Nová práce (Stray Kids X normal girl) DOKONČENO

31. Kapitola- Věděl jsem, že se to někdy stane

-neděle, ráno-

Ráno jsem se probudila ve stejné pozici jako včera. Bylo to příjemné. Chan byl už vzhůru, ale pořád ležel a jak cítil, že jsem se probudila, políbil mě do vlasů.

„Jak ti je?" zeptala jsem se.

„Skvěle" řekl upřímně

„Tak nechceš si jít se mnou zaběhat?" řekla jsem ze srandy, protože jsem věděla, že je unavený.

„Vlastně jo" řekl naprosto upřímně a já se na něj překvapeně otočila.

„Tak fajn!" řekla jsem nadšeně a začala vylézat opatrně z postele, abych nevzbudila Lixe. Za patnáct minut jsme byli oba i protáhnutí a mohli jsme vyrazit

Po tak hodince běhu jsme se vrátili a sedli si do loby kde jsme oba chvíli projížděli ig, když v tom na mě vyskočil jeden post. Zděšeně jsem vyvalila oči.

„Chane, máme problém" řekla jsem naléhavě a ukázala mu fotku, kde spolu běžíme a zrovna jsme se chytli za ruce. Je jasně poznat, že to je Chan, i když má kšiltovku. Těch fotek tam bylo hned několik a na konci byli fotky i mě z koncertu. Pod tím byl popisek: „Kdo to je? Že by Chanova přítelkyně?" pod tím se sypali komentáře s různými teoriemi

„Věděl jsem, že se to někdy stane" řekl po chvíli Chan, který si pořád prohlížel fotky

„Já taky" přiznala jsem

„Vadí ti to?" strachoval se Chan.

„Ani ne. Jen se bojím hejtů" řekla jsem mu svoji obavu. Nervózně jsem si třela ruce a když si toho všiml Chan, pevně mi obě schoval do těch jeho.

„Které nebudou" usmál se

„Pokud ti to nebude vadit, být tebou bych odpoledne udělala v live a řekla lidem pravdu. Pokud chceš" navrhla jsem.

„Máš pravdu. Asi bude lepší jít s pravdou ven, než začnou ještě více přemýšlet, kdo jsi. Udělám ho teda asi tak ve 4. Mezitím se to dostane asi k dost lidem. Takže, nevadí ti, když to řeknu?" ujistil se. Ve všem co řekl, měl pravdu.

„Nevadí" usmála jsem se

„A chceš tam být se mnou?" zeptal se

„Ježiš jen to ne!" zasmála jsem se

„Okii. Pojď sem" řekl a přitáhl si mě k sobě, aby mě políbil. Budu ráda, až tenhle den skončí a budeme to mýt za sebou.

-17:05-

Chan akorát skončil vlive, který jsem společně s kluky sledovala na mém tabletu. Řekl to moc pěkně. Doplňoval to i našimi zábavnými historkami. Komentáře na vlivu jsme jsi ani nečetla.

„Konečně" vydechla jsem a hlavu zaklonila dozadu

„Teď to tak týden bude velký haló, ale postupně se to zlepší, neboj" uklidňoval mě Felix. To mi říkali všichni. Byla jsem jim za to vděčná. Chan zrovna vrazil do pokoje

„Tak co?" zeptal se Chan

„Řekl jsi to moc pěkně, Chanie" pochválila jsem ho a usmála se na něj

„Tak a teď to ví skoro všichni Stay. Ti co to ještě neví, tak se to brzo dozví" přemýšlel nahlas Seungmin

„Jojo" vzdychla jsem „Ale pár pozitivum to má. Třeba, že budu s vámi moc chodit po ulici bez toho, aby začali spekulace" lehce jsem se zasmála. Ostatní se přidali. Rozhodla jsem se podívat na instagram. V hlouby duše jsem chtěla vědět co si o tom Stays myslím, ikdyž jsem se toho bála. Ostatní se začali bavit o něčem spolu a u mě zůstal jen Felix a Chan. Ti dva, kteří mi jsou největší oporou. Oba dva seděli se mnou na pohovce, každý z jedné strany a dívali se do mého mobilu. Já jsem se opřela Chanovi o hruď a on mi přehodil ruku kolem mých ramen. Bylo to příjemný.

Jak jsem tak projížděla, spousta Stays snad jenom naoko brečela. Někdy se však objevily posty tipu: Nehejtujte, ale přejte jim to!. Za tyhle posty jsem byla neskutečně vděčná.

„Čekala jsem to horší" prohodila jsem

„Já ne" zazubil se na mě Felix a Chan mi dal pusu do vlasů

Večer jsme si pustili film a šli spát

-ráno, pondělí-

Ráno jsem ležela v posteli a v Chanově objetí projížděla instagram. Hned jsem se zděsila počtem žádostí o sledování.

„Myslím, že našli tvůj instagram" uchechtl se Chan. Měla jsem 854 žádostí. Ty lidi ani nemohli vědět, jestli to jsem opravdu já, protože Chan řekl jenom moje jméno. příjmení a ani nic bližšího neřekl.

„Mám jim to potvrdit nebo co?" zeptala jsem se ho rozpačitě. Na Instagramu jsem měla postnutých jenom 8 fotek, z toho dvě byli s Jiwoo a Heather. Na ostatních jsem jenom já.

„Záleží na tobě" pokrčil rameny

„Já se zeptám Heather a Jiwoo" rozhodla jsem. Každý den jsi s nimi píšu. Asi nemusím říkat, že když jsem jim zavolala, že letím pryč, tak mi to málem nevěřili.

A tak jsem jim popsala situaci. Samozřejmě ony se dívali na vlive takže ví, že to Chan řekl.

J(Jiwoo): Jo! Klidně tam nech i naše fotky. Ale co nejdřív musíš přidat i nějakou s Chanem!

H(Heather): Já jsem taky pro :D

„Holky mi řekli, ať to udělám, tak jdu na to" usmála jsem se a Chan si mě přitáhl blíž k sobě. „aaaa je to."

„Ještě bys měla přidat nějakou fotku s námi ať jde poznat, že to jsi ty" zasmál se Chan.

„Víš, že to stejný mi napsala Jiwoo!?" zasmála jsem se „Takže můžu nějakou přidat?" ujistila jsem se.

„Jo, ale já ji musím schválit, ať tam nevypadám jako blbec" zasmál se

„A ty někde vypadáš?" oba jsem se hlasitě zasmáli, až jsme zbudili do teď spícího Felixe vedle nás

„Můžete mě nechat spát?!" zabručel a nad tím jsme se zase zasmáli. Nakonec jsem postla jednu z prvních fotek s Chanem, na které mi hned začali skákat nesmyslně rychle srdíčka.

Potom jsem šla s Chanem do hotelové posilovny, kde jsem potkali Changbina. Jak překvapinvéééé.

-Chanův pohled-

V listopadu má Aileen narozeniny. Konkrétně hned druhého. Jelikož ona my dala jeden skvělý a druhý také určitě skvělý dárek, který jsem ještě neviděl, musím něco vymyslet taky.

Už jsem se o tom bavil s Felixem. Za společných sil jsme vymysleli rovnou dvě věci. Nebo spíše já je vymyslel, on mi je schválil. Jako první je, že jí napíšu písničku. Je to sice trochu kliše a klasický, ale vím, že jí to udělá radost. Už na ní pracujeme

A jako druhý je letenka do Austrálie! Na Vánoce jsem chtěl jet za rodinou a máma byla radostí bez sebe, když jsem se jí zeptal, jestli může přijet i Aileen. Doufám, že bude ráda. Vím, že na vánoce bývá buď sama a nebo jezdí za svým strejdou a tetou, ale ne že by z té návštěvy byla zrovna nějaká nadšená, protože tam je prý moc lidí, které třeba viděla jednou v životě.

-----------------------------

Aneb Chanie je nejlepší přítel😂😂❤

Del<3💖