oneshots || b t s ✔️

𝑯𝒆 𝒍𝒐𝒗𝒆𝒔 𝒎𝒆 𝒂𝒇𝒕𝒆𝒓 𝒂𝒍𝒍.

𝗧𝗔𝗘𝗞𝗢𝗢𝗞

Charaktery:

Jeon Jungkook:
- chladný,romantický,dominantní,
- 23 let
- přítel Kima Taehyunga (žije s ním)
- ředitel firmy (CEO)

Kim Taehyung:
- hodný,usměvavý,plachý,submisivní
- 23 let
- přítel Jeona Jungkooka (žije s ním)
- učitel ve školce

TOP: Jungkook
BOTTOM: Taehyungie

————————————————————————

Jungkook pov

,,Kdo ztropil tuhle spoušť sakra?!" vyjekl jsem na všechny v místnosti,když jsem vešel. Tohle je místnost na konání rad,ne na odpadky sakra!

,,N-no v-víte," zakoktal jeden od stolu.

,,NO NEVIM. Ihned to ukliďte,nebo máte všichni padáka!" rozkázal jsem a odešel.

Došel jsem do své kanceláře a tam zasedl do svého točícího křesla. Dnes nemám dobrý den. Prvně mi někdo vylije kafe,podruhé tohle,co bude do třetice huh?!

Ťuk Ťuk. Ozvalo se ode dveří. ,,Dále." zabručel jsem a zmáčkl si spánky.

,,Pane? Dnes přijel náš host. Mohu vám ho teď poslat sem?" zeptala se mě sekretářka Emily.

,,To už je tu?" trochu jsem se podivil.

,,Ano,pane Jeone." přikývla,

,,Přiveďte ho sem." nařídil jsem a ona tak provedla.

Já si mezitím sedl pohodlněji a upil ze svého nápoje. Bylo to už slušně zahořklé,až jsem to vyplivl nazpátek. ,,No fuj," zabrblal jsem.

Ozvalo se další klepání. To už do místnosti vešel muž a Emily. Postavil jsem se a hrnek nechal na stole.

,,Dobrý den,pane Parku." podal jsem si s mužem ruku a on ji s úsměvem přijal.

,,Posaďte se." pobídl jsem ho s úsměvem a sedl si do křesla,které bylo naproti gauči,kde pan Park seděl.

,,Jungkooku," usmál se na mě radostně.

,,Dlouho jsme se neviděli. V Busanu jsi asi dlouho nebyl,to bych jinak zjistil!" zasmál se a já se přidal.

,,To nebyl,Jiminie. Jak jsi se měl? " napil jsem se nové kávy,kterou mi Emily přinesla.

,,Dobře! Slyšel jsem,že máš přítele.." To se mi zdálo,nebo jsem zaslechl žárlivost?

,,Ano,mám. Neznáš ho,ale pokud chceš,mohu ti ho někdy představit." mrkl jsem na něj a on přikývl.

𝗧𝗜𝗠𝗘 𝗦𝗞𝗜𝗣(večer)

,,Tak tedy,uvidíme se později,Jimine." podal jsem si s ním ruku.

,,Ano,přeji ti dobrou noc a hezké sny." zazubil se na mě.

,,Tobě též,Jimine." usmál jsem se nazpátek.

Jimin poté odešel a já zasedl ke stolu. Chybělo mi ještě hodně papírů k doplnění,ale nemyslím si,že to dnes zvládnu dodělat.

Jsem unavený a doufám,že alespoň dojedu domu...

Sbalil jsem si svých pár švestek a zamířil domu. Doma jsem byl do půl hodinky. Odemkl jsem vchodové dveře a všiml si,že jsou tu i jeho boty.