Nová práce (Stray Kids X normal girl) DOKONČENO

19. kapitola

-pondělí-

Chan's pov.

Jakmile Aileen zmizela ve výtahu, sedl jsem si na gauč a přemýšlel o tom, co se stalo v pět ráno. Nejprve Aileen přišla ve tři ráno v běžeckém oblečení. Potom mi pomáhala. Dále se mi svěřila se svým největším traumatem, z kterého mám ještě teď husí kůži, ale nesmírně si cením toho, že mi to řekla. A potom... jsem ji políbil. Nevěděl jsem co mě to popadlo, ale jí to asi nevadilo. Byl to sice krátký polibek, ale i tak byl skvělý. A teď je Aileen pryč a já budu muset zase čekat než ji znovu uvidím...

No nic, za chvíli přišli kluci a já už se snažil myslet jenom na moji práci. Ale jenom jsem se snažil...

-o 4 hodiny později-

Rozhodl jsem se, že o dnešním ránu klukům řeknu, až odpoledne kdy budeme mít v celku klid. Ale chci to předtím říct jen Felixovi, protože přece jenom si je s Aileen asi nejbližší z nás... teda po tomto ránu už možná ne...

„Lixi, máš chvilku?" zeptal jsem se Felixe, když jsme měli pauzu.

„Jasně, co potřebuješ?" odpověděl hned na mou otázku Lix.

„Potřeboval bych ti něco říct... zatím jenom tobě." Řekl jsem a promnul jsem si ruce.

„Okey, začínám se bát, ale klidně. Půjdeme na chodbu?" zeptal se Lix a začal se zvedat z gauče na kterém si užíval pauzu. Já na to přikývnul.

„Tak co se mnou chceš probrat?" zeptal se mě Lix když jsme byli na chodbě.

„No kde začít..."řekl jsem a podrbal se na zátylku.

„Asi na začátku" zasmál se Lix.

„Haha, hlavně, že se bavíš" řekl jsem ironicky

„Jojo to se vážně bavím, ale teď vážně. Co se děje? Chováš se divně" řekl a zkoumal mě přimhouřenými očima.

„Dobře, tak poslouchej. Dneska ráno ve tři, jsem byl ve studiu a něco dodělával-"řekl jsem ale Felix mě do toho skočil.: „Chane! Vždyť víš, že nemáš dělat až tak moc!" řekl mi výhružně Felix, ale já se nad tím pousmál, protože mi to neskutečně připomnělo Aileen.

„No jo, ale teď to ignoruj. Pokračuji. Jak jsem řekl něco jsem dodělával, když v tom někdo zaťukal na dveře. Myslel jsem, že mám hlušiny a tak jsem to ignoroval, ale někdo zaťukal znovu. Chvíli jsem přemýšlel, jestli jít otevřít nebo ne, protože byli tři ráno! Ale nakonec jsem přece jenom šel..." odmlčel jsem se a podíval jsem se na Felixe, který hltal každé mé slovo.

„A?" řekl napnutě

„a když jsem otevřel, kousek od dveří byla Aileen, která se už chystala jít zpátky" řekl jsem a zase se pousmál, protože jsem si vzpomněl na její rozpačitý pohled.

„Cože?! Co tam tak pozdě dělala?! A bavíme se vůbec o stejné Aileen?"vychrlil ze sebe překvapeně Felix.

„Jojo, taky jsem se divil, ale vysvětlila mi, že nemohla usnout a tak si šla zaběhat. Ano šla si zaběhat ve tři ráno! A prej když se vracela, viděla, že se tady svítí a domyslela si, že to musím být já a tak mě přišla navštívit." Návštěva ve tři ráno, domyslel jsem si.

„Tak tohle nepobírám. Budu se jí na to muset zeptat, protože mi nic neříkala o nočních bězích." zamyslel se Felix.

„No, ale to není všechno. Pozval jsem ji teda dovnitř a ona mi pomohla s něčím, za což jsem ji byl vděčný. Asi ji poprosím o pomoc i někdy jindy..."zamyslel jsem se a vlastně to byl i dobrý nápad. „Potom asi o půl páté nebo tak něco, řekla že už musí jít domů se aspoň trochu vyspat, ale to si následně rozmyslela, a rozhodla se, že si lehne v její kanceláři.... Já jí však nabídnul, že si může lehnout na gauč v tom studiu, protože jsem věděl, že tam je jenom křeslo. Ze začátku říkala, že ne ale potom si to rozmyslela a lehla si. Já přes ní ještě přehodil svoji mikinu a nechal ji odpočívat a sám jsem se opřel do židle a zavřel oči."

„Awww, ty jsi tak všímavý" rozplýval se Felix a já na to protočil jenom oči.

„No, ale to není to proč jsem ti to říkal..." řekl jsem rozpačitě a promnul si ruce. Nevím jak na to bude Felix reagovat, ale myslím si že ji bere jenom jako dobrou kamošku (možná jednu z nejlepších). Nic víc, nic míň.

„Ne? Tak to jsem si myslel, že jsi mi řekl všechno. Hmmm, můžeš pokračovat." Řekl Felix, který se neustále usmíval. Asi ho těšilo, že jsem byl s ní...

„No, takže ona po deseti minutách promluvila, že už neusne a tak jsme si začali povídat, protože mě bylo jasný, že já také ne. Chvíli jsme si povídali a ona se potom rozhodla, že mi řekne, proč se přestěhovala do Koreji. Svěřila se mi. Její příběh je hrozně smutný, ale ona to zvládla... Neskutečně jsem jí za to byl vděčný. Celou dobu jí tekly z očí potoky slz a já ji chtěl nějak uklidnit, ale nechtěl jsem ji vyrušovat, ale potom co skočila tak jsem ji obejmul a ona se mi rozvzlykala do ramene..." řekl jsem a při popisování potomků slz jsem se cítil stejně mizerně jako ráno. Nikdy ji už nechci vidět brečet. Felix se zatvářil překvapeně ale potom přikývnul.

„Tušil jsem, že ti to brzo řekne. Jsi neskutečně hodný Chrisi a ona si tě vážně oblíbila. Když to říkala mě, nemohl jsem tomu uvěřit." Řekl upřímně Felix a poznal jsem na něm, že je také z jejího příběhu překvapený a že je rád, že se z toho dostala. Kdo také ne.

„Asi po deseti minutách se plně uklidnila, ale pořád jsme byli v objetí. Jenže když jsme si podívali do očí, tak... tak jsem ji políbil..."řekl jsem. Felix se trochu zakuckal.

„Cože jsi?"vykulil na mě oči překvapený Lix. "Okeyyy... Říkal jsem si, kdy to přijde. Když jsi jí půjčil tu mikinu, bylo jasný, že se to stane." Zazubil se na mě Felix, kterému to očividně nevadilo. To bylo tak moc vidět? Řekl jsem si, ale pak jsem si uvědomil, že Felix je až moc všímavý, takže v pohodě. „Ale hlavně jí nezlom srdce" dodal Felix hlasem, ve kterém byla slyšet výhružka, i když ji skoro schoval za úsměv.

„Neboj se, to se nestane" řekl jsem upřímně a myslel jsem to smrtelně vážně.

„Pokud to je všechno," řekl Felix, jako by se nic nestalo. „tak bych se vrátil zpátky, ale mám z vás radost" řekl mile.

„vlastně se zatím nic nestalo kromě toho polibku, takže-" řekl jsem, ale přerušil mě.

„Takže s tím musíš něco udělat." Řekl a zazubil se. Uvědomil jsem si, že jsem se bál jeho reakce úplně zbytečně. Felix je zlato, sunshine, který všem přeje jenom to nejlepší.

Zasmál jsem se „Jo musím."

„Skvěle!" řekl a plácl mě rukou do zad. „sluší vám to spolu!" řekl a než jsem stihl nějak zareagovat, už uháněl zpátky. Felix to vzal jako úplně normální věc. Jsem rád, že ho mám, ale to jsme všichni...

Odpoledne jsem celou story, kterou jsem řekl Felixovi, řekl i ostatním. Jejich reakce se velmi podobali, reakci Felixe, z čeho jsem měl neskutečnou radost. Trochu jsem se bál jak to přijmou, ale všichni byli nadšení. Začínám si vážně myslet, že mě to dohromady s Aileen sluší. Chybí mi...

Konec Chanova pohledu

-----------------------------

Strašně moc vám chci poděkovat za 100 přečtení!❤❤❤ Moc si toho vážím, zvláště když píšu takovou slátaninu🤣. Děkuji, děkuji, DĚKUJI!🤍❤❤

Mějte se krásně.

luv you<3❤🤍

Del<3