Nová práce (Stray Kids X normal girl) DOKONČENO

26. kapitola

Ráno jsem se probudila ve skvělé náladě. Taky aby ne. Chan... Nechápu, nechápu, NECHÁPU jak se to stalo. Neříkám nic, trochu se bojím....

Ráno jsem se rozhodla pro celkem dost zajímavý outfit. Černě kožené uplé rifle, Po lýtka vysoké taky kožené a černé boty a to hlavní... Chanova černá mikina! Mikina mi je až skoro po kolena, ale to mi vůbec nevadí. Rukávy jsem si vytáhla po lokty. Když jsem se podívala do zrcadla, musela jsem se usmát. Hrozně se mi ten outfit líbí, ikdyž byl celý černý. Ještě jsem si k tomu udělala vysoký culík a mohla jsem po snídani vyrazit.(Ted mě tak napadá, že vypadala podobně jak často Ariana Grande🤣🤣)

Na ulici jsem si nasadila sluchátka a užívala si čerstvý ranní vzduch. Dneska nejdu pracovat do své kanceláře, nýbrž pomáhat Chanovi. Asi si dokážete představit jakou z toho mám radost. Rozhodla jsem se však, že se ještě zastavím za Jeffem.

Zaklepala jsem na dveře od Jeffovi kanceláře a po „dále" jsem je otevřela.

„Ahoj!" pozdravila jsem ho. Jeff se zatvářil překvapeně, a proto jsem dodala: „Jenom jsem ti přišla něco říct"

„Dobře" usmál se a já vešla dovnitř, abych za sebou mohla zavřít dveře.

„Vím, že teď někdo bude muset dělat práci za mě a tak se chci nabídnout, že bych třeba půlku práce mohla dělat, ikdyž mám teď jenom pomáhat Chanovi" řekla jsem s úsměvem moji nabídku, kterou jsem myslela vážně. Ráda bych dělala obojí.

„To je od tebe hezký! Ale myslíš, že bys to stíhala?" strachoval se Jeff.

„Můžeme to aspoň zkusit" řekla jsem.

„To můžeme" zamyslel se.

„Mohli bychom to udělat tak, že bys mi normálně zase poslal úkoly a já bych se sem někdy stavila a co nejvíce jich udělala."

„Jo to zní dobře. A vážně toho nebudeš mít moct?" staral se pořád Jeff.

„Hele, pokud to nebudu stíhat, tak ti to řeknu a ty mi je přestaneš posílat, dobře?" usmála jsem se na něj. Nevím, kolik toho Chan po mě bude chtít, ale myslím, že budu stíhat i toto.

„Jasně. Ani nevíš, jak jsi mě teď potěšila" zasmál se.

„To jsem ráda. Tak já už půjdu... A nezapomeň mi to poslat!" řekla jsem se smíchem a začala otevírat dveře.

„To se neboj, že bych zapomněl. Ahoj!"

„Ahojkyy!" řekla jsem a zavřela za sebou dveře. Už jsem chtěla jet rovnou ke Stray Kids když jsem si na něco vzpomněla... ZAPOMNĚLA JSEM KOUPIT TO KAFE! Rychle jsem v mobilu našla vyfocený seznam, který mi dal včera Felix a výtahem jsem sjela do přízemí, kde se nachází kampus. Z výtahu jsem skoro vyběhla. Paní, která zrovna ten den obsluhovala jsem rychle nadiktovala požadavky a po pěti minutách jsem měla všech 9 káv přede mnou (vzala jsem si i pro sebe) a mohla jsem vyrazit

Výtahem jsem se přesunula na patro, kde se nacházeli Stray kids kacelářo-tréninko-studio místnosti. Zaťukala jsem a zevnitř jsem hned slyšela: „Jdu tam!" vykřikl Felix, který hned na to otevřel.

„Ahoj!" nestihla jsem pořádně ani říct, protože mě hned obejmul. Ještě že jsem ty kávy položila na lavičku vedle dveří! Když se odtáhl, zazubil se na mě. Potom se podíval na moji mikinu a zasmál se. Já se k němu přidala.

„Chan se asi rozteče" poznamenal se smíchem. „Ale sluší ti to"

„Aww díky" poděkovala jsem vděčně. „Donesla jsem to kafe, jak jsem slíbila" zazubila jsem se na něj a Felix se rozesmál