Oboustranně výhodná dohoda

79.

Tak lidičky, jdeme do finále 😉

***

Zpráva o zatčení Luciuse Malfoye zaplnila přední strany všech kouzelnických novin. Harry z toho nebyl nijak nadšený. Naštěstí se noviny nezmiňovali o detailech jeho únosu. Hlavně protože Harry se teprve chystal vypovídat. Doufal, že tentokrát udrží ministerstvo vše pod pokličkou. Severus Harryho doprovodil na ministerstvo k podání výpovědi. Celou dobu se od Harryho ani nehnul a byl mu oporou. Harry mu za to byl vděčný. Asi po hodině ho konečně propustili s tím, že až se bude konat soud, bude předvolán jako koruní svědek.

***

Týdny plynuly vcelku rychle. Severusův experiment s testovací skupinou dospěl k závěru a nyní Snape muset sepsat všechny podklady a poté je odnést na patentový úřad. Čili Severus trávil většinu času v pracovně, případně v laboratoři. Harry byl celé dny u kmotrů. Pomáhal jim uklidit dům a hlavně připravit dětský pokoj. Vypadalo to, že se půjdou brzy podívat na jednu malou holčičku jménem Susan. Byli jí teprve čtyři roky a prišla o svou matku před třemi měsíci při lektvarové nehodě. Svého otce malá Susan nikdy nepoznala. Harry se velmi těšil, že dívenku časem pozná.

***

Hermiona mezitím zvládla prvních pár zkoušek na které si, jak jinak, vzala předtermín. V těhotenství prospívala a už ji konečně nebylo tak často špatně. Její lékouzelnice ji objednala na zobrazovací kouzlo. Měla přijít společně s manželem, aby se podívali na své miminko a hlavně zkontrolovali, zda je vše, jak má být.

"Jsem nervózní," chodil Ron sem a tam.
" Prosím tě, uklidni se budu mít z tebe vředy," mračila se Hermiona.
" Tak moc chci, aby to byl kluk," zubil se Ron.
" A já zase chci holku," namítla Hermiona.
" Jako nebudu zklamaný, když to bude holka, ale víš jak syn. Prostě pokračovatel rodu..."
Hermiona se zasmála.
" Zrovna tvoje rodina vážně nevymře po meči," zakroutil a hlavou. Ron zrudl a poškrábal se na hlavě.
" Hm, to máš pravdu," zasmál se zrzek. Po chvíli je sestřička zavolala do ordinace. Hermiona si lehla na připravené lehátko a poslušně vyhrnula tričko a odkhalila tak rostoucí bříško. Lékouzelnice pronesla složitou inkantaci a vzápětí se kůže na břiše zprůhlednila všude tam kam dosáhlo kouzlo. Lékouzelnice se zatvářila překvapeně. Když chodila dokola a zkoumala vše ze všech úhlů, Hermiona uviděla proč a vytřeštila oči.
"Vidíš to taky?" zašeptala Hermiona celá bledá k Ronovi. Zrzek vypadal, že každou chvíli omdlí.
" Dvojčata," vydechli oba současně.
" To je tedy překvapení," usmála se lékouzelnice a dokončila vyšetření.
" No asi se to dalo čekat," řekla Hermiona po chvíli.
" Už vidím Freda s Georgem, jak si ze mě budou utahovat, jako na svatbě," řekl Ron jako ve snách.
" Milý rodiče, všechno je v pořádku, děti se vyvíjejí jak mají. Chcete vědět pohlaví?" zeptala se lékouzelnice. Oba souhlasně přikývli.
" Je to chlapec a děvče,"
" No vidíš, tak máme nakonec každý to, co chtěl," uchechtla se Hermiona.

***

Když tu novinku toho dne oznámili doma, byla z toho velká radost a neplánovaná oslava. Weasleyovi pozvali snad všechny.
Harry se Severusem dorazili také, i když se Harry poslední dobou cítil strašně unaveně. Přičítal to tomu, že pomáhá kmotrům s odklízením černomagických artefaktů na Grimmauldově náměstí.

"Musím ti ukázat náš nový dům, ještě to není úplně hotový. To víš řemeslníci," protočil Ron oči a táhl Harryho ven z Doupěte na vedlejší pozemek. Tam stál skromný dvoupatrový domek se sedlovou střechou. Okna ani dveře neměl ještě vsazené. Byla to stále ještě to hrubá stavba.
" Pěkný... Jak dlouho myslíš, že to bude trvat než to postaví?" zeptal se Harry.
" Kdybych znal všechna kouzla, co používají, tak bych to dokončil sám, ale nechci aby to vypadalo jako Doupě a všechno drželo pohromadě jen pomocí kouzel. Chci to mít pořádně. Říkali, že to bude trvat aspoň ještě čtyři měsíce. Snad Hermiona do tý doby neporodí. Chtěl bych s dětmi bydlet rovnou v domku."
" To chápu," usmál se Harry. Pak se vrátili domů a Ron táhl Harryho do kuchyně. Bylo zde plno jídla, Samé dobroty, jen si vybrat. Jenže Harrymu se udělalo najednou nevolno. Až si musel sednou a rozdýchat to.
" Jsi v pohodě, kámo?"
" Ehm jo... Je mi nějak divně od žaludku,"
" Chceš lektvar? Máma tady nějakej bude mít. Sice je to slabší verze, protože naposled ho vařila Hermioně, ale lepší než nic. Anebo mám zavolat Snapea?" prohodil Ron.
" Ne, díky, lektvar od tvý mamky bude stačit," přikývl Harry. Ron mu podal lahvičku a Harry jí s povděkem vypil. Po chvíli přišla do kuchyně i Hermiona. Všimla si prázdné lahvičky.
" Není ti dobře?" zeptala se.
" Teď už jo, snad se nezlobíš, že jsem si vzal tvůj lektvar," zatvářil se Harry rozpačitě.
" Ne v pořádku, ještě jich mám pár v zásobě. Ty Harry nebylo by lepší si vzít silnější, tohle je vážně jen slabý odvar," zeptala se starostlivě.
" Ne, stačilo to vážně," usmál se Harry.
"Tak fajn. Přišla jsem vlastně pro tebe. Severus se po tobě shání. Asi už toho tady má dost," uchechtla se Hermiona.
" Od kdy mu ty říkáš jménem?" divil se Ron.
" Od teď. Nabídl mi tykání," zazubila se Hermiona.
"Myslíš že to nabídne i mě?" zeptal se Ron.
"Ale hlavně mu to nenabízejí jako první. To by bylo neslušné. Je přeci jenom starší," nabádala ho Hermiona. Harry se zasmál, Hermiona se asi nikdy nezmění, pořád musela někoho mentorovat.