54.

1K 56 3
                                    

Harry měl pocit, jako by ho dnes někdo sledoval, stále se během objevování města otáčel, ale nikdy nezahlédl nic podezřelého. Přišlo mu to přinejmenším divné.  Bude o tom muset informovat Severuse.
Jinak si celkem užíval prohlížení zdejších památek. Rozsáhlý hrad se mu velice líbil. Na Bradavice sice neměl, ale i tak to kdysi muselo být ohromné místo.
Kolem poledne začínal mít hlad, a tak se vydal do nejbližší restaurace.
Vychutnával si svůj burger s hranolkami, když tu náhle si k němu přisedl muž ve středních letech.
" Dobrou chuť, Pottere," ušklíbl se cizinec. Harry se málem udusil hranolkou.
" Ehm, kdo jste?" zeptal se po chvíli.
" Mám pro tebe vzkaz," řekl muž.
" Jaký a od koho?" zúžil Harry oči. Nějak se mu to nelíbilo.
" Od Luciuse, pozdravuje tě," ušklíbl se muž a sledoval, co to v mladíkovi vyvolalo za reakci. Harry vytřeštil oči a už téměř vytáhl hůlku. Ale nemohl, byli tu všude mudlové.
" Správně Pottere, nemůžeš mi udělat nic. A teď se mnou hezky v klidu půjdeš jinak na tebe použiju Impérium neverbálně," ušklíbl se nepěkně muž.
Harry zbledl.
Byl tak pošetilý, když si myslel, že s koncem války bude mít klid. Přestal být ostražitý.
Harry přikývl, ale zároveň mu v hlavě šrotovalo, jak se z téhle šlamastiky dostane.

Muž se zvedl a počkal až Harry zaplatí. Poté se společně vydali na ulici. Muž ho chytil za předloktí a táhnul jej do nejbližší tmavě uličky a pak se s ním přemístil pryč...

***

Severus mezitím přednášel a oči nespouštěl z blonďatého muže v aule. Zdálo se, že se nechystá nikam jít. Severus odvykládal téměř celou přednášku, když v tom si všiml, že Lucius se začíná tvářit divně. Jakoby se jeho obličej postupně roztékal až nakonec změnil v někoho úplně jineho. Mnoholičný lektvar přestal fungovat.

Jak mohl být takový hlupák! Jak mám dát sakra vědět Potterovi?Nemůžu mu poslat patrona, abych ho varoval, momentálně je mezi mudly.

***

Muž se s Harrym přemístil do nějakého pokoje. Opatřil jej protihlukovými kouzlem a zapečetil. Nikdo nemohl dovnitř, ani ven. Poté se s překvapeným Harrym začal bez kouzel přetahovat o hůlku. Muž vyhrál, měl zkrátka větší sílu.

Harry po chvíli šokovaně hleděl, jak se mu tvář mění. Nyní tu stál samotný Lucius Malfoy.

" Vy!" vykřikl a chtěl od něj co nejdřív dostat, dveře ale nepovolily.

" Mě neutečeš, Pottere," usmíval se Malfoy.
" Co po mě sakra chcete?"
" Manželství," řekl prostě.
" Já miluji Severuse,"  namítl Harry vzdorovitě.
" To se nevylučuje," smetl Lucius  jeho argument ze stolu.
" He?" nechápal Harry.
" Pottere, já chci lepší postavení ve společnosti. Tvá sláva mi v tom pomůže, nehledě na to, že tvůj trezor také," ušklíbl se Lucius.
" Stejně pořád nechápu."

" Nehodlám s tebou spát, nepřitahují mě chlapy. Píchejte si se Snapem zadky, když to musí být, ale formálně budeš můj," řekl Lucius přisprostle. Harry na muže zíral s pusou dokořán.

" Vy jste se musel zbláznit," nevěřícně kroutil hlavou.

" Pozor na pusu, Pottere! Také by to mohlo být zcela jinak. Nacpu do tebe lektvary, přeměním si tě v ženskou a budu tě odjíždět každej večer, jako malou kurvičku. Líbílo by se ti to víc?" přisadil si Malfoy. Harry vytřeštil oči.

" Konečně ti došlo, že může být vždycky hůř? To je dobře. Zatím přemýšlej, já mám času dost," řekl Lucius. Odemkl, vyšel ven a opět zapečetil dveře.

Do hajzlu, jak se odsud dostanu?

***

Jakmile Severus dopřednášel  spěšnými kroky se řítil za mužem, který před chvílí byl Luciusem. Popadl ho za hábit a prudce ho otočil.
" Kde je?" zasyčel naštvaně.
" Nikdy ho nenajdeš," ušklíbl se muž.
" To se uvidí. Legillimens!"  Snape pronikl do vzpomínek. Viděl Luciuse jak se s mužem domlouvá na jejich šíleném plánu. Viděl místnost, kde se s mužem setkal.
Severus vítězoslavně zablýsklo v očích, protože přesně veděl, kde to je. Byl si jistý, že tam najde i Pottera.
Přemístil se do hotelu a vydal se na recepci.
" Kde je ubytovaný pan Malfoy?"
" Promiňte, ale u nás neposkytujeme takové informace cizincům. Respektujeme soukromí našich klientů," řekla recepční.
Severus zavrčel, na tohle neměl čas a použil i na ni Legillimens. Po chvíli už bral schody po dvou do třetího patra. Stanul před dveřmi číslo padesát. Cítil, že jsou zapečetěné. Zuřil. Malfoy mu nebude brát, co je jeho! Dveře nechal rovnou vybuchnout, jaký měl vztek. Tvářil se jako bůh pomsty.  Uvnitř však našel jen zoufalého Pottera.
"Severusi!" vydechl Harry. Vběhl mu do náruče a políbil ho. Severus jej setřásl. Cítil, že nejsou sami. Malfoy totiž číhal venku. Slyšel ho jak se blíží po schodech a schoval se na chodbě.
" Oh, jak krásné shledání," ušklíbl se Lucius nepěkně a vypálil kletbu Snapeovi do zad. Ten se naštěstí stačil otočit včas a vyčaroval štít.
Poté se strhl dost drsný souboj. Ani jeden druhého nešetřil. Ale Severus byl lepší, vždycky byl lepší. Nakonec Malfoy skončil na zemi, celý od krve a bez hůlky.
" Ještě jednou něco takového zkusíš, tak za sebe neručím," sykl Snape. Popadl Harryho za ruku, ale ten se vzepřel.

" Co je?" zavrčel Snape

" Sebral mi hůlku," přešlápl Harry.
Severus protočil panenky. Jak on mohl porazit Pána zla....

Kouzlem si přivolal Harryho hůlku a poté se přemístili pryč.

***

Děkuju ti. Nebýt tebe, bůhví co by mi udělal, připadá mi, že už úplně zešílel," Harry Snapea objal.  Ovšem objetí zpět nepřicházelo. Snapem stále vibroval hněv, Harry se od něj tedy odtáhl.
"Člověk tě nemůže nechat chvíli o samotě," vrčel naštvaně Severus a chodil po pokoji jako lev v kleci.
" Já za to nemůžu, vypil mnoholičný lektvar. Jak jsem asi mohl vědět, že to je on," bránil se Harry. Snape notnou chvíli nic neříkal potřeboval se uklidnit.

" Od teď budeš chodit všude se mnou. Je mi jedno, že tě lektvary nebaví. Evidentně, tě nelze spustit z očí," oznámil mu Severus.

Harry chtěl protestovat, ale když viděl Snapeův přísný výraz zmlkl. Připomněl mu tak, jak se k němu choval Snape dřív, v dobách, kdy ho ještě učil. Nelíbilo se mu to.

Severus věděl, že je vcelku nespravedlivý.  Ale bylo mu to v tu chvíli jedno. Nejvíce mu vadilo, že se nechal uchlácholit falešným ocitem bezpečí a také polevil v ostražitosti.

To se již nesmí opakovat!

***

Pošetilec, jestli si myslí, že to vzdám, tak se šeredně spletl. Počkám si opět na vhodný okamžik a ten jistojistě přijde.

Lucius se sbíral ze země. Zbalil si věci, kouzlem opravil dveře. A pak se šel do koupelny upravit. Nyní se musel se přestěhovat a vymýšlet lepší plán.

***

Mezitím v Doupěti

U Weasleyových bylo rušno. Dnes měli dorazit na večeři hosti a ne ledajací. Molly se musela vytáhnout. Měli pohostit manžele Patilovi.  Fred a George si totiž vybrali na debutatnském plese jejich dcery.  Líbily se jim už dřív, teď je chtěli požádat o ruku. Oba naráz a chtěli u toho mít úplně všechny. Molly dokonce musela vytáhnout stan, kde měli svatbu Bill a Fleur, jen magický prostor uvnitř trochu zmenšila.

Večeře byla dokonalá, Molly vážně uměla vařit. Patilovi byli unešeni vážným návrhem dvojčat. Nadšeně souhlasili se svatbou. Celý večer ubíhal velice poklidně a každý se moc dobře bavil. Tedy až na Rona a Hermionu.

" Hermiono," prosil jí Ron už po několikáté.
" Rone, nebudu už s tebou  tancovat. Myslíš furt jen na TO," zamračila se Hermiona.
" Copak můžu za to, že když se ke mě přiblížíš, tak se to stane?" zrudl Ron.
" Tak použij kouzlo na schlazení, potřebuješ to," odfrkla si naštvaně.
" Ne to je příserný, stačilo mi to jednou," zavrtěl hlavou.
" Tak prostě nebudeme tancovat."
" Za chvíli se tě budu ptát, jestli tě můžu vzít za ruku, ne?"
" Nebuď hloupý," sjela ho pohledem.
"Možná by ses měla někdy zamyslet nad tím, proč z tebe tak šílím, místo toho, abys mě furt peskovala," zavrčel nakonec naštvaně.
" Co tím jako myslíš?" zúžila oči do skvírek.
"Myslím, že víš," řekl zrzek sebevědomě. Hermiona se rozšířili oči v pochopení.
"Ronalde! O tomhle se nebudu vůbec bavit. Na to máme času dost."
" Jak dlouho myslíš, že to dokážu snést, mít tě tak blízko a zároveň tak daleko. Zkus se vžít do mojí situace. Nebo líp. Zkus sama sebe líp poznat a uvidíš, že se bez toho nedá žít," poradil jí Ron a raději odešel do domu. Musel si dát sprchu. Hermiona ještě notnou chvíli šokovaně hleděla na jeho vzdalující se záda.

Vážně mi před chvílí poradil, abych se sebeuspokojovala?

Oboustranně výhodná dohodaKde žijí příběhy. Začni objevovat