůstat, drahoušku," usmívala se Molly jakoby jí těšilo mít úplně plný dům lidí.
" Tak pojď kámo a pověz mi co se děje," vzal Harryho Ron kolem ramen a už si ho odváděl do svého pokoje.
" Tak to vyklop," řekl Ron jakmile se za nimi zavřely dveře.
" Všechno je to v háji. Zas jsme se se Siriem chytli. Tentokrát ale pořádně. Myslím, že už se tam nevrátím. Stejně odsud pojedu se Snapem pryč a potom si třeba koupím vlastní byt nebo dům," vysvětlil Harry.
" Kvůli čemu jste se chytli tentokrát?"
" Kvůli Snapeovi. Nemůže to celý rozdejchat a pak si vymýšlí nesmysly... Prostě už toho mám zkrátka dost."
" Hele kdybys chtěl třeba spolubydlícího..."
" Taky tě to tu štve?"
" Mám pocit, že mamka nedělá nic jinýho než furt ostatní komanduje. Když byl člověk v Bradavicích, tak mu to tak nepřišlo," uchechtl se Ron.
" A co Hermiona? Nechceš bydlet spíš s ní?" napadlo Harryho.
" Ještě to tak. Je moc brzo. Sotva jsme se zasnoubil a nezapomeň, že ještě půjde studovat vysokou školu lékouzelnickou a bude bydlet na koleji.
" Jo, to máš vlastně pravdu. A ty nechceš na kolej při bystrozorským výcviku?"
" Můžem bydlet na privátu," pokrčil Ron rameny.
" To by bylo skvělý bydlet zas spolu," chytil se toho Harry.
" No ale co Snape? Slíbil jsi mu přece rok. Nebude chtít, abys bydlel s ním?" napadlo Rona.
" Vidíš musím se ho na to zeptat. Mezi přednáškami budou asi časové prodlevy. Vlastně nevím, jak to Snape vymyslel."
" A co jinak, jak to jde s ním?"
"Eee no... Jak bych to řekl..." poškrábal se Harry na hlavě.
" Nějakej problém?"
"Spoustu...  Nebyl by nějakej panák?"
"Tak to nemůžu sloužit. Jedině dýňovou štávu."
Harry nad tím jen mávl rukou. Rozhodl se to říct všechno, ať už to má konečně z krku.
"Přišel jsem na to, že jsem vlastně gay. A teď to horší, líbí se mi Snape," řekl Harry celý zrudlý a Ron otevřel pusu dokořán neschopen slova.