Oboustranně výhodná dohoda

64.

Noc před Harryho nehodou...

"Reme, otevři to okno nebo si ta chuděra sova přivodí otřes mozku," zavrčel Sirius. Byl ještě trochu omámený po právě prožitém orgasmu.

Neznámá sova jim nesla dva dopisy. Pro každého jeden.
" To je od Harryho," řekl Remus překvapeně. Sirius vystřelil z postele a hrnul se k milenci. Rychle rozlepil obálku s četl.

Potřebuju s vámi mluvit. Jsem teď tak naštvaný, zklamaný a smutný... Pohádali jsme se se Severusem, řekl mi takové věci ... Nevím, jak to celé dopadne. Asi bychom si od sebe měli na chvíli odpočinout. Prosím, vyzvedněte mě zítra po odpoledne. Potřebuju oddechový čas, ať to celé vstřebám, díky Harry.

"Co mu ten slizkej bastard zas udělal?" Sirius viděl rudě a už se chystal oblékat, když v tom ho Remus zarazil. Právě si přečetl druhý vzkaz.

Prosím zastav Siriuse, nemá smysl to řešit teď v noci. Uvidíme se zítra, Harry.
PS: ta sova je Severusova. Moje Hedvika litá bůhví kde.

"Siriusi nech to teď být. Ničemu nepomůžeš, když vtrhneš v noci ke Snapeovi. Zítra si vyslechnem Harryho a potom, když to bude něco závažného si promluvíme i se Severusem."
"Ale ..." chtěl něco namítnout Sirius.
" Nemá to význam Siri," zamračil se Remus. Muž si povzdechl a svěsil ramena.
"Dobrá, ale zítra mu dám takovou pěstí, až mu ten jeho velkej nos zlomim,"
" Jen když to bude nutné," mírnil jeho hněv Remus.

***

Dopis přišel i Ronovi a Hermioně ale ti dva byli zrovna zaměstnáni poznáváním toho druhého. Takže si příletu sovy ani nevšimli. Sova potom létala kolem pozemků Doupěte. Až nakonec přilákala pozornost dvojčat. Dopis od Harryho nechali těm dvěma na stole v kuchyni. Takže ho našli až druhý den ráno při snídani.

"Musíme za ním jít, zní to skoro zoufale," zamračila se Hermiona.

"Píše, že odpoledne bude na Grimmauldově náměstí, tak počkáme a přemístíme se tam," navrhl Ron a Hermiona přikývla. Než ale stačili svůj plán uskutečnit, dal jim vědět Brumbál, že Harry měl nehodu a leží na ošetřovně v Bradavicích.

***

Zpět v současnosti....

Zatímco Poppy si nachystala několik lektvarů, které postupně vkouzlila do Harryho žaludku, Severus pomalu a velmi lehka nanášel silný hojivý balzám na spálenou pokožku všude tam, kde měl Harry narušenou kůži.
Jeho pohyby byly skoro konejšivé, Poppy to jasně viděla, ale nekomentovala to.
Severus si ani na chvíli neodpočinul, ani se nenechal vystřídat, dokud práci nedokončil. Otřel si ruce a sáhl Harrymu na čelo.
" Celý hoří," zamračil se.
" Asi mu první lektvar proti horečce nepomohl. Není divu, má popálených sedmdesát procent těla, chudáček," zamračila se Poppy a vkouzlila mu druhý lektvar do žaludku.
Severus si přivolal židli a postavil jí vedle postele.
" Nemusíš tu sedět, jsem tu taky," řekla mu.
" Počkám tu," zamračil se Severus.
" Dobře, ale kdybys chtěl vystřídat, budu hned vedle," poplácala ho po rameni a odešla.

"Co to ty kluku pořád vyvádíš? Jsi tady častěji než doma. Kdo tě má pořád hlídat? Nechtěl jsem ti včera ublížit, ale nedal jsi mi v podstatě jinou možnost. Bude lepší, když mne budeš nenávidět než, abych se k tobě připoutal. Potom to bude pro oba jednodušší."

Zatímco s ním mluvil, držel ho za nepopálenou dlaň a to s plným vědomím toho, že to Harry nemůže za žádných okolností zjistit.

Jenže trochu přitom zapomněl, že tady mají i stěny oči i uši. Především tu byl všudypřítomný stařec s jiskřickami v očích a také pár všetečných pohyblivých obrazů...