Dívka Labyrintu [DOKONČENO]

Část bez názvu 23

*Moji mílí a drazí přátelé,dnes vám píšu a bohužel ne moc dobrou novinku.Potřebuju se vás zeptat zda má cenu pokračovat,víte já si s každou kapitolkou dávám dost práce a nevím zda se vám příběh opravdu líbí.Prostě neberte to jako škemrání o veteds,comments nebo readers já nepíšu pro slávu,píšu pro običejný lidi jako jsem já,pro lidi kteří si chtějí přečtením zlepšit den.Vlastně bych už s psaním dávno skončila kdybych nedala slib 3 lidem na kterých mi opravdu z celého srdce záleží.Své babičce Milušce která mi v dubnu umřela a její smrt nesu stále velice těžce,její dceři (mé tetičce)která o mě stále tvrdí že mám talent a je škoda že ho stále schovávám před světem a své babičce Janě která mi navždy bude oporou a spolu s maminkou nejdůležitější osobou v mém životě.Babička Míla mi vždy říkala že se při neúspěchu nemám vzdát,že mám jít hrdě s hlavou vzhůru a ukázat celému světu co ve mě je a jak vždy říkala: "Skrývá se v tobě skrytá labuť a je na čase ji pustit ven." . Jsem stydlivá a když píšu snažím se udělat každému kdo si ty mé splácaniny přečte veselejší den.Nechci to vzdát,ale je to těžké když nevidíte od nikoho žádnou odezvu a pak si prostě řeknete má to ještě smysl?Chtěla bych vám i tímto poděkovat za všechny již 313 voteds a 4.9K readers,nemůžu uvěřit že se už příběh blíží k 5K a že jste překročili 300 voteds! Moc to pro mě znamená,alespoň malé znamení že se někomu mé práce líbí.

S pozdravem Vaše Timids...♥