15. Kapitola-s moc stay jsem nevečeřel

397 21 0
                                    

Zrovna jsme se vzpamatovávali, ze záchvatu smíchu, který nám způsobil Jisung (jak jinak), tím že začal "flirtovat" s Minhem, když nám přinesli jídlo. Přede mě postavili krásně vypadající bibimbap.

„Wow, to vypadá úžasně! Myslím, že jste prošli ve vybírání jídel." Řekla jsem

„Tsss, a ty jsi, si snad myslela něco jiného?" řekl naoko podrážděně Jisung.

„Tak samozřejmě, že neeee"

„Si myslím" Na což se zase všichni zasmáli. Podívala jsem se na Chana a ten řekl: „A pak má někdo být psychicky v pořádku, když bydlí s Jisungem" Zasmál se a Jisung ho probodl vražedným pohledem s ještě vražednějším úsměvem.

„Ale mám ho rád" řekl nakonec Chan a Han ho přestal probodávat pohledem, ale dal si ruce na srdce a předstíral, že se z toho roztekl. aww

„Teď mi něco došlo. Kde jste vy tři byli, tu víc jak půl hodinu předtím než jste sem přišli?" zeptal se Minho.

„Tak nějak jsme šli s Aileen k ní do bytu, protože ona musela jít odnést nákup a my nechtěli riskovat, že už nepřijde." řekl Felix a ledabyle pokrčil rameny

„Haha" řekla jsem ironicky a Felix se na mě zazubil

„My ji známe ani ne hodinu a vy už jste byli i u ní! To je hrozný toto" kroutil hlavou ze srandy Seungmin.

„No jo no jo, ale ona to zas taková výhra nebyla. Mám obyčejný byt." Jak jsem to dořekla, tak si trojice, která u mě byla, hlasitě odfrkla na nesouhlas.

„Dobře, tak slibuji, že vás tam někdy všechny vezmu, i když to je jenom byt." Řekla jsem, abych všechny potěšila i sebe.

„To je lepší" řekl Lix a usmál se na mě.

Asi 20 minut jsme si za mě skvěle povídali a mezitím dojedli velmi dobré jídlo. Všichni se mě na něco ptaly, ale povídali si i mezi sebou, za což jsem jim byla vděčná, protože nejsem moc ráda středem pozornosti.

„A vlastně odkud jsi?" zeptal se Han. Přesně této otázky jsem se bála...

„Z České Republiky, z Evropy." Odpověděla jsem a už se připravovala na další otázku.

„Fíhaa, tak to je dost daleko" zareagoval Minho

„Jojo, je to celkem dálka..." řekla jsem s úsměvem.

„A proč jsi se vlastně přestěhovala?" zeptal se Jisung. A je to tady... Naštěstí mě zachránil Felix.: „ehm, kluci co kdybychom se šli projít? Myslím, že by nám to po tom výborné jídle prospělo." Dokončil to a po Jisungovi hodil varovný pohled, který jasně říkal, ať se na to už neptá. Byla jsem mu za to HODNĚ moc vděčná. Hodně to pro mě znamenalo. Samozřejmě To, že se Jisung zeptal chápu, mě by to také zajímalo, takže se na něho nezlobím, jenom aby bylo jasno.

„Já si myslím, že je to dobrý nápad, ale celkem mě zaráží, že jsi to navrhl zrovna ty Lixi" řekl Chan a Všichni se rozesmáli. Chan za to od Felixe dostal přátelskou pěstí do ramene.

„Tak jdeme! Chane zaplatíš?" zeptal se Changbin.

„Hmm, můžeš hádat" řekl Chan a všichni se začali zvedat od stolu. Chan pomalu začal odcházet směrem k platebnímu pultu, ale já ho dohnala: „Pokud ti to nebude vadit, půjdu s tebou."

„Samozřejmě, že ne. Sice nevím proč, ale doufám, že ne kvůli tomu aby sis to za sebe zaplatila sama." Řekl jako by mi četl myšlenky.

„možnáááá...?" protáhla jsem

„Opovaž se!" řekl rázně

„Dobře dobře, děkujiii. Ale i tak půjdu s tebou." řekla jsem nakonec. V duchu (Vlastně i v reálu) jsem se usmála nad Chanovým chováním...

Felix pov.

Zrovna Aileen odešla s Chanem platit a já se podíval na ostatní.

„Hele, na Aileen přestěhování do Koreji se neptejte, bylo to pro ni těžký období. Já jsem udělal tu chybu. Pokud vám to bude chtít říct, tak vám to řekne, ale vážně se jí na to neptejte." Řekl jsem vážně, protože nechci, aby se Ai zase rozbrečela. Jednou mi to už stačilo...

„Dobře, doufám, že jsem jí tím nějak nenaštval..." řekl smutně Jisung. Bylo vidět, že ho to mrzí.

„Ai na tebe určitě naštvaná není. Je rozumná a navíc ví, že jsi to nemohl vědět." Řekl jsem Hanovi a ten se na mě vděčně podíval.

„Oukej, ptát se jí na to nebudu, i když by mě zajímalo, co se stalo." Řekl zvědavý Minho.

„já si myslím, že je někdy lepší nevědět o někoho drsné minulosti, než se na něho dívat se soucitem, kterým se na něj dívá hodně ostatních..." řekl hezky Seungmin a měl samozřejmě pravdu.

„Chtěl bych ji více poznat" řekl Hyunjin a ostatní přikývli. Bylo vidět, že je zaujala

„Jediný co vám řeknu je to, že je vážně silná, a sice to pro ni bylo těžký, ale posunulo ji to na další levl života." Řekl jsem na konec a dodal: „a taky si myslím, že bysme už mohli jít ven"

„Jedemeee!" řekl Changbin a vyrazili jsme

„Myslíte, že vaří?" zeptal se Minho z ničeho nic

„Myslím, že se ji můžeš zeptat sám" řekl jsem a zazubil se na něho. Ten na to jen protočil oči

Konec Felixova pohledu

S Chanem jsme už čekali venku na ostatní, když v tom Chan řekl: „Díky, že jsi přišla"

„Vůbec není zač. Spíš já jsem ráda, že jsem byla s vámi. Je s vámi sranda a navíc to bylo něco jako můj maličkej sen, jakožto STAY sen." Zasmála jsem se, ale byla to pravda. Vážně jsem v to už od začátku doufala, ale nikdy jsem nevěřila, že by se to doopravdy stalo. Některé sny se přece jenom stávají skutečností

„Tak to jsem rád. S moc STAY jsem nevečeřel teda. O to víc mě těší, že jsi to byla ty." Řekl Chan a obejmul mě kolem ramen. Jen tak. Překvapilo mě to, ale nevadilo.

Potom už jsme jenom čekali v tichosti, každý ve svých myšlenkách dokud nepřišli ostatní....

------------------------

hmmm, nevím co k tomu napsat :DDD

Jinak, co říkáte na Chanovi nové vlasy?❤❤

Del <3✪ ω ✪

Nová práce (Stray Kids X normal girl) DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat