8.kapitola-Shromáždění.

2.7K 126 6
                                    

Doprovázím Minha a Thomase do Dvora. Vidím absolutně šokované tváře Placerů.Spouští se takzvaný "šeptací řetězec" tomu říkám do 10 minut bude všechno vědět celí Plac.Kluci jsou šílený drbny.Doprovodím kluky na ošetřovnu jsou fyzicky na pokraji sil ale chci jim rány ošetřit bez jakéhokoli kompromisu."Sundejte si to oblečení."rozkazuji "Jeffe,byl by jsi tak hodnej a dones klukům čistý oblečení?" volám do dveří chodby."To se jako máme všechno svlíknout tady před tebou?"zeptá se mě nechápavě Thomas."Né,na stropě.Co by jsi řek?"odpovídám s mírnou dávkou sarkasmu a dál si připravuji obvazy a dezinfekci.Přichází Jeff i s čistým oblečením pro kluky."Díky Jeffe."děkuji chlapci a on odchází."Hele Timids,jsem sice totálně fyzicky i psychicky v plopáku ale musím s Thomasem souhlasit.Tak se aspoň otoč."reptá Minho.Zavrčím jak vzteklí pes ale otáčím se.Sotva se obléknou alespoň spodní prádlo,otáčím se abych je ošetřila.Rychle jim ošetřím několik škrábanců a říznutí a posílám je si lehnout.Ihned jakmile za oběma zavřu dveře jdu zkontrolovat dívku.Po příchodu do místnosti vidím že ji Jeff s Clintem krmí."Ehm Timids,my jsme mysleli že když jste šli s Newtem do Labyrintu tak že se o ní postaráme."koktá ze sebe s polekáním v hlase Clint.Nechápu proč."Co?Ne to je v pohodě,moc děkuji že jste se o ni postarali.Jste zlatí."vydechuji a chlapci se uvolňují.Dokonce vypadají potěšeně.Slyším z chodby hluk a jak mě volá známí hlas."Postará te se o ni teď prosím chvíli,budu se snažit se o ní brzy zase postarat.A né že si něco zkusíte!"prosím s přísností v hlase chlapce.Přikyvují a dál ji krmí.Vyřítím se z pokoje jako cunami.Vidím jak Newt už s pomocí několika kluků nesou Albyho nahoru.Beru schody po dvou a zastavuji se až v druhém pokoji."On žije?"vydechuji při pohledu na Albyho který pomalu dýchá."Jo,hustý co.Je ušknutej,naber sérum budeme to muset zvládnout spolu,miláčku."říká naléhavě.Když mě osloví miláčku musím se rychle po ostatních otočit ale jak je vidět zpráva se rozšířila rychle.Přikyvuji a nabírám do injekční stříkačky sérum modré barvy.Podávám Newtovi injekční stříkačku ale ten jen zakroutí hlavou."Dneska je to na tobě budu ho držet a ty mu to stříkneš po tom ho pevně rychle chytnete kluci.Tep jsem mu zkontroloval ale tímhle tlacháním ztrácíme čas,tak už k sakru dělej!"naléhá Newt.Klepou se mi ruce z hluboka se nadechnu a vpichuji Albymu do ramene protijed.Je to přesně jako s Benem.Alby sebou začíná zběsile škubat a dech se mu zrychluje po tělu se mu začínají rýsovat tmavé žíli,na rozdíl od Bena ale Alby zatím mlčí,občas sykne bolestí ale to je zatím všechno.Po chvíli chlapec ale občas bolestí zakřičí.Začíná sebou přestávat škubat."Zvládneš to tu?"ptám se Newta.Přikyvuje a tak odcházím.První se rozhoduji stavit za Minhem.Otevírám dveře a vidím i slyším že chlapec spí a tiše podřimuje.Má vypitou sklenici s pitím a tak přistupuji blíž a dolévám mu ji.Sotva vodu doliji a položím zpět na stůl vymrští se ruku a stáhne mě k sobě do postel "Minho co to k sakru děláš?!"vyhrknu naštvaně na chlapce."Potřebuju polštářek na mazlení."zamumlá ze spaní.Určitě spí a má pěkně divoký sny."Tak si vem nějakej jinej!Já nejsem polštář na mazlení!Si vem ten co máš pod hlavou."štěkám a snažím se vymanit z chlapcova sevření.Po několika neúspěšných pokusech kdy mně Minho ze spaní přesvědčoval že jsem polštář se konečně vymaním."Jen počkej až se probudíš,to si s tebou vyřídím ty mrňavěj frase."šeptám nakvašeně ale pobaveně k Minhovi.Pokračuji dál k dívce.Kluci u ní sedí a dál něco zapisují co říká,prosím je že se to asi protáhne tak ať na ní dají pozor.A tak nakonec pokračuji k Thomasovi.Snažím se potichu otevřít dveře ale tydle šíleně vržou,taky jsme ho mohli dát o pokoj dál nebo by tydle mohl někdo konečně zpravit.Kvůli tomu že ty dveře tak vrzají samozřejmě Thomase probudím.Polekaně sebou škubne."Promiň Tommy,spi klidně dál."pípnu a chci odcházet když v tom slyším "Timids,nemohla by jsi mi chvíli dělat společnost."A tak se tedy vracím,zavírám dveře a usedám na malou stoličku vedle postele."Dobře,tak o čem si chceš povídat?"říkám Tommymu a čekám co z něho vypadne."Vyprávěj mi něco.Třeba jaké byly začátky v Placu nebo....jak jsi se zamilovala do Newta."říká s potutelným úsměvem Tommy.Ten mrňavej podlej grind.Musím se nad tím pousmát."Dobře,tak jo."

Dívka Labyrintu [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat